Commodore Amiga – nesmrtelná počítačová legenda | Kapitola 2
Seznam kapitol
Prázdniny jsou v plném proudu, a máme tak spoustu času si trochu odfouknout a podívat se na jedno zajímavé herní téma. Těm starším zabrnkáme na nostalgickou strunu, mladší ročníky se zase podívají, jak významnou éru počítačové historie propásli. Projdeme si vnějšek a vnitřek legendy nejzářivější, Commodoru Amiga.
Celé toto velké dobrodružství počítače jež nakonec tak nechvalně skončil započalo hned na začátku osmdesátých let. V této chvíli měla herní trh v rukou společnost Atari a jejich pozice se tehdy zdála neotřesitelná. Kdo chtěl hrát doma a nikoliv v hernách na herních automatech, měl vlastně jen jednu solidní alternativu - osmibitové Atari. I já měl svůj vlastní systém Atari 2600, kterého se světově prodalo přes třicet milionů kusů. Možná bych někde na půdě i pár kartridží pro tento systém vyhrabal. Hry River Raid nebo Moon Patrol jsou právoplatnou klasikou té doby a pokoušel jsem se je dohrát tisíckrát, myslím ale, že neúspěšně. Už se nepamatuji.
Mnoho výrobců, i lidí přímo z firmy Atari bylo ale hegemonií oné doby a jednobarevným herním trhem znuděni a hledali alternativy. Začaly vznikat univerzálnější stroje, a do povědomí lidí se zapisuje hlavně ZX Spectrum (a jeho v česku oblíbený klon Sharp MZ-800) a hlavně Commodore. Když vynecháme zcela první také "herní" počítače jako Atari 1200XL (600/800XL) a Commodore VIC 20, nastává v roce 1982 první zlom, na trh totiž přichází právě ZX Spectrum a Commodore 64 jak je známe dodnes. Jen pro zajímavost, Commodore 64 startoval na cenovce 600 USD a ZX Spectrum byl za poloviční cenu. Jednalo se o nejlevnější barevný domácí počítač své doby, proto byl u nás tolik oblíbený. Právě rok 1982 byl hodně důležitý i pro vznik Amigy ..
Ze společnosti Atari totiž odchází Jay Miner, chtěl posunout herní počítače dále a dát jim 16-bitový procesor Motorola. Šéfům Atari se ale tento směr zbytečný, osmibitové systémy se stále skvěle prodávaly a tato chyba se pak firmě hodně vymstí. Z Atari v této době odešla řada schopných lidí a několik z nich právě s Jay Minerem zakládají novou společnost s názvem Hi-Toro. Společnost měla jasný cíl, živit se prodejem příslušenství k počítačům Atari a bokem vyvíjet svůj počítač snů, osazený 16-bitovým procesorem Motorola. Téže rok se také mění název společnosti na Amiga Inc.
Rok 1983 zaznamenal největší herní krizi v celé dosavadní historii tohoto odvětví, trh s počítači ale nestagnoval, spíše naopak. Objevuje se první PC i Apple II. Herní průmysl ale upadá a Atari se dostává do finančních ztrát a firmu opouští řada dalších inženýrů. Jdou samozřejmě za svým bývalým kolegou do tehdy už Amiga Inc. I tato společnost ale těžko bojuje o samotnou existenci a padá tedy rozhodnutí, investovat všechny volné prostředky do výroby prototypu první Amigy na úkor dalších byznysů. Prototyp dostává jméno Lorraine a jeho jediné fotografie se dostávají na veřejnost až o mnoho let později, v době kdy už byla Amiga skoro mrtvá. Později se na internet dokonce dostávají další dobové fotografie zachycující vznik prototypu - zde.
Než budu pokračovat, je nutné odhalit kousek z architektury tehdejších počítačů, tedy herních počítačů pro domácnosti. Většina Atari strojů, stejně jako první počítače Apple byly konstrukčně proti PC a současným počítačům jiné. Na každou činnost počítače byl vyhrazen samostatný čip, řekněme jednoduchý procesor (zákaznický čip - custom chip). Přirovnat tuto architekturu lze vzdáleně k RISC. Procesor v těchto strojích pouze počítal a řídil, grafika, zvuk a periferie měly svůj vlastní "procesor". Proto byl grafický výkon těchto počítačů tak vysoký a pomalé CPU nebrzdilo tolik výkon dalších komponent. Blíže si o tom ještě povíme.
Zmiňuji to v tuto chvíli kvůli fotografii prototypu Lorraine. Než se totiž čip vyrobí jako malý kousek křemíku, bylo nutné jej vyrobit klasickou metodou tranzistorů a vodičů (dnes na to je software). Ano, takhle se dříve dělali počítače. Každá z desek na obrázku je vlastně jeden čip, ručně vytvořený a sestavený. Funkce je ale víceméně stejná jako u pár centimetrů velkého "švába" v budoucnosti. Takto byl první předchůdce Amigy představen v roce 1983 na výstavě CES. Zajímavé je, že funkce čipů se u finálních verzí od těchto shluků vodičů a součástek opravdu mnoho nelišila a přežila v prvních Amigách řadu úspěšných let. O tom, že prototyp skutečně fungoval svědčí prezentace slavného hopsajícího míče - podívejte se na autentické video.
Dva roky trvalo tvůrcům zhotovit finální návrhy čipů a vyrobit první řadu prototypů jež už vypadaly jako počítače jak je známe. Jako první přichází v roce 1985 Amiga 1000, upřímně pro nás hráče a hračičky celkem nezajímavý stroj jak cenou, tak možnostmi. První stroj byl spíše pracovní stanicí pro profesionály, a prodával se prý celkem dobře. Nabízel to co nikdo jiný na světě: uměl 4096 barev, měl genlock, osmikanálový digitální zvuk a grafický systém schopný multi-taskingu. V určitých záležitostech ale ještě pokulhával. Neměl zavaděč (Kickstart) nahraný v ROM ale na disketě. Také jej trápilo málo paměti. Výhody ale nevýhody převážily.
Konkurence byla ale už tehdy silná. Na trhu byl Apple Macintosh, Commodore 128, ZX Spectrum 128, Atari 800 XE a hlavně záplava PC klonů. Společnost Amiga Inc. také bojovala s finančními problémy jež vedli k dohodě s Atari, řadě soudních tahanic a finálním odkoupením společností Commodore. V tu chvíli dostaly věci spád ...
Dobová zajímavost na okraj. V době o které hovoříme neměl v Čechách o nějaké Amize nikdo ani tušení, ti šťastnější viděli ZX Spectrum na obrázku a možná i pár synků tajemníků politbyra jej mělo i doma. Pro obyčejné smrtelníky nezbývalo mnoho alternativ jak si "osahat" počítač, jedna možnost tu ale byla. Pamatujete si počítač IQ 151? - Narodil se v roce 1984 v Československu, byl vybaven procesorem Intel 8080 nebo jeho českou kopií Tesla. Kdo zažil to utrpení psát na této klávesnici, na to nikdy nezapomene. Později byl nahrazen kompaktnějším nástupcem PMD-85. Měli jste tu čest a pamatujete například na hru Bludiště?