Asus TUF Radeon RX 7900 XT: Vliv profilů pro ztišení, přetaktování, či undervolting v ovladačích AMD na výkon a vlastnosti
Seznam kapitol
V ovládacím panelu AMD Adrenalin ke grafickým kartám najdete v sekci ladění ještě řadu dalších profilů. Některé jsou předem připravené a upravují chování regulace tak, aby karta byla tišší, nebo naopak výkonnější, některé mají automaticky přetaktovat čip nebo paměti či snížit jeho napětí. Co dělají, co má smysl zapínat a co ne? Vyzkoušeli jsme to za vás.
Před nedávnem jsme se podívali na to, jak se chová TUF RX 7900 XT od Asusu při standardním nastavení. AMD má v ovladačích v záložce věnované ladění hromadu dalších tlačítek a umožňuje i manuální ladění karty. Dnes bych se chtěl pověnovat tomu, co udělají s výkonem a chováním karty.
Detailnější popis samotné karty najdete v předcházející recenzi, na tomto místě jenom připomenu, že u RX 7900 XT má čip o něco horší parametry než u RX 7900 XTX, místo 96 výpočetních bloků má aktivních jen 80 a místo šesti má jen pět funkčních čipletů MCD tvořících 80 MB infinity cache a 320b sběrnici, na níž je připojeno 20 GB pamětí GDDR6 s rychlostí 20 Gb/s.
U RX 7900 XT jsou referenční hodnoty pro herní takt 2000 MHz a pro takt s boost až 2400 MHz a limit příkonu na 315 W. Karta v provedení od Asusu s krkolomným názvem TUF Gaming Radeon RX 7900 XT OC Edition 20GB GDDR6 je už od výrobce přetaktovaná.
Připomenu, že jde o kartu, která má dvojici BIOSů. Rozdíly mezi oběma BIOSy najdete změřené v recenzi. V dnešním článku otestujeme jednotlivá nastavení z ovládacího panelu pouze s tišším BIOSem, i tak je těch výsledků až nad hlavu.
BIOS Quiet | Performance
Oba profily se liší nejspíš jen křivkou nastavení regulace ventilátorů. Takto vypadají v ovládacím panelu, pokud přepnete na vlastní ladění. U obou je aktivní částečně pasivní chlazení, u výkonnějšího režimu je výrazně strmější a na maximum ventilátory roztáčí už při nízkých teplotách.
BIOS Quiet | Performance
Na nízkých otáčkách je chladič neslyšný, na maximálních umí být naopak pořádně hlučný. Takto vypadá křivka se závislostí naměřené hlučnosti na otáčkách ventilátoru. Na nějakých 1600 ot./min začíná být slyšet, kolem 1700 ot./min. už je ale hlučnost průměrná a při 2000 ot./min. už odpovídá hlučným kartám.
V ovládacím panelu k ovladačům Adrenalin najdete u RX 7900 XT v sekci ladění následující položky:
- Automatické ladění (Automatic Tuning)
- Výchozí (Default)
- Podpětí GPU (Undervolt GPU)
- Přetaktovat GPU (Overclock GPU)
- Přetaktovat VRAM (Overclock VRAM)
- Předvolba ladění (Tuning Preset)
- Tichý (Silent)
- Vyvážený (Balanced)
- Hlasitý (Rage)
- Manuální ladění
- Vlastní
U všech se podíváme, co to dělá s nastavením, jak se změní chování karty a jaký to má vliv na její výkony.
Testované hry
U základních profilů je každé nastavení změřené ve hrách F1 22, Metro Exodus (starší verze bez ray tracingu) a World of Tanks.
U F1 22 jde o benchmark s měřením závodu na okruhu Monza na pět kol s globálním profilem na nejvyšší nastavení, je v něm ale ručně vypnutý ray tracing. Rozlišení je nastaveno na 4K.
U Metro Exodus jde také o benchmark se šesti průběhy, testovaný je profil ultra s rozlišením 4K.
World of Tanks je testovaný na čtvrthodinovém záznamu, rovněž jde o maximální detaily a rozlišení 4K.
