Jak na opravu notebooku: strašák jménem Black Screen | Kapitola 7
Seznam kapitol
Stejně jako vše i notebook má svou životnost. Není nic více nepříjemného, než když do noci pracujete na projektu, jehož termín se nachýlil, ale ouha. Notebook se tváří jako by stále spal a na pokusy o probrání reaguje maximálně rozsvícenými kontrolkami. V dnešním článku se podíváme, jak probrat notebook zpět k životu.
Pokud jste se s diagnostikou dostali až sem, nepomohl hard-reset, výměna baterie, výměna jacku či celého adaptéru, pak většině z vás doporučuji omrknout předvánoční akční nabídku notebooků a po něčem se poohlédnout. Pokud nejste dobrodruzi, notebook už si svépomocí neopravíte.
Jakmile nesvítí kontrolky, netočí se větrák, prostě notebook nic nedělá a nepomohlo nic co bylo zmíněno výše, máte tu čest s nějakou zkratovanou komponentou. Vtip je v tom, že vůbec nemusí být jedna. Často se stává, že jeden napálený tranzistor s sebou vezme několik dalších komponent v extrémních případech i CPU. Můžete tak měnit jednu komponentu za druhou, ale pokud zapomenete na jednu špatnou, ta vám zase kompenty odpálí. Můžete tak měnit a měnit a měnit a stejně desku nikdy neopravíte. V domácích podmínkách se dotoho určitě nedoporučuji pouštět. Snad jedinou vyjímkou jsou elektrolytové kondenzátory, většinou ty špatné poznáte podle oka, nahoře jsou nafouklé, nebo rovnou prasklé.
Pří výměně kondenzátoru je důležité dodržet hodnotu μF (mikrofarad), V (napětí) a teplotu. Teplota může být klidně vyšší, nikdy ale ne nižší!
Pokud váš notebook není úplně „mrtvý“, kontrolky svítí, větrák se točí, ale napomohl žádný z uvedených tipů, pak je tu ještě možnost „opravy“ v domácích podmínkách, ale pouze za předpokladu, že jste dobrodruzi a jste smířeni s tím, že to váš notebook odnese trvale. Také počítejte s tím, že v nejlepším případě notebook bude fungovat kolem půl roku, není to tedy žádná trvalá oprava. Pro tu by bylo potřeba vyměnit čip za nový.
Pokud máte novější notebook, je nejspíše příčinou nefunkčnosti notebooku je právě vadné GPU. Zapomeňte na nesmysly typu reball a reflow, tyhle věci jednoduše nefungují a jsou nástrojem servisů jak ze zákazníků ždímat peníze. Při poruše čipu dochází v 99 % případů k porušení bumpů uvnitř čipu, nikoli na kuličkách pojících čip se substrátem. Při stylu opravy, který si popíšeme proto nebudeme zahřívat čip na enormní teploty kulminující kolem 220 °C, které se běžně používají, bohatě si vystačíme pouze se 120 °C. Nepředpokládám doma pájecí stanici s PID regulací, proto použijeme horkovzdušnou pistoli a teplotní sondu, pomocí které budeme měřit teplotu. Cílem je snažit se dosáhnout konstatních 120 °C minimálně po dobu 10 minut. Pokuste se najít takové nastavení pistole a takovou vzdálenost, která vám umožní se k tomuto aspoň trochu přiblížit. Při „opravování“ nezapomeňte alobalem zakrýt zbytek desky, ať nezahříváte i ostatní komponenty.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
