Klávesnice ASUS ROG Strix Scope RX: Spojení optiky a mechaniky
Doteď jsem si vystačil s klávesnicemi za pár stovek. Se svou grafomanií píšu relativně často, hraju taky, ale vždycky jsem měl pocit, že zrovna klávesnice je kus hardwaru, na kterém se dá ušetřit. Profíky od e-sportů jsem považoval za snoby, co se snaží z pár tlačítek dělat vědu a za mé těžce vydřené peníze získám tu populární logo, tu podsvícení, ale vždycky se bude jednat jen o pozlátko. Zpětně si musím drbat hlavu za svou přezíravost a naivitu. ASUS ROG Strix Scope RX mě vyvedl z omylu a jsem tuze rád, že díky němu už v komunitě nebudu vypadat jako barbar, který by si vystačil i s odpornou béžovou klávesnicí z 90. let.
Krabice výhody spíš tají, než zviditelňuje
Inspekce klávesnice ASUS Strix Scope RX přitom začíná velmi nenápadně. Krabice od ní je vesměs standardní. Většinu čelní plochy zabírá obrázek samotné klávesnice, v rohu svítí logo ROG, v jeho pravém protějšku pak samotný název produktu.
Až detaily popsané nenápadně pod ním by mohly vzbudit větší pozornost. „Optická mechanická herní klávesnice? Co to je?“ Ani kočkopes, ani chyba v popisu. Strix Scope mixuje obě technologie.
Paradoxně na čelních místech uvádí podsvícení, český layout a ony opticko-mechanické spínače ROG RX Red. Až na posledním místě se krčí zmínka o standardu IP56, tedy omezené odolnosti vůči prachu a vodě.
Jinak je ale krabice s výjimkou pár prospektů a textilního přehozu prázdná. Až pokud byste ji otočili, narazili byste na podrobnější a podstatně zajímavější aspekty, které se v tomto kusu hardware schovávají. Ale o tom až za chvíli.
ASUS ROG Strix Scope RX je na gamingový hardware mile konzervativní
Právě ta zvýšená odolnost je první indicií, že se nad Strixem přemýšlelo. Určitě si to dokážete představit: hrajete, raidujete, během prostojů se zkoušíte nasvačit, drobečky prší na klávesnici, sem tam si ji i poprskáte… Nemusíte být ani vyložená čuňata, aby se klávesnice proměnila div ne v potravinovou sbírku. Scope RX tohle vydrží.
Pořád ale hrozí, že nějaký drobeček uvízne pod klávesami a nedokážete je zmáčknout, že? Omyl, mezi tlačítky a hliníkovou deskou je až nezvykle mnoho místa zcela prostého od nějakých prohlubní. Zkrátka stačí klávesnici otočit vzhůru nohama a nepořádek buď vypadne sám, nebo ho jednoduše vyfouknete ven. Už jen tahle schopnost je jako dar z nebes.
Při tomto otáčení zjistíte, že je klávesnice nezvykle těžká. Jistě, hliníková výztuha je znát, ale není jedinou příčinou. ASUS ROG Strix Scope RX působí vskutku masivně, až těžkopádně. Neohýbá se, nevydává žádné pazvuky, na stole se ani nehne a i výklopné packy na zadní straně potřebují dost síly ke změně polohy. Pokud se vám dosud stávalo, že při posunutí klávesnice najedete třeba na kabely a klávesnice od té doby bude pajdat, u Strixu to nehrozí, po nábytku se sune spíš jako radlice.
Dalším plusem konstrukce je kabeláž, respektive konektivita. Klávesnice není bezdrátová, vede z ní pěkně tlustý kabel, který se navíc rozdvojuje na dvě USB-A. S něčím takovým jsem se setkal poprvé a nechápu, jak jsem bez této vychytávky mohl existovat. Jeden kabel komunikuje s počítačem, druhý obsluhuje port USB integrovaný do klávesnice. Geniální, zvlášť pokud trpíte chronickým nedostatkem konektorů! Pravda, port navíc nezískáte, ale podstatně snížíte potřebu lovit kabely kdesi na zadní straně skříně.