Testovací sestava
S uvedením GeForce řady RTX 40 a Core i7 13700K jsme začali testovat na nové výkonnější sestavě. Tu tvoří následující komponenty:
- základní deska: Asus Z690P-WIFI
- procesor: Intel Core i7-13700K@5,4 GHz
- operační paměť: Corsair Vengeance RGB 32GB (2× 16GB) DDR5 DRAM 6000 MHz C36 (36-36-36-36-76-2T)
- chladič: Noctua NH-D15S
- pevný disk: Kingston
- skříň: Fractal Design Arc XL
- ventilátory: 3× be quiet! Silent Wings 4 high-speed, 140 mm; 4× Arctic P14 PWM PST, 140 mm
- zdroj: Corsair HX1000i (2022)
- operační systém: Windows 11 22H2 (deaktivované VBS)
Základní deska
Procesor je osazený v základní desce Asus Z690-P WIFI ve verzi pro paměti DDR5. Na desce je firmware a BIOS aktualizovaný v listopadu 2022. Jde o jednu z nejlevnějších desek s čipovou sadou Z690, i tak pro naše účely nabízí více než dostatečnou výbavu. Z desky jsem demontoval modul s WIFI. Nastavení BIOSu je upraveno ručně a je aktivovaná podpora resizable BAR (Smart Access Memory).
Procesor
Testujeme na sestavě osazené procesorem Intel Core i7–13700K. Procesor má takt pro všechna jádra nastavený napevno na 5,4 GHz, a protože má s jeho chlazením při tomto nastavení při plné zátěži všech jader co dělat i špičková Noctua NH-D15S, je mírně podvoltovaný. Pro menší výkyvy příkonu při měření spotřeb karet bez zátěže má procesor deaktivované úsporné funkce (EIST a úsporné režimy C).
Operační paměti
V desce je osazená dvojice 16GB paměťových modulů DDR5 Corsair Vengeance RGB 32GB (2× 16GB) DDR5 DRAM 6000 MHz C36 (CMH32GX5M2D6000C36). Běží na 6000 MHz efektivně s časováním 36-36-36-76-2T.
Disky
Jako systémový disk slouží Kingston Fury Renegade PCIe 4.0 NVMe M.2 s kapacitou 2 TB, který na PCIe 4.0 nabízí přenosové rychlosti až 7300 MB/s při čtení a 7000 MB/s při zápisu a vysokou životnost 2,0 PBW.
Pro starší méně náročné hry pak slouží 1TB SSD WD Blue SATA (WDS100T2B0A).
Zdroj
Jako napájecí zdroj slouží Corsair HX1000i uvedený na trh v létě 2022. Má jednu silnou 12V napájecí větev pro maximální zátěž 999,6 W a částečně pasivní chlazení. Můžete k němu dokoupit už i napájecí kabely s novými konektory Nvidie 12VHPWR.
Jeho specialitou je možnost monitoringu teplot, spotřeby a otáček ventilátoru a nastavení jeho regulace pomocí firemní aplikace iCue.
Skříň
Komponenty jsou osazené ve skříni Arc XL od Fractal Design ve formátu big tower. I když už má za sebou pár let, stále slouží skvěle a po vymontování horního koše se do ní stále vejdou i největší a nejširší grafické karty. Kvůli lepšímu proudění vzduchu jsem demontoval i druhý koš na disky z čela. A hlavně, díky konstrukci bočnice bez otravných západek se velmi snadno zavírá, což se při testování grafikých karet vážně hodí.
Chladič procesoru
O chlazení procesoru se stará špičkový vzduchový chladič Noctua NH-D15S v provedení chromax.black. Dovětek S v názvu značí, že je oproti klasické NH-D15 vyosený – po osazení do běžné skříně typu tower je díky tomu žebrování chladiče výše tak, aby byl na desce dále od slotů PCI Express.
Kvůli hlučnosti jsou otáčky ventilátoru snížené na 1150 ot./min. NH-D15S se standardně dodává s jedním ventilátorem, protože jsem snižoval jeho otáčky, přidal jsem ještě dopředu špičkový ventilátor NF-F12×25 téhož výrobce (větší NF-A15 by musela být příliš vysoko, jinak by kolidovala s chladiči na pamětech).
Systémové chlazení
Skříň má obsazené všechny ventilátorové pozice. Na pozici dvou nasávacích ventilátorů na čele a jednoho na dně skříně je Arctic P14 PWM PST z value packu zregulované na 850 ot./min, vzadu je tentýž ventilátor pro odsávání na 950 ot./min a na třech horních pozicích pak nové 140mm ventilátory Silent Wings 4 high-speed zregulované na 950 ot./min.
