Asus ROG Strix RTX 2080 Ti OC: Extrém ve všech ohledech! | Kapitola 21
Seznam kapitol
Otestovali jsme jeden ze špičkových nereferenčních modelů RTX 2080 Ti. Nabídne to nejlepší ve všech ohledech – extrémní výkon, solidní výbavu, příznivou spotřebu, extrémní chlazení s minimální hlučností, zkrátka bezkonkurenční kombinaci vlastnosti napříč všemi segmenty karet... ale za bohužel naprosto děsivou cenu.
Abyste měli lepší představu o hlučnosti karet: obyčejný volně stojící 120mm systémový ventilátor Gelid Silent 12 klasické konstrukce se sedmi lopatkami dosahuje při měření za stejných podmínek jako karty ve volném prostoru (nikoliv někde před či za mřížkou) hlučnosti 29,5 dBA při 600 ot./min, 30,5 dBA při 800 ot./min a 32,5 dBA při 1000 ot./min.
Bez zátěže není dnes u většiny karet co řešit ani co měřit, chlazení je pasivní a jediné, co ukazuje údaj na hlukoměru, je okolní noční „klid“ (28,0 dBA).
Testovaná karta bez zátěže i při běžících ventilátorech stěží pohne hlukoměrem, v podstatě jen kvůli ní jsem spodní hodnotu reprezentující hlučnost okolí na 27,5 dBA (minimum, které hlukoměr ukazuje, je kolem 27,3 nebo 27,4 dBA, měřicí rozsah přitom začíná až na 30 dBA). Hlučnost je tak nízká, že když u pasivně chlazené sestavy dáte ucho až ke kartě, možná poznáte, že se ventilátory točí.
Hlučnost v zátěži je i s „hlučným profilem“ lepší než u výrazně teplejší Founders Edition. Není to ale nic, co byste chtěli vidět u grafiky za sedmatřicet tisíc.
Přepněte na Quiet mode, a dostanete se na hodnoty kolem 33 dBA – což je úroveň hluku nižší než u RTX 2080 Ti Founders Edition bez zátěže! Spíš než větráky tedy uslyšíte cívky, které vybzučí hlukoměr k nějakým 33,6 dBA. Na to, že jde o jednu z nejvýkonnějších karet. je to opravdu extrém.