PCTuning Článek

LanCool Dragon Lord PC-K62 – LianLi bez hliníku

Jan Štěpánek
Jan Štěpánek
14. 10. 2010 01:00 15 Sdílej:

Před nedávnem si někdo v komentářích vyprosil test skříně od firmy LanCool, která možná pro český trh není úplně tak známá. Byl to hlavně model PC-K58, který je finančně dostupný a přitom atraktivní. Nám se však podařilo sehnat k testu jeho ještě atraktivnější variantu, tedy model PC-K62, který je navíc vybaven i bočním oknem.

Reklama
Reklama

Proč takto podivný název kapitoly? Obě L totiž znamenají název jedné firmy na výrobu počítačových case. Tou první je samozřejmě dnes testovaná LanCool a tou druhou, již notoricky známá LianLi. Oni totiž case prodávané pod značkou LanCool vlastně pocházejí od LianLi, jen s tím rozdílem, že mají jinou obchodní značku. A proč toto řešení? Jednoduše – case od LanCool totiž nejsou vyrobeny z hliníku, ale standardně z ocelového plechu, jinak je ale konstrukce a mnohé příslušenství totožné. LanCool by se dal tedy označit také jako LianLi bez hliníku.

V některých zahraničních obchodech se dokonce produkty LanCool řadí rovnou pod značku LianLi a tak například dnes testovaný model u nich najdete pod označením LianLi Lancool K62. LanCool je však samostatnou značkou, kde totožná je „pouze“ výrobní linka, jinak má ale tato společnost všechno samostatně.

Takhle vypadal první kousek od firmy LanCool s označením K1.

Na trhu se objevila přibližně před rokem a půl, kdy prvním produktem byl model PC-K1, což byla opravdu pouze kopie jednoho z modelů LianLi vyrobená z oceli a tedy i s nižšími náklady a zákonitě i nižší prodejní cenou. Poté přišlo ještě několik dalších produktů, které již měly alespoň design exteriéru odlišný od LianLi, jako např. K10 nebo K12. Největší slávy si asi společnost LanCool užívá až nyní, kdy se právě produkty modelové řady K5x a K6x staly velmi oblíbenými. Ono se také není čemu divit, jelikož za cenu někde kolem 2500,-Kč získáte perfektně zpracovanou a kvalitní case bez kompromisů. Za totéž u konkurence zaplatíte v ocelovém provedení někde kolem 3tis. Kč a v hliníku ještě o dost víc.

Je mi jasné, že ale asi daleko více, než nějaké informace o historii výrobce, vás bude zajímat skříň jako taková. Nejdříve si tedy musíme ukázat specifikaci, která je pro tento model velmi zajímavá, hlavně co se týká příslušenství a poté samozřejmě přejdeme i k podrobnému popisu.

Specifikace:

Balení a příslušenství

Z obchodu si case přinesete v rozměrné krabici, která je však dnes již standardní pro většinu tzv. full-towerů, tedy case, které zapadají mezi middle-towery, ale jsou o nějaký ten centimetr vyšší. Díky tomu je uvnitř skříně o poznání více místa pro manipulaci kolem základní desky, což je příjemné především v okamžiku, kdy chcete pořádně upravit kabeláž a nebo case osadit vodním chlazením.

Krabice vypadá velmi atraktivně a ukáže vám vše, co potřebujete vědět o case.

Jinak je krabice naprosto standardní, s příjemným potiskem, kde vidíte nejenom náhled na celkový design, ale výrobce se zde chlubí i několika specialitkami, jako například kompletním bezšroubkovým systémem, apod. O tom ale budeme mluvit později.

Uvnitř krabice je case usazena v igelitovém pytli a samozřejmě i polystyrenových profilech, jak to všichni již dobře známe. Co mě trošku zklamalo, byla absence madel na bocích krabice, takže přenášení není tak příjemné. I když to je samozřejmě jen ten nejmenší detail, který stejně nakonec nikoho zajímat nebude, hlavně aby byla case kvalitní.


Ve chvíli, kdy case vyndáte z krabice a posadíte na stul, tak bych se klidně vsadil, že vás jistě ohromí. I přesto, že jí dávno před objednáním vidíte na obrázku a její design již prostě znáte, tak reálný pohled a fyzický kontakt z case je opravdu překvapením.

Prezentační fotografie od výrobce - tady vypadá parádně.