Pro regulaci otáček je použitý panel FC6 od Lamptronu osazený v 5,25" pozici.
Monitor
Pro testy využíváme prémiový herní monitor MSI Gaming Optix MPG321UR-QD s LCD typu IPS využívajícím technologii kvantových teček. Má plochý displej s úhlopříčkou 32" a rozlišení 3840 × 2160 bodů zvládá na obnovovací frekvenci až 144 Hz a odezvou 1 ms (MPRT) a má certifikaci DisplayHDR 600.
Nechybí ambientní efekty aRGB, funkce pro hráče a Gaming OSD App pro softwarové ovládání monitoru a snadný upgrade firmwaru přes USB.
Základní parametry:
- Úhlopříčka: 32" (81,3 cm)
- Aktivní plocha displeje: 708,5 × 398,5 mm
- Typ displeje: plochá, antireflexní vrstva
- Rozlišení: 3840 × 2160 bodů (16:9)
- Barevná hloubka/počet barev: 10 b/ 1,07 miliard
- Podpora VRR: G-Sync Compatible
- Jas SDR: 400 nitů
- Max. jas HDR: 600 nitů (DisplayHDR 600)
- Kontrastní poměr: 1000:1
- Barevný prostor:
- Konektorová výbava:
- HDMI 2.1 (HDCP 2.2): 2×
- DisplayPort 1.4a (HDCP 2.2): 2×
- USB Type C (DisplayPort): 1×
- audio: mikrofon 1×, sluchátka 1×
- reproduktory: ne
- USB 2.0 Type: B 3×
- USB 2.0 (480 Mb/s): 6×
- Power Delivery: USB-C, 5 V / 3 A
- Adaptér: vestavěný
- upevnění VESA: 100 × 100 mm
- rozsah nastavení
- naklápění: -5 °–20 °
- otáčení: -30 °–30 °
- otáčení (pivot): ne
- nastavení výšky: 0–100 mm
Operační systém
Jako operační systém slouží Windows 11 22H2. Systém běží s aktivním resizable BAR (SAM). Oproti běžnému nastavení je deaktivované VBS (Virtualization-based Security) – příslušná položka je vypnutá v BIOSu. U karet, u nichž je to možné, aktivní hardwarový plánovač.
Co v grafech najdete a jak se v nich vyznat
Ve výsledcích měření z jednotlivých testů jsou uvedené základní hodnoty, které zaznamenat přes diagnostické utility. Převážná většina údajů je ze záznamu z MSI Afterburner, napětí čipu a hotspot z GPU-Z a celkový příkon PC je odečet z displeje zásuvkového wattmetru Voltcraft Energy Monitor 4000 Pro.
V grafech jsou vždy dvě měření – aktuální nastavení a výchozí nastavení pro srovnání. V čárových grafech je vždy průběh celého měření, v pruhových grafech pak průměrné hodnoty.
V každém spojnicovém (čárovém) grafu je hlavní a vedlejší osa. Je to ale nutné, pokud chceme v jednom grafu dobře vidět více hodnot, které na sobě závisí, ale mají různé rozsahy (například takt GPU v tisících MHz a vytížení procesoru a grafického čipu v procentech).
Snímková frekvence, vytížení GPU a CPU
V prvním grafu je klíčovou hodnotou průběh snímkové frekvence (oranžové a červené datové řady, které přísluší k levé svislé ose téže barvy). V grafu jsou bledě oranžovou a modrou zvýrazněné dva stosekundové úseky, ze kterých se počítají průměry a odečítají i minima a maxima, které pak vidíte v grafu napravo.
V odstínech fialové je zaneseno vytížení grafického čipu. Ty příšluší k ose napravo, v zátěži je to většinou kolem 100 %.
V odstínech zelenomodré je pak vytížení procesoru. Maximální hodnota při vytížení všech 24 vláken naplno by byla sto procent, tady je to kolem 20 %. Hodnota patří také k pravé vedlejší ose.
Na vodorovné ose je čas v sekundách, zátěž začíná obvykle kolem třicáté sekundy.
Graf výše je měření z benchmarku v F1 22. Jde o jeden závod na pět kol. V benchmarku se nejedná o záznam závodu, ale o ostrý závod, při němž formuli řídí herní AI, která závod zajede někdy rychleji a někdy pomaleji. Průběhy měření jsou tedy srovnané podle posledního kola, protože nás budou víc zajímat hodnoty u zahřáté karty. Do je důvod, proč na sebe na začátku oba průběhy moc tolik nesedí.
