Fractal Design Define R4 k nepoznání: Stoobiho Snowflake | Kapitola 5
Seznam kapitol
Nestává se příliš často, že by člověk mohl „říznout“ do povedené a kvalitní skříně – většinou to totiž není zapotřebí. Právě takovým případem je i Fractal Design Define R4. O to zajímavější bude dnešní článek a úpravy, kterými si tato skříň projde. A co více, někdo z vás ji bude moci získat. Ale k tomu se dostaneme později.
Jelikož máme základní díly připravené, můžeme pokračovat. V této fázi jde především o snýtování základní konstrukce. Při kompletaci je vždy problém, aby to v nějakém místě neodnesl lak, je zapotřebí dávat si hodně pozor.
Jakmile je šasi pohromadě, je možné přejít k upevnění plexisklových části. K tomu využívám oboustrannou lepící pásku 3M v bílém provedení, která se stane v podstatě neviditelnou, pokud se dobře nalepí. Samozřejmě se vždy objeví nějaká ta bublinka, ale výsledek je lepší, než kdyby byla použita transparentní, či jinak zbarvená páska. Díky lepení na celou plechu je pevnost naprosto dostatečná.
Nakonec bylo třeba ještě slepit horní a zadní díl plexiskla. K tomu používám speciální lepidlo určené pro tyto typy plastů, jelikož běžná epoxidová lepidla způsobují praskliny kvůli rozpouštědlům. Na to je při lepení plastů vždy třeba dávat pozor.
I když byla skříň ještě trochu ověšená různými sponkami a svěrkami, byla už v tuto chvíli kompletní. A mohl jsem se zaměřit na další detaily. U nich už jsem sáhl ke světlé modrému UV plexisklu, které při nasvícení UV lampou velmi efektně září. Motivem nemohlo být nic jiného než sněhová vločka. Podle šablony jsem obkreslil tvar vločky na ochrannou folii a následně se hlavní role ujala elektrická lupínková pila. Díky jemnému listu není problém vyřezávat i ostřejší rohy a složitější tvary. I když je pochopitelně zapotřebí nespěchat a velmi pečlivě kopírovat náčrt.
Následovalo zabroušení hran brusným papírem v několika hrubostech a nakonec ožehnutí plamenem, které hranu dokonale vyhladí. Jednu vločku jsem také následně potřeboval ohnout přesně v polovině, k čemuž posloužila opět horkovzdušná pistole. Ohýbat průsvitné plexisklo je vždy problém, protože jakákoliv chyba je ihned patrná. Nesmí se tedy spěchat a vše je nutné dělat velmi pečlivě.
Výsledkem jsou tedy dvě velké vločky a s nimi ještě jedna malá, která svoje místo našla jako mřížka zadního ventilátoru. Jak mřížka, tak ventilátory jsou na čirý plast nalepeny, aby zde žádný šroubek či jiný systém uchycení nepůsobil rušivě. U ventilátoru jsem navíc uplně odřezal původní úchyty a tvar zaoblil, aby se více hodil k tvaru vločky.
U předního ventilátoru bylo nežádoucí nechat patrné z vnější části šrouby, takže je k plechu nalepen silikonovým tmelem, který zaručuje izolaci proti vibracím, ale také dostatečnou pevnost. Oba použité ventilátory jsou UV reaktivní, stejně jako plexisklo. Navíc jsou vybavené čtveřicí LED diod, které umožňují osvit interiéru ještě zvýraznit.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
