Bitcoin - Nafouknutá bublina nebo spása střadatelů? | Kapitola 2
Seznam kapitol
Každý o něm mluví, ale málokdo Bitcoinu skutečně rozumí. Pojďme si říci, vše co o něm potřebujete vědět. Pokud si myslíte, že je to cesta ke snadnému zbohatnutí, tak své peníze dáváte jen těm, co tenhle ohromný podvod vymysleli, vy nevyděláte nic. Na druhou stranu ale v ČR také několik BTC "milionářů" je.
Jelikož náš článek je pro všechny, zejména spíše pro začátečníky ve virtuálních měnách, je vysvětlení základních pojmů hodně zjednodušené, znalí proto prominou a přimhouří oko.
Bitcoin vnikl někdy v roce 2008/2009 a původní smysl byl ověření životnosti podobného nápadu, za autora je považována skupina programátorů známých pod názvem Satoshi Nakamoto. Datum vzniku prvního bloku (genesis block) je dokonce zakódováno v blockchain, mělo by to být 3.1.2009. Původní tvůrci (otcové zakladatelé) se postupem času z webového veřejného života zcela ztratili, jejich totožnost nebyla nikdy odhalena. Už to poukazuje na to, že šlo o jeden z největších plánovaných finančních podvodů historie.
Už jen hlavní burza Mt.Gox je skvělým případem "hoaxu" a varováním pro všechny. Server vznikl v roce 2009 jako výměnný server pro kartičky "Magic The Gathering", ano čtete správně. Šlo o prodej a výměnu hracích karet oblíbené hry. Z této minulosti zůstal i název burzy. Pak se najednou, z ničeho nic z pofidérní směnárny papírových i online karet, stala burza se současnou hodnotu desítky miliard dolarů. Koupit nějaké Bitcoiny lze od roku 2010, právě přes Mt.Gox a později dalších subjektů. Co je tedy Bitcoin?
Virtuální měna
Bitcoin je zcela virtuální měna, neexistuje v žádné fyzické podobě (kromě snad hardwareových peněženek), není ničím krytá (to už současné klasické měny také ne) a její podoba je pouze shluk jedniček a nul v digitálním světě. To sebou nese jistá rizika, nezálohovaná smazaná peněženka je navždy ztracená, neexistuje způsob jak ji "vzkřísit" a získat Bitcoiny zpět. Zálohování a opatrnost je na místě. Pokud tedy chcete Bitcoin, vygenerujete si unikátní číslo své peněženky a koupíte třeba 1 BTC. Pokud jej chcete utratit, poslat někomu dále, je to celkem jednoduché.
Příjemce vám pošle svou adresu, vy na tuto adresu připíšete částku v BTC a odešlete. V ten moment autorizujete platbu svým soukromým klíčem a software přibalí vás autorizační veřejný klíč. Celá transakce se poté odešle všem uživatelům Bitcoin sítě. Speciální uživatelé v síti, pomocí své výpočetní síly, kterou nabízejí komunitě ověří vaší transakci. Pokud je ověřena, zapíše se o ní na konec souboru blockchain. To je jakási centrální databáze všech transakcí, od počátku Bitcoinu až do poslední chvíle. Blok má většina počítačů nahrán přímo na lokálním disku, síť jej distribuuje každých deset minut všem klientům. Právě tento blok dat zaručuje, že žádný BTC nebude použit dvakrát, je to takový identifikátor, kde se všechny BTC nachází a ověřuje autenticitu transakcí. Zde je také důležité uvést, že vše výše zmíněné za uživatele obstará klientský program, uživatel zadá jen adresu příjemce.
Právě onen interval, který trvá ověření transakce a její připsání a distribuce všem je jedním z problémů Bitcoinu. Přímá platba jako třeba platební kartou není možná, představte si, že v obchodě čekáte u kasy 10-20 minut na ověření platby. Zde musíte zkrátka použít klasické peníze a Bitcoin se zde asi ještě dlouho neprosadí.
Kde vzniká Bitcoin?
Bitcoin se těží (mining), první řadu bloků vytvořili otcové zakladatelé Satoshi, od nich pochází blok s číslem "0" a odměna za jeho vytěžení byla 50 BTC. Předpokládá se, že prvních několik milionů BTC vytěžili počítače (58 počítačů současně) skupiny lidí Satoshi (zřejmě na univerzitě). Docela zajímavý článek na srovnání vytěžených bloků od této skupiny a od běžných uživatelů je zde.
Těžení probíhá celkem snadno, i když jde jen o zdání. Počítač (Procesor, GPU, ASIC) zkrátka hledá určitý blok dat, který splňuje daná základní kritéria. Zpočátku se daly bloky najít i běžným CPU, čím více je nalezených bloků a vytěžených BTC, tím je hledání náročnější. Dnes se už GPU nebo ASIC minery pro jednotlivce nevyplatí, jediná cesta je mít buď mega farmu s ohromným výpočetním výkonem a nebo se přidat do "mining poolu" a na těžení spolupracovat společně s řadou dalších. Nalezené bloky, které vyhovují jsou pak odměněny a každý kdo se podílel dostane svou část. Je to rozumné řešení, máte zde větší šanci na častější odměny, těžením doma nemusíte nic najít třeba i několik měsíců/let.
Těžebních poolů je na světě mnoho, jedním z významných je i jeden český, sdružující odhadem deseti tisíce uživatelů, pokud se nepletu, je dnes odměna za vytěžený blok 25 BTC. Zajímavé je, že ne všechny bloky jsou uznány a putují "do oběhu". Existuje řada bloků, které splňují všechna kritéria, ale přesto jsou zabanovány. V této chvíli se uvádí, že je vytěžena zhruba polovina všech Bitcoinů. Někdy v roce 2030 by měly být vytěženy všechny. Pravděpodobně se tak ale nestane, jelikož v závěru bude těžení tak náročné, že se nevyplatí ani největším výpočetním poolům. Zkrátka náklady mnohonásobně převáží zisk. Tím se dostáváme k tom, kolik těch Bitcoinů vlastně je a bude. Finální počet je asi 21 milionů kusů. Osobně si ale myslím, že časem dojde k prolomení kódu hackery a ty začnou do systému "sypat" falešné Bitcoiny, čímž celá tato mánie skončí, totální devastací důvěry a zájmu o BTC. Než se tak stane, musíme na tom něco "trhnout". Podívejme se tedy v další kapitole, jak a kde koupit a prodat.
Cena těžení, náklady: Těžení Bitcoinů není zadarmo, stojí za ním ohromná výpočetní síla. Těžaři investují do těžení peníze za hardware, což dříve byly grafické karty, dnes jde o speciální ASIC minery. Cena je různá, ale ty nejvýkonnější stojí i desítky tisíc dolarů. Druhým nákladem je energie. Odměnou těžařů jsou BTC připsané za vytěžené bloky. Jelikož těžaři také ověřují transakce, je budoucnost také nejistá. S čím méně efektivní a výnosnou těžbou porostou náklady a počet těžařů se bude snižovat. Ke konci už se v podstatě těžit nebude vůbec, to znamená i na ověření transakcí bude málo výpočetního výkonu. Bude muset nastoupit nový model, místo dobrovolných těžařů, nějací regulérně placení "těžaři a ověřovači".
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