Další graf je detail na dva měřené úseky z grafu výše. V něm je vidět, jak se mění výkon karty po zahřátí kvůli snižování taktů. Jde o porovnání oranžově a modře zvýrazněného úseku z horního grafu. Na prvním měřeném úseku je karta ještě studená – to jsou dvě vyšší světlejší čáry (profil výchozí a profil vyvážený), druhé (modře zvýrazněné) měření je snímková frekvence po poklesu taktů kvůli zahřátí karty.
Rozdíly ve výkonu mezi studenou a zahřátou kartou bývají obvykle spíš v desetinách nebo jednotkách snímků za sekundu. Aby bylo rozdíl lépe vidět a čáry se nepřekrývaly tolik jako u prvního grafu, osa u tohoto grafu nezačíná v nule, ale má rozsah
V pruhovém grafu jsou pak ještě minimální, průměrné a maximální hodnoty snímků za sekundu z druhého (modrého) měřeného úseku. Opět jde o srovnání výchozího nastavení a hodnot po přepnutí na profil tichý.
Takt GPU, takt pamětí, napětí GPU
V dalším grafu s označením Takt GPU je průběh taktů na kartě během testu. Modrou barvu má průběh taktů grafického čipu, které regulace upravuje v závislosti na jeho aktuální spotřebě. Přísluší k modré ose nalevo a rozsahem 0–3600. Tyrkysovou barvou je takt pamětí. Ten se u obou profilů neliší a ve 3D zátěži se nemění, takže je po většinu času v grafu vidět jen rovná čára. U pamětí jde o pracovní takt 2487 MHz, „efektivní“ hodnota je u GDDR6 osmkrát vyšší, tedy 19 824 Mb/s (zhruba 20 Gb/s). Před spuštěním a po skončení testu běží paměti v úspornějším režimu na nižších taktech.
V hnědých odstínech je pak průběh napětí grafického čipu. To se v zátěži pohybuje většinou v rozmezí 0,8–1,1 V. Abych hodnoty mohl vynést na jednu ze dvou os grafu, převedl jsem je na milivolty (tedy 1000–1200 mV), odpovídající osa je nalevo.
A nakonec se ještě opakuje vytížení GPU, to má opět fialovou barvu a osu vpravo.
V dalším grafu je opět srovnání hlavních hodnot z druhého měření, tedy minimálních, průměrných a maximálních taktů.
Teplota GPU, Hotspot, Fan speed
V dalším grafu jde především o závislost otáček ventilátorů na teplotách čipu. U posledních generací zobrazují Radeony v monitoringu vedle průměrné hodnoti i nejvyšší hodnotu z teplot naměřených na jednotlivých čidlech uvnitř GPU (hotspot). Právě podle ní pak regulace upravuje otáčky ventilátorů a takty čipu.
V našem grafu je klasická průměrná teplota v odstínech červené, nejvyšší teplota naměřená napříč čidly, tedy hotspot, je v odstínech oranžové.
Právě podle hodnot naměřených na „hotspotu“, tedy podle oranžové čáry, pak regulace nastavuje výkon ventilátorů (v rozsahu od nuly do sta procent výkonu).
Nalevo je osa pro většinu hodnot – teplotu GPU i jeho hotspotu a šedou barvou výkon ventilátoru (Fan speed) v procentech. Na ose vpravo jsou pak otáčky ventilátorů (v grafu odstíny modré).
A opět průměrné ještě minimální, průměrné a maximální hodnoty na obou profilech v druhém měřeném úseku po zahřátí karty.
Příkon PC, příkon GPU, příkon CPU
A ještě poslední graf ke spotřebě. Nejvyšší zelené hodnoty mírně líznuté do odstínů khaki znamenají celkový příkon PC měřený za zdrojem zásuvkovým wattmetrem. Čistý příkon samotných komponent je nižší, ale napájí je zdroj s účinností kolem 90 % a platit budete to, co si počítač vezme ze zásuvky.
Jásavě zelená čára kolem 330 W je hodnota, kterou ukazuje monitoring grafické karty coby její celkový příkon. Na jejím průběhu je vidět, že prakticky po celou dobu zátěže běží čip na hranici nastaveného maximálního příkonu, regulace drží hodnotu v rozmezí 2–3 W od něj.