Další plusové body si u mě Strix získal i rozložením kláves. Neoplývá miliardou multimediálních kláves, nemá amputovanou numerickou část jako varianta TKL, jednoduše nikdo nevymýšlel kolo od nuly. Asus vzal proporce i rozložení, které funguje desítky let, a nepouštěl se do experimentů na lidech, ani jejich končetinách.
Tradiční rozložení kláves je víc, než originalita
Klasickému rozložení kláves odpovídá i samotné rozložení klávesnice. Už tady se ale projevuje herní zaměření a cílová skupina. Nejprve je však třeba zapnout podsvícení. Ne ani tak pro dojem, jako pro viditelnost popisek. Asus vsadil na vlastní font, který sice je poměrně dobře čitelný, pokud se bavíme o abecedě nebo číslech, ale v čárkách, střednících, palcích nebo pomlčkách už vyžaduje více zvyku nebo psaní metodou pokus-omyl.
Trochu zvláštně působí i popisy řádku čísel. Klávesnice má český layout, což je jistě chvályhodné. Občas se však hodí i ten anglický, aspoň pokud si nepamatujete kód hashtagu nebo ampersandu z hlavy. I znaky z US rozložení se na popisky dostaly, ale číslo zůstává uprostřed, takže dokud nekouknete na aktuálně používané rozložení, nemáte ponětí, zda číslice zapíšete se Shiftem či bez něj.
Když už se bavíme o Shiftu, musím se zmínit o dalším specifiku klávesnice. Levý Shift je krátký. Sám ho mačkám malíčkem a žádný diskomfort jsem nepocítil, ale chápu, že pro jiné může tento formát znamenat zásadní nezvyk.
Jinak proti rozložení kláves nemůžu říci křivého slova. Velký Ctrl, dvojřádkový Enter, zmenšený Winkey, přehledná signalizace Num Locku, Fn i zámku Winkey, vše je na svém místě.
Úplně optimální není jen popis funkcí aktivovaných v kombinaci s klávesou Fn. Ty jsou, vcelku klasicky, indikované popiskami na boku kláves, bez aktivního podsvícení jsou však prakticky neviditelné. Nezbývá tak, než si vybudovat svalovou paměť, nebo se vyhýbat některým režimům podsvícení.
S tím souvisí i jediný, jednoznačně kontroverzní krok výrobce. Klávesy F1 až F12 nahrazují multimediální klávesy, ovšem činí tak poněkud rozpolceně. Od jedničky do čtyřky je účinek kláves jednoznačný, pětka až jedenáctka však už je aktivovaná přes Fn. Naštěstí lze využít Fn lock, ale pořád nepůsobí úplně profesionálně, když se v jednom řádku objevuje nekonzistentní značení.
Zvlášť si nechávám klávesu F12. Piktogrtam na ní sice připomíná Ezia Auditore da Firenze, ale funguje jinak než legendární zabiják. Nevrazí vám kudlu do zad, naopak. Jedním stiskem vás dostane na plochu a ztlumí veškeré přehrávané zvuky. Ideální pro sledování… čehokoli soukromého.
Klávesnice tvrdá, jemná, tichá i klapající
Preferuji klávesnice s nízkým zdvihem, Strix ho má spíše vyšší. Mám rád tichý chod, Strix ale umí pěkně klepat. Logicky z toho vychází, že by se mi klávesnice neměla trefit do vkusu. Jenže ona je to pravda jen poloviční.
Ve Scope RX jako kdyby se schovávaly klávesnice dvě. Pokud máte jemný a pomalý stisk, úroveň hlasitosti je snesitelná. Při psaní, kdy už jde o rychlost, úspornost a jistotu psaní už ASUS aspiruje na konkurenci pro psací stroj. Sice se neozývá žádné kovové cvakání, ale vydávaný klapot má na míle daleko k sotva slyšitelným notebookovým klávesám.
