ATI Radeon HD 5870 — návrat ATI na trůn | Kapitola 2
Seznam kapitol
Tak jsme se konečně dočkali. Po dlouhém létě je tu podzim a s ním i doba uvádění hardwarových novinek. Jednou z těch nejočekávanějších je samozřejmě nová generace grafických karet ATI Radeon pojmenovaná jednoduše HD 5000. Na tu dnes oficiálně končí informační embargo a my vám proto přinášíme obří recenzi, kde projdeme celou architekturu a otestujeme nejvýkonnější jednočipový model HD 5870.
Dostáváme se k samotné architektuře nové generace a tím i k samotnému jádru ATI RV870. To je založeno na nejnovějších vyzkoušených technologiích společnosti AMD. Konkrétně je to 40nm výrobní proces, který (alespoň doufejme) stihlo ATI společně s výrobcem TSMC řádně vyladit u problematické řady Radeonů HD 4770 a samozřejmě také GDDR5 paměti. S těmi má AMD výborné zkušenosti a dnes již s jistotou víme, že kombinace užší sběrnice a rychlých pamětí byl krok správným směrem. Sběrnice tedy zůstala, avšak k jádru RV870 se budou montovat ještě rychlejší GDDR5 paměti.
AMD nám také ukazuje klíčové vlastnosti nové generace grafických karet. Prý to je plnohodnotná implementace DirectX 11, vysoký výkon v současných aplikacích, plná podpora nového GPGPU rozhraní OpenCL a DirectCompute 11, vyšší poměr výkon/spotřeba a také nějaké ty inovativní technologie jako je lepší anizotropní filtrování či ATI Eyefinity. To vše zní výborně, nemyslíte?
Onomu vynikajícímu poměru výkon/spotřeba a výkon/rozměry se AMD věnuje hned na dalším screenu. Všimněte si, že hodnota GFLOPS/W je u HD 5870 téměř dvojnásobná proti HD 4870. To znamená, že výkon nového jádra se dvojnásobil při stejných nárocích na elektrickou energii. U GFLOPS/mm2 však nárůst dvojnásobný není. Pokud proto prozradím, že teoretický výkon RV870 je cca dvojnásobný proti minulé generaci, snadno si odvodíte, že jádro o pár čtverečních milimetrů narostlo. Ne, nemusíte mít strach, obří čip jako GT200 se samozřejmě nekoná.
A tady už je RV870 v celé své kráse. U RV770 nazvalo AMD jeho architekturu TeraScale, tentokrát za název pouze přidalo symbolickou dvojku. I to je jasné znamení toho, že architekturu u AMD dlouhodobě nemění už od dob nepopulárního R600.
Největší část jádra stejně jako u minulých generací zabírají SIMD Engines, česky ony známé unifikované shadery. Těch je dvojnásobné množství ve dvojnásobném počtu bloků, tedy 1600 jednotek ve 20 blocích. Podobně se zvýšil také počet texturovacích jednotek, které čtyři v bloku stejně jako tomu bylo u RV770. Dohromady je jich u RV870 osmdesát. Celkový teoretický výkon jádra RV870 je přes dva TeraFLOPSy, což znamená dvojnásobení oproti předchozí generaci.
Na dalším slidu je vše ještě jednou shrnuto a navíc přibyla i praktická tabulka se srovnáním nové a staré generace. Snadno se proto můžete přesvědčit, že má jádro dvojnásobný počet texturovaích jednotek a unifikovaných shaderů, že jeho plocha vzrostla o 27 % a počet tranzistorů se zvýšil na více jak dvojnásobek. Mimochodem všimněte si spotřeby a již předem upozorňuji, že praktická měření vás velmi příjemně překvapí.
Nyní se podrobněji podívejme řídící jednotku čipu. Ta byla přepracována a nově nabízí například dvojitý rasterizer a za zmínku rozhodně stojí také zbrusu nová teselační jednotka. Ta je plně DirectX 11 kompatibilní a pokud nevíte, co teselace znamená, pak vězte, že jde o technologii pro dodatečné navyšování počtu polygonů (trojúhelníků u objektů). Tímto procesem se celý objekt značně zdetailní, což je ostatně patrné z následujících obrázků (děkuji uživateli no-X na našem fóru).
-pro zvětšení klikněte-
-pro zvětšení klikněte-
Největší část čipu tvoří jíž zmiňovaná výpočetní část se SIMD bloky, texturovacími jednotkami L1 a 2 cache a nakonec paměťovými řadiči. SIMD bloků je celkem 20, tedy dvojnásobek proti předchozí generaci, což platí i o texturovacích jednotkách. Dále byla zdvojnásobena kapacita L2 cache a to na 128 KB pro každý paměťový řadič. Nakonec musím zmínit i šířku paměťové sběrnice, která zůstala na 256 bitech podobně jako u předchozí generace. Propustnost u AMD navyšovali jen mírně a to pomocí rychlejších GDDR5 pamětí.
Co nového z technologií kromě DirectX 11 nová generace Radeonů nabízí? AMD se například chlubí novým algoritmem pro výpočet anizotropního filtrování, který by měl konečně fungovat dobře bez závislosti na úhlu. Že bychom se konečně dočkali v 3DMarku téměř dokonalého kruhu? Vypadá to velmi nadějně. AMD také dodává, že nová technologie nebere víc výkonu než stará. AF však v dnešní době bere obecně velmi malé množství prostředků výkonu GPU.
AMD se také chlubí podstatně nižšími propady u 8× AA než mají karty NVIDIA. To může být pravda, na druhou stranu se nabízí otázka, kdo 8× AA v praxi používá a zda jsou tyto rozdíly v praxi vůbec postřehnutelné. Tím jsem se nedávno zabýval v článku o vyhlazování hran, pokud se tedy chcete o fungování AA a jeho vlivu na výkon dozvědět něco více, odkážu vás právě tam.
Nakonec přidávám ještě shrnutí všech klíčových vlastností nového čipu tak, jak to vidí lidé v AMD.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