U minulé generace Radeonů šlo ještě o příkon samotného grafického čipu, u RX 7900 už by mělo jít o příkon celé karty. Na to pozor při srovnávání obdobného údaje z monitoringu se staršími Radeony, u nichž se stejná položka vztahuje jen k příkonu GPU bez ostatních komponent na kartě.
Nejnižší čára v zelenomodrých odstínech dole je pak příkon procesoru z monitoringu. Opět platí, že jde čistě o CPU, nějaké další ztráty jsou na napájecí kaskádě procesoru na desce a nakonec na zdroji. U zásuvky to bude oproti čistým cca 90 W z monitoringu možná 6–8 W navrch.
Zbývajících cca 50–60 W do celkového příkonu PC dělají účinnost zdroje a příkon ostatních komponent (deska, na ní čipset, paměti, integrované adaptéry, disk, systémové ventilátory, regulační panel k ventilátorům a pásek s LED)
A opět ještě minima, průměr a maxima z druhého měření po zahřátí počítače. Budou to dva grafy – v prvním je příkon celého PC měřený zásuvkovým wattmetrem.
Ve druhém už je příkon samotné grafiky z monitoringu – na průměru je dobře vidět, jestli a jak regulace na jednotlivých profilech limit příkonu mění. S výchozím a vyváženým profilem je průměr kolem 329,6 W, což zhruba odpovídá limitu 328,8 W vyčtenému z diagnostiky.
Profil Výchozí (Default)
Na úvod kapitol s grafy je pro lepší přehlednost pouze jedno měření s ovladači ve výchozím nastavení. Stejné měření je pak v následujících nastaveních pro srovnání.
F1 22, 4K, ultra bez ray tracingu
V prvním grafu je snímková frekvence během prvního průběhu testu, která se v F1 22 pohybuje v rozmezí zhruba 150–180 fps. Grafický čip byl vytížený naplno, procesor zhruba z dvaceti procent.
Čip běží zhruba v rozmezí 2400–2500 MHz při napětí kolem 0,85 V.
Průměrná teplota grafického čipu po zahřátí se pohybovala kolem 63–64 °C. Nejteplejší místo čipu se pak dostává k 76–77 °C. Ventilátory se přitom prakticky po celou dobu testu drží na nízkých otáčkách okolo 930 ot./min.
Příkon celého PC je kolem 488 W, samotná grafická karta pak téměř po celou dobu zátěže 329 W a procesor v průměru kolem 89 W.
Metro Exodus (Ultra, 4K)
V Metro Exodus více kolísají frekvence čipu. Procesor je ale vytížený méně a tak je o něco nižší i celková spotřeba sestavy. Čip je po celou dobu plně zatížený a takty karty jsou limitované příkonem, který se drží stabilně na hranici limitu.
World of Tanks (max. detaily, 4K)
I ve World of tanks je chování karty podobné. vytížení procesoru je opět nižší, karta si drží stabilně plné zatížení a takty limituje příkon.
Profil Tichý (Silent)
Profil tichý u Radeonů obvykle snižuje limit příkonu, s tím spotřebu karty, teploty a otáčky ventilátorů. U karty od Asusu už pomalu není s hlučností kam jít, a to je nejspíš důvod, proč je v tomto případě stejný. Rozdíly jsou spíše na úrovni chyby měření.
F1 22, 4K, ultra bez ray tracingu
Metro Exodus (Ultra, 4K)
World of Tanks (max. detaily, 4K)
Profil „Hlasitý (Rage)“
Výkonnější režim je do češtiny dost nešťastně přeložený jako „Hlasitý“. V angličtině jde o režim Rage a obvykle znamená navýšení taktů zvýšením limitu příkonu. Díky němu se takty čipu mohou na křivce takt/napětí posunout o něco výše.
V režimu Rage je vidět nárůst taktů jádra asi o 100 MHz. Rozdíly ve snímkových frekvencích jsou patrné při měření, prostým okem ale rozdíl mezi 164 a 162 fps asi nepoznáte.