Ono už je vytáhnout tu 10kg obludu z krabice je poměrně překvapivé, protože pokud máte například zkušenost s hliníkovými LianLi, tak zde použitá ocel prostě váží o něco víc a tak máte pocit, jako by byla case už plná komponent a přitom uvnitř není nic. A vlastně stejným dojmem působí i stojící na stole. Její design je prostě monstrózní, hlavně na první pohled.

Realita je ale už o něco horší, i tak se jedná ale o velmi povedenou case.

Když si ale tuto case osaháte trošku podrobněji, tak přijde nepatrné zklamání, jelikož zjistíte, že čelní panel a stropní panel jsou vyrobeny z plastu a pouze doplněny ocelovými prvky. To by mě samo o sobě až tolik nevadilo, kdyby použitý plast nepůsobil tak nějak levným dojmem. Když si to srovnám například s již testovanou case CoolerMaster Elite 430, kde byl čelní panel také plastový, tak je to opravdu znatelné. Za použití tohoto typu plastu bych tedy nepatrně ubral bodové hodnocení, ale na druhou stranu, není to věc natolik zásadní, abych si řekl, že si tuto case nekoupím. A pokud někdo uvažuje o pořízení K62 pro účely casemoddingových úprav, tak právě zde je možné o úpravě uvažovat, tedy nějaký nový slušivý lak?

Co se týká designu jako takového, tak již několikrát jsem zmiňoval, že nerad říkám, že ten či onen design je pěkný nebo ošklivý. To si musí posoudit každý sám za sebe. LanCool K62 se evidentně snaží nabídnout spíše design funkční a to možná nepatrně na úkor atraktivity, i když opravdu je to věc názoru.

Použitý plast ale není nic moc, rozhodně by si zasloužil lepší zpracování.

Začneme tedy od čelního panelu. Jeho rám je plastový a s velmi ostrými hranami. Nevím proč, ale nějakým způsobem ve mně evokuje Egypt – styl pyramid, apod. staveb. Prostřední části čelního panelu, po celé své výšce je však osazena perforovaným ocelovým plechem s velmi jemnými otvory, jež je dělený na malé obdélníčky. Díky tomu se zdá, že LanCool nabídne obrovský počet 5,25“ pozic, jako to už zkoušelo několik výrobců, ať už mluvíme o LianLi nebo třeba o ThermalTake.

V tomto případě tomu tak ale není. Jedná pouze o optický efekt, ale 5,25“ pozice najdete opravdu jen v horní polovině čelního panelu. Za spodní funguje jako perforace pro intake ventilátor. Pozor ale, velikosti 140mm. Ten je osazen již od výrobce a navíc vybaven modrými LED pro nasvícení právě čelní perforace a z části i vnitřního prostoru case.

Modře podsvícený ventilátor je ve velikosti 140mm.

Čelní panel je konstruován tak, aby je jednoduchým pohybem bylo možné demontovat a vyčistit tak ještě prachový filtr umístěný pod čelní perforací. Filtr je opravdu velmi jemný, takže se připravte na to, že budete muset čistit poměrně často, jinak bude přední ventilátor ztrácet na účinnosti a především se bude vlivem ucpání perforace zvyšovat hlučnost. Na druhou stranu, ale odměnou za časté čištění bude opravdu absolutní zamezení vnikání prachu přes čelní panel. Takže je to na vás, případně můžete filtr demontovat, pokud nebudete chtít tak často čistit.

Prachový filtr je možné jednoduše demontovat a vyčistit.

Filtr je navíc osazen i v jednotlivých záslepkách v horní polovině čela, aby se jemný prach nedostával ani těmito místy. Celkem je zde těchto pozic pět, tedy s osazením různých zařízení opravdu nebude problém. Co je však trošku problém, že case nemá v dodávaném příslušenství redukci na 3,5“ zařízení.

Pokud tedy budete chtít osadit například čtečku paměťových karet, tak musíte tuto redukci dokoupit. S tím souvisí i fakt, že tato redukce již není ve stejném designu, tedy perforovaná a tak bude narušovat celkový vzhled. To ale bude obdobné i v případě optické mechaniky a případně dalších zařízení.

Vnitřní záslepky jsou jen "jednorázové".

Pokud čelní panel odejmeme, tak zde vidíme už pouze ocelovou šasi, která je příjemně zakrytovaná. Připraveny jsou pouze 5,25“ pozice, kde ale najdeme ještě plechové krytky. Ty je třeba pro osazení zařízením odštípnout a pozor na to, že opětovná zpětná montáž již nebude možná. To je docela škoda.