Jinými slovy, v jednom pokoji s vámi a klávesnicí asi nikdo nebude chtít spát, ale nemusíte se bát, že byste budili spáče v sousední ložnici.
Protiváhou hlučnějšího chodu je skvělá odezva. Možná si na ni po přechodu od obyčejnějších klávesnic budete zvykat, ale vyplatí se to. Za prvé, chybovost psaní je minimální. Klávesy se neviklají, neuhýbají před prstem a můžete je mačkat uprostřed i na hranách a stejně je hmatová zpětná vazba konzistentní. Platí to i pro rozměrnější klávesy. Ať už byste se ptali na Enter nebo mezerník, můžete je stlačit třeba jen špičkou prsty na úplném kraji a stejně máte jistotu, že hned napoprvé klávesnice váš dotek zaregistruje.
Dalo by se říci, že má ASUS ROG Strix digitální feeling. Nečekejte na nějaký pozvolný dojezd, deformační zónu s tlumičem na konci. Místo toho se připravte na lineární odpor v celém zdvihu zakončený jednoznačným nárazem, za který se ani silou nepromáčknete hlouběji.
Úplně největším překvapením pro svalovou paměť je však prostor mezi klávesami, který se dostavuje zejména v oblasti šipek. Alespoň já, když je používám, si odkládám prsty mimo ně, do jakési ready pozice. Právě na ní ale vynikne, jak daleko klávesy od podkladu jsou. Běžně si prsty položíte a mezi těmi na klávesách a mimo ně je výškový rozdíl sotva 5 milimetrů. U Scope RX je to snad dvojnásobek. Prostě propast. Ničemu to nevadí, ale vždycky máte pocit, jak kdybyste prsty zasunuli mezi ozubená kolečka a nevíte, zda je ještě vytáhnete. Na rozdíl od nějakých soukolí však u Asusu nehrozí vašim končetinám žádné nebezpečí.
ASUS ROG RX Red Switch: Opto-mechanické spínače jsou hlavní devízou
Abych však nezůstal jen u subjektivních dojmů, pojďme se na mechaniku tlačítek podívat techničtější perspektivou zabalenou do grafů, technologií a fyzikálních veličin.
Alfou a omegou jsou opticko-mechanické spínače ROG RX Red Switch. Pokud byste si jeden z nich rozebrali na díly, zjistíte, že vrchní vrstva s popiskou je uchycená ve čtyřech rozích, aby nedocházelo k žádnému ohýbání.
Čtyřmi trny dosedá vršek na průsvitnou kostku, která rozptyluje světlo z LED diody pro podsvícení všemi směry. Díky tomu má většina kláves homogenní podsvícení, jen minimum kláves vykazuje rozdíly u menších znaků v intenzitě jasu. V zásadě světlo bledne jen v horních rozích kláves, takže jsou nejvíc postižené znaky mezi enterem a klasickou abecedou – k nižšímu komfortu používání však nedochází.
Pokud bychom pitvali hlouběji, narazíme na vodicí kanál pro pohyblivou část klávesy. Na něm nic speciálního není, leda že skrz něj prochází optický snímač a že vytváří kulisu pro nůžkový mechanismus starající se o odskok klávesy. I ten tlačí do všech rohů tlačítek, takže kladený odpor se rovnoměrně rozprostře. Materiály od výrobce pak tvrdí, že životnost jmenovaného prvku dosahuje 100 milionů úhozů. Nemějte mi to za zlé, leč tuto informaci jsem nebyl schopen potvrdit, ani vyvrátit.
Testovaná klávesnice používá spínač ROG RX Red, vyznačující se lineárním a rychlým chodem. Modrý spínač pak musím nazvat jako „clicky“ – přiléhavější česká alternativa mě ani nenapadá.