Zato je se zvýšením power limitu z 329 na cca 362 W znát nárůst spotřeby a ani ventilátor už po chvíli zátěže nezůstává na minimálních otáčkách. Když teplota hotspotu dosáhne 78 °C, začínají otáčky ventilátorů růst, ale jen do té míry, že chladič není hlučný. Ve špičkách se tato hodnota dostává na 81–82 °C, což je stále hluboko pod teplotním maximem 110 °C.
F1 22, 4K, ultra bez ray tracingu
Metro Exodus (Ultra, 4K)
World of Tanks (max. detaily, 4K)
Profil „Podpětí GPU (Undervolt GPU)“
Od podvoltování GPU by asi člověk čekal především pokles spotřeby. U Radeonů je to ale spíše takové přetaktování naruby. Zůstává totiž zachovaný power limit, a tak regulace zvedá takty čipu, dokud nenarazí na limit příkonu karty.
Dělá to však při sníženém napětí, takže se karta se stejným příkonem dostává na vyšší takty. V případě testované karty automatika snížila hodnotu z 1100 na 1075 mV, reálné napětí na čipu je o něco nižší.
Výsledkem jsou vyšší pracovní takty GPU při zachování spotřeby shodné s výchozím nastavením. Rozdíl v taktech je ale menší než v režimu Rage a menší je i nárůst výkonu. Větší smysl by toto nastavení asi dávalo se současným snížením limitu příkonu.
F1 22, 4K, ultra bez ray tracingu
Metro Exodus (Ultra, 4K)
World of Tanks (max. detaily, 4K)
Profil „Přetaktovat GPU (Overclock GPU)“
Profil pro automatické přetaktování dělá několik věcí. Automatika zvedla maximální takty čipu na 2899 MHz a s tím navýšila limit příkonu na 362 W. Nárůst taktů je vyšší než v režimu Rage a obdobné je to s výkonem.
Průšvih je, co toto nastavení dělá s ventilátory. Pouští je na plné otáčky, a jelikož se ventilátory na TUF RX 7900 XT zvládají otáčet rychlostí přes 3000 ot./min a dělat při tom pořádný průvan, je toto nastavení nepoužitelné kvůli extrémní hlučnost.
F1 22, 4K, ultra bez ray tracingu
Metro Exodus (Ultra, 4K)
World of Tanks (max. detaily, 4K)
Profil Přetaktovat VRAM (Overclock VRAM)
Profil přetaktovat VRAM zvedá takty pamětí. Limit příkonu přitom zůstává zachovaný na standardní hodnotě, a tak se sice zvedne takt pamětí (v tomto případě se zvedl z cca 2500 na 2650 MHz, tedy na cca 21,2 Gb/s), ale s tím stoupá jejich spotřeba, a tak zbývá méně pro čip a jeho takty jdou dolů. Výsledný nárůst výkonu je tedy menší, než by odpovídal nárůstu taktů samotných pamětí. A jako obvykle je změna stěží měřitelná, takže pouhým okem nepoznáte rozdíl.
F1 22, 4K, ultra bez ray tracingu
Metro Exodus (Ultra, 4K)
World of Tanks (max. detaily, 4K)
Profil „Vlastní“
Jak vidíte v předchozích kapitolách, s automatickými profily si příliš nepomůžete. Dají se brát spíše jako nástřel k tomu, jak postupovat při ručním přetaktování, ve kterém je zapotřebí nakombinovat většinu ze zmíněných věcí dohromady k tomu, abyste se dopracovali k lepšímu výsledku. Snad jen u „Podpětí GPU“ a „Přetaktovat GPU“ by se dalo mluvit o tom, že má nějaký přínos, ale druhý jmenování zase nastaví nepoužitelně regulaci ventilátorů. Je pravděpodobné, že je nastavení odladěné na referenční modely a s nimi bude regulace fungovat rozumněji, a naopak – samotné AMD nemá nastavení naladit tak, aby fungovaly uspokojivě na širokém počtu karet s nestandardně nastavenými BIOSy.
U nereferenčních karet tedy budete odkázaní nejspíš na ruční nastavení. Na ukázku si dáme jeden test s ručním nastavením, který je jakousi směsicí výsledků z automatiky s tím, že je v něm limit příkonu navýšený ne o 10 %, ale o maximálních 15 %. Zároveň s tím jsou přetaktované paměti na 2650 MHz, takt, na který je „odhadla“ automatika, strop taktů zůstal na automatické hodnotě, o vyšší takty by se měl postarat zvýšený power limit při sníženém napětí čipu. Na automat zůstaly jen otáčky ventilátoru (ale to v režimu vlastní neznamená, že se budou chovat stejně jako v základním nastavení).
