Koronakrize: Kam jsme se posunuli po roce?
Seznam kapitol
Opakované lockdowny vedly k pomalé, ale celkem jasně pozorovatelné změně společnosti. Týkají se spíše kancelářských prací, ale jsou docela zřetelné. Jde o trvalou změnu anebo se vše vrátí k normálu s koncem lockdownu?
Dnes se nechci moc zamýšlet nad tím, nad čím jsem se zamýšlel už dříve: Totiž jak opakované lockdowny měnily společnost. Teď, po roce a několika měsících k tomu, uprostřed situace, která stále není normální, bych se rád pozastavil nad tím, jestli ony změny opravdu nastaly a jestli jsou permanentní, anebo ne.
Je to téma k diskusi a k tomu, abyste se podělili o svoje dojmy – zda to tak je, anebo není. Situace není normální, v Praze je stále vidět, že se turisté nevrátili a že řadu podniků čeká další krušná sezóna a boj o přežití. Není vyloučen ani další lockdown na podzim – prostě nejsme ještě na druhé straně. Jsme ale dost daleko na to, abychom viděli, že jsme se ocitli už v novém světě.
Čeká nás konec řady podniků – ne asi tak zle, jak tomu bylo v Americe, kde je dnes pohled na New York poněkud krušný. To ukazuje například Louis Rossmann, který má v současné době takové guilty pleasure z toho, že obchází ulice New Yorku a ukazuje zkrachovalé a zavřené podniky. Na vině podle něj není jenom pandemie a její ekonomické důsledky, ale také fakt, že pronajímatelé komerčních prostorů jsou obvykle finanční fondy, které prostě odmítají pronajímat za snížené ceny. Výsledkem je město, které trochu připomíná americké scifi dystopie 80. let.
Americká vláda se pokouší restartovat ekonomiku obřími pobídkami. Podle investora Michaela Burryho, který proslul slavnou obří „sázkou na nejistotu“ a masivně vydělal na pádu amerického realitního trhu v roce 2008, je tato snaha marná a povede pouze k inflaci. Burry je kontroverzní investor, ale jeho uvažování je rozhodně zajímavé: Vydělal na akciích GameStopu dřív, než se celá kauza zviralizovala – a nyní drží velkou pozici proti Tesle, kterou považuje za předraženou.
Je ale možné, že nejde jenom o ekonomická selhání daná tím, že se hlavní místní ekonomika založená na službách v podstatě zastavila. Situace v New Yorku je extrémní, pokud podnik přestane vydělávat, nemá šanci zaplatit nájem a jeho konec je v podstatě nevyhnutelný. U nás to stále v mnoha případech funguje jinak, v mnoha případech pronajímatel odpustil zavřeným podnikům nájemné, protože by byl radši, aby se zaběhnutý podnik zase rozeběhnul, než aby hledal nového nájemce. Jsou stále lokality, kde to tak funguje, protože to je zcela rozumné.
I my máme oběti, někdy to jsou „tourist traps“, podniky v lukrativních zónách zaměřené na obírání turistů. Těch mi opravdu není líto, protože obvykle nabízely otřesné zážitky za předražené ceny.
Výjimku představuje konec Apple Muzea, který byl skutečně podivný a dost možná za ním stojí spory mezi majiteli: Když jsem se pokoušel zjistit nějaké detaily, dočkal jsem se jen vyhrožování, takže to asi bude něco výživného.
Jediný, kdo přežije asi úplně všechno, jsou vietnamské obchody s tretkami, které se centrem stále šíří.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
