Asus Maximus IV Gene-Z – mini ATX formát pro Ivy Bridge | Kapitola 7
Seznam kapitol
Zdá se, že Intel vyšel vstříc výrobcům desek a odsunul dostupnost procesorů Ivy Bridge až na začátek léta. Recenze by ale měly proběhnout dle plánu – tedy v dubnu. Abychom si čekání zkrátili, otestovali jsme malou mATX desku od Asusu, která se výkonem a taktováním vyrovná těm velkým. Skvělý základ pro Ivy Bridge!
Na obrázku vidíme napájecí okruhy desky. Červeně je označena kaskáda napájení procesoru. Ta je tvořena šestnácti (12+4) fázemi z LFPAK mosfetů společnosti NXP. Dvanáct fází napájí procesor, zbylá čtveřice pak integrované grafické jádro. Další dvě fáze ze stejných mosfetů napájí PCI-E rozhraní a paměťový řadič části procesoru, ty jsem označil oranžově. Růžově jsou zvýrazněné napěťové kontroléry. Žlutě jsem zvýraznil fázi napájení severního můstku a modře dvě fáze napájení pamětí. Poslední zelená barvička pak patří napájecím konektorům desky.
Napájení Extreme Digi+
Upřímně nechápu, proč výrobce jednou nazývá kaskádu Digi+ a jindy Extreme Digi+. Obě jsou totiž naprosto stejné. Hlavní kontrolér pro CPU část je zde Chil ovládá každou jednotlivou fázi zvlášť. Každá fáze se skládá z vlastního Driveru (jsou umístěny na druhé straně PCB) a výkonové části. V tomto případě lze každou fázi ovládat zcela nezávisle na těch ostatních, to je důležité k dynamickému vypínání a zapínání fází (EPU). Fáze digitální se skládá ze stejných komponent jako fáze analogová. Hlavní je řídící člen – Driver, dále pak horní a dolní (Hi a Lo) mosfet, společně s pasivními prvky (kondenzátorem a cívkou). I když nejde o DrMOS nebo CanPAK mosfety, stále jde o vyšší standard používaný i na grafických kartách vyšších tříd. Nyní se podívejme na napájení částí dnešní desky v detailech:
Procesorová jádra napájí dvanáct fází sestavených z LFPAK mosfetů. Maximální proud jež obvod může teoreticky dodat do procesoru, je 800 A. Mosfety doplňují kvalitní kondenzátory od společnosti Fujitsu. Na zadní straně PCB je pak umístěno dalších osm mosfetů pro napájení jader CPU. Samotná jádra CPU ale napájí pouze osm z dvanácti fází, čtyři zbylé napájí grafické jádro a jsou řízeny samostatným kontrolérem.
Paměti jsou napájeny obstojně. Jde o dvoufázový obvod ze stejných prvků jako jsme viděli u CPU. Každá fáze se skládá ze dvou mosfetů (Hi a Lo) TrenchMOS od NXP, kondenzátorů a cívek. Oba okruhy řídí samostatný kontrolér uPi P6203B. Stejný (další) obvod řídí i napájení grafického jádra.
Paměťový řadič (PCI-E rozhraní) si zasluhuje patřičnou pozornost i v napájení, jde o stěžejní prvky pro stabilní přetaktování. Napájení je řešeno stejně jako u napájení procesorových jader nebo pamětí. Jde o dvě fáze sestavené z TrenchMOS mosfetů s vlastním kontrolérem. Obvod doplňují dvě cívky a kondenzátory.
Hlavní PWM kontrolér je osazen Chil CHL8318, i když se zdá jako z produkce Asusu. Jde o osmifázový kontrolér splňující poslední standardy Intelu. V tuto chvíli už je jasné, že osm digitálních fází je řízeno skrze tento kontrolér.
Na fotografii vidíme dvojici mosfetů v pouzdru LFPAK. Jde o produkty společnosti NXP v licenci Phillips. S těmito prvky se setkáváme hodně často, uvidíte je na grafických kartách, desítkách různých základních desek.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