Dojmy z modrého spínače zprostředkovat nemůžu, zato graf popisující chod ROG RX Red přesně odpovídá subjektivním dojmům: bod aktivace tlačítka nastává po stlačení o 1,5 mm. To je onen bod, kdy se ještě z klávesnice neozve ono klapnutí, ale stisk je rozpoznán. K tomuto místu vede síla rostoucí od 40 do 45 cN, tvrdý doraz však nastává až o 3,5 mm hlouběji při síle 55 cN. Cesta opačným směrem postupuje ve vlastních stopách, návrat klávesy do původní polohy vyžaduje stejnou sílu i dráhu.
Modré snímače ASUSu rovněž zabírají po stisku o 1,5 mm, ale výchozí síla 30 cN prudce roste na 65 cN, aby se propadla na 40 cN a následný doraz byl za síly 60 cN. Grafy tento rozdíl popisují mnohem názorněji:
Kromě hmatové odezvy je pro gamingovou klávesnici důležitá i rychlost odezvy. Asi netřeba vysvětlovat, že tato metrika udává, za jak dlouho je z klávesnice odeslán signál po průchodu aktivačním bodem. Strix Scope RX se chlubí, že díky optomechanickému spínači a naladění firmwaru dosahuje prodlevy 0,025 ms, po kterém následuje 10 ms pauza, aby nedocházelo k nechtěným dvoj-stiskům. Lapidárně řečeno, abyste stihli prst zase zvednout.
V domácích podmínkách samozřejmě nemám jak něco takového otestovat, ověřit a potvrdit, oceňuji však snahu, jakou si dal ASUS s přípravou různých grafů, která chování klávesnice popisují. Stranou ponechme srovnání s běžným pracím práškem a oceňme, jaké problémy mohou řešit země prvního světa 🙂
Chcete praktické podsvícení, nebo spouštěč epilepsie?
Jednou z mně imponujících vlastností klávesnice Strix Scope RX je nenáročnost na software. Otravuje mě, že myš vyžaduje instalaci jedné utility, klávesnice si vyžádá další a každou chvíli abych něco aktualizoval a zkoumal. Všechny výše uvedené vlastnosti se proto daly otestovat i bez stažení Armoury Crate. Sice bylo maličko vlezlé, že den po prvním zapojení vyskočila nezvaná hláška, zda si tuto aplikaci nechci stáhnout, ale jinak se ASUS nechoval neodbytně, ani když jsem si začal hrát s podsvícením.
Jeho režimy a intenzitu ovládáte úplně primitivně. Stačí držet Fn a mačkat šipky. Jas vyřešíte směrem nahoru a dolů, módy pak pohybem do stran. A že jich je! Standardně volím konstantní, jednobarevné podsvícení. Neruší, pomáhá, funguje.
Pulzování možná vypadá atraktivněji, ale čitelnost zhoršuje. To už je lepší pulzování bez přechodu přes černou, kdy klávesnice jednotlivé odstíny prolíná v celém viditelném spektru. Určitou modifikací tohoto režimu je postupné pulzování, kdy barvy přes klávesnici postupně proplouvají.
Trochu úlet je efekt, který bych nazval „kruhy na vodě“. Ten způsobí, že se od zmáčknuté klávesy začne všemi směry šířit barevný kruh. Jenže odvlnit se pryč mu trvá cca půl třetiny, takže ve výsledku bliká klávesnice jak stroboskop a nemůžete se ubránit dojmu, že právě klávesa, kterou hledáte očima, je ta zhasnutá.
Opakem předchozího stylu je něco, co nažene slzy do očí všem pamětníkům Sama Fishera. Pamatujete na odkoukání kódu z klávesnice přes termovizi, kdy nejpozději zmáčknutá klávesa byla nejteplejší? Tady je to podobné. Každé tlačítko se po stisku zabarví a postupně tmavne.
Zbytek režimů už na vaše dotyky nijak nereaguje a nabývá víceméně funkce šetřiče obrazovky z dob dávno minulých. Tu a tam blikne písmenko, nebo klávesnice tepe jako srdce, či skrz ni prší matrixový kód. Je to sice působivé, ale přidaná hodnota není valná.