Samotné ruční přetaktování není také jednoduché, protože vše souvisí se vším a musíte si pohlídat, abyste kvůli tomu, že u jedné hodnoty přidáte, druhou hodnotu nesrazili. Vidět je to třeba u přetaktování pamětí – s navýšením jejich taktů jde dolů výkon GPU. A naopak – pokud vynutíte spodní limit taktů, můžete se dočkat toho, že nezbude dost na napájení pamětí a dolů půjdou jejich takty.
Další zákeřnost je u regulace ventilátorů. Tam je problém v logice nastavení, dělá to na mě dojem, že křivky, které v nastavení vidíte, mají být pro průměrné teploty, ale při vlastním nastavení je regulace bere jako teplotu hotspotu.
Metro Exodus (Ultra, 4K)
Nárůst výkonu je znatelně vyšší než u jednotlivých předvolených profilů. V Metru narostla průměrná snímková frekvence ze 44,0 na 46,2 snímků za sekundu. To je téměř pětiprocentní nárůst výkonu, což už je v dnešní době celkem solidní výsledek zejména na kartu, která už má za sebou nějaké to tovární přetaktování.
Předesílám, že nejde o maximální přetaktování, kterého je karta schopná, ale o mnoho výše už se nedostanete – brzdit vás bude limit příkonu, kvůli kterému musíte pro dosažení vyšších taktů GPU snižovat jeho napětí, a to není zrovna něco, co byste při přetaktování měli dělat.
Praktický dopad pětiprocentního navýšení výkonu je ale pořád diskutabilní – Metro se 46,2 fps se vám prostě nebude hrát o moc líp než při 44 fps.
Přestože jsem na nastavení taktů grafického čipu nesáhl, díky navýšení limitu příkonu a snížení napětí stoupl průměrný takt čipu – z 2430 na 2590 MHz. V grafu je vidět i vyšší takt pamětí (tyrkysová). Paradoxní je, že přestože je v ovládacím panelu nastaveno podpětí, napětí čipu výrazně stouplo. To je zase důsledek kombinace dvou věcí – vyššího limitu příkonu a vyšších taktů, při kterých čip zjevně nastavuje vyšší napětí.
Dva předchozí grafy byly celkem pozitivní, další dva je daň, kterou za to zaplatíte. Vedle ladění taktů si budete muset ještě pohrát i s křivkou regulace pro ventilátory. Pokud to neuděláte, čekají vás u TUFu i na tichém BIOSu větráky roztáčející se k 2400 ot./min, při nichž už jde hlučnost přes 50dBA, což už je na úrovni těch nejhorších referencí s radiálními ventilátory, které se prodávaly a pamětníci na ně možná ještě s nelibostí vzpomínají.
S teplotou přitom není problém, jak vidíte, ve špičkách už se otáčky ventilátorů dostávají k extrémním hodnotám, přestože teploty hotspotu padají pod základní nastavení a průměrná teplota čipu je dokonce o několik stupňů nižší.
A zbývá ještě příkon, který je u samotné karty na úrovni 378 W, tedy někde na půli cesty mezi RTX 4080 a RTX 4090, ale totéž nemůžete ani zdaleka říct o výkonu.
Navzdory snaze AMD prezentovat Radeony jako efektivní a úsporné řešení pro ně, stejně jako pro většinu ostatních moderních karet, platí, že si pro vyšší výkon jdou nad hranici toho, co by se dalo považovat za optimální. Většinu z rezerv čipů vyždímalo automatické přetaktování, u TUF RX 7900 XT si k tomu ještě něco přidal i Asus při továrním přetaktování, a pokud budete chtít z karty vymáčknout dalších pár procent výkonu navíc, počítejte s tím, že spotřeba poroste výrazně rychleji než výkon.
Vzhledem k praktickému přínosu ve hrách to tedy nemá valný význam. Spíš by dávalo smysl limit přiškrtit a dostat se dolů o desítky wattů výměnou za to, že vám výkon spadne o jeden snímek za sekundu dolů, ale jednoduché snížení power limitu vám zase ovládací panel nedovolí, chce si to zase pohrát s kombinací taktů a napětí. To zkusíme s jinou kartou zase někdy příště.