Armoury Crate se stará o podsvícení, keybinding i makra
O rozšířená (nejen světelná) nastavení klávesnice se stará ASUSí univerzální software Armoury Crate. Ten částečně léčí výtky, které jsem zmiňoval v předchozí kapitole - umožňuje totiž modifikovat režimy podsvícení, které v základní podobě nejsou praktické.
Pokud většina módů pracuje s vypnutým podsvícením a efekty tak klávesnici rozsvítí, v Armoury Crate lze toto schéma upravit tak, že podklad svítí vždycky a až na něj se vykreslují různé animace.
Stejně tak si zde můžete nastavit i barvy. Pokud by vás např. bílé světlo oslňovalo, nebo byste preferovali něco decentnějšího, nic vám nebrání si Strix Scope nastavit po svém.
Brzy se ale světelné legrácky omrzí, přeci jen klávesnice je praktický hardware, ne herní konzole. Časem tak asi zavítáte do menu Klávesy. Zde si můžete doladit aspekty klávesnice, které by vám snad nevyhovovaly. Primárně se jedná o přepsání funkce jednotlivých kláves. Pokud byste z nějakého důvodu chtěli třeba prohodit W za S (nic nepřidá skillu ve hře víc, než obrácení směrů pohybu :-), máte možnost. Jen klávesa Fn, neboť není systémem rozpoznaná a funguje jen v oblasti klávesnice samotné, nejde upravit, což je ovšem běžné chování většiny klávesnic.
Co je možné na klávesy přiřadit kromě jiných kláves? Funkce myši, spuštění aplikací či webových stránek, ovládání multimédií ale i předdefinovaný text.
Možnosti redefinování funkce kláves dále rozšiřují makra. Jejich správa v Armoury Crate je celkem intuitivní a dělá přesně to, co byste od maker čekali: nahrazení více kláves a jejich kombinací jedinou. Co už je zajímavější, je kapacita na taková kouzla. Klávesnice umožňuje jedné klávese přiřadit až sto akcí. Sice toto číslo klesne, když vezmete v potaz, že jako samostatná akce se počítá stisk i uvolnění tlačítka, i tak ale věřím, že jen minimum hypotetických scénářů nepůjde realizovat.
Zajímavá je možnost jednotlivé kroky makra časovat. Jednoduchou cestou k tomu je záznam makra, kdy spustíte nahrávání, namačkáte, co je třeba, a záznam ukončíte. Do takové sekvence však můžete i ručně zasahovat a timing upravit.
Kdy se to může hodit? Příkladů asi moc nevymyslím, ale představa, že v Age Of Empires takhle jedním makrem naklikám celou armádu, aniž bych musel ručně vybírat kasárny, stáje, hrad a v každém z nich nabušil celou frontu rytířů, kopiníků a jiných bojovníků je celkem lákavá.
ASUS ROG Strix Scope RX je důkaz proti škudlení na klávesnicích
Přiznávám, že ASUS Strix Scope RX je druhá herní klávesnice, která se mi dostala do rukou. Nevyhrazuji si právo na objektivní hodnocení, ale těch pár nešvarů, které jsem na klávesnici našel, dokážu zařadit mezi subjektivní preference a ne obecně platné prohřešky proti ergonomii.
Uvítal bych, kdyby byl chod kláves tišší, jejich popisky by mohly preferovat čitelnost a konzistenci před designem, ale tato zaškobrtnutí nahrazuje hromada benefitů. Na prvním místě musím pochválit skvělou zpětnou vazbu spínačů, reprezentovanou jistým a rychlým stiskem, dále mechanickou odolnost klávesnice, uspořádání ctící preference hráčů nadšených více i méně, USB port vyvedený přímo pod ruce, ale i grip, s jakým Strix Scope drží na stole.
Věřím, že existují klávesnice lepší, možná profi hráči si na svůj soutěžní žánr budou chtít vybrat něco jiného, ale se svým casual přístupem jsem ve Scope RX našel důkaz, že herní hardware nedělá jen podsvícení a cool krabice.