Ve spodní části je otvor pro ventilátor, přes který naštěstí není žádná další perforace, takže aerodynamický hluk je redukován na nejnižší možnou hranici. Pouze je zde zachován jakýsi rámeček, jehož funkci moc nechápu. Jako vzpěra moc neposlouží, takže bych osobně asi uvažoval o odříznutí, pokud bych měl tuto case doma. Ventilátor je navíc upevněn přes gumové kroužky, které známe právě od LianLi, takže i přenos vibraci je výrazně redukován.

Uchycení ventilátorů je na šroubky, ale přes gumové kroužky.

A tím se postupně dostáváme až k hornímu panelu, který je také velmi zajímavý.


Když se dostaneme k horní části, tak zde mám osobně opravdu pocit, jako bych koukal na nějaký vojenský transportér nebo něco takového. Rozsáhlá perforace a ostré hrany k tomu prostě svádí. Ale tím rozhodně neříkám, že by se mi horní část skříně nelíbila, ba spíše naopak. Líbí se mi ale více, než čelo.

Materiálově se jedná opět o plast, podobně jako v případě čelního panelu. Zde je však kryt kompletně z plastu a následně usazen na rovném ocelovém plechu překrývajícím šasi. Na první pohled asi každého zaujme především jeho vyvýšená část, na nichž najdeme jakési žebrování. Logicky se bude jednat o perforaci pro horní ventilátory. Díky žebrování je tak ohřátý vzduch, který právě tyto ventilátory z case odsávají, směrován spíše za case.

Stropní ventilátory jsou také velikosti 140mm.

Záměrně také o ventilátorech mluvím v množném čísle, jelikož zde najdeme dokonce dva kousky a to větších rozměrů, tedy 140x140mm. Oba jsou totožné s čelním ventilátorem, tedy nasvícené modrými LED. U těchto ventilátorů navíc nehledejte žádný prachový filtr, jelikož díky faktu, že se jedná o outtake ventilátory, tak není filtr potřeba. A rozhodně bych je nedoporučoval otáčet, jelikož by se airflow v case dosti značně a nepřirozeně změnil.

Kdo by se bál hlučnosti ventilátorů díky překrytí výše zmiňovaným žebrováním, tak může samozřejmě fany zregulovat, jelikož i pomalejší chod bude pro odsávání vzduchu z case stačit. Jelikož se ale jedná o 140mm ventilátory, jejich otáčky jsou již v základu nižší, takže hlučnost je redukována už díky tomuto faktu.

Celkově se mi však tato nástavba příliš nelíbí, jelikož působí tak nějak uměle dodělaná. Je to ale asi věc názoru. Rozhodně by se však dalo uvažovat o umístění výměníku vodního chlazení do tohoto prostoru, jelikož i pod ventilátory je nějaký potencionální prostor, takže slabší výměník by bylo možné zapustit přímo do case i s ventilátory. Samozřejmě by ale bylo nutné nějaké to vrtání a řezání. Prostor tu ale je.

Přední část horního panelu je však také velmi zajímavá, jelikož právě zde našlo svoje místo ovládací centrum, jehož základ tvoří rozměrné power tlačítko a menší reset. Za tlačítka si výrobce zaslouží obrovskou chválu, jelikož jejich tvar i zpracování je perfektní. Dlouho jsem neměl možnost vyzkoušet power tlačítko, které by bylo takto příjemně ovladatelné. Navíc stisk je jistý a tichý.

"Ovládací panel" je perfektní a tlačítka jsou příjemná na stisk.

Škoda jen, že zde chybí nasvícení tlačítek. Indikační LED jsou totiž o kousek vpravo od power tlačítka a samozřejmě se jedná opět o modré LED.

Mimo ovládacích tlačítek zde najdete i dvojici USB portů a taktéž dvojice audio portů, konektor pro HD audio je pak samozřejmostí. Panel s porty USB3 je možné dokoupit ve volitelném příslušenství a následně přešroubovat.

Ovládací panel s rozšiřující konektory je tak na velmi příjemném místě, hlavně pokud máte case pod stolem, který vám dovoluje dostupnost této části case. Pokud se však tento full-tower postaví na stůl, už bude asi ergonomie horší. I nad tímto chce tedy při nákupu přemýšlet. Tlačítka však mohu jen chválit.


Určitě vás budou zajímat i bočnice. Zde už naštěstí není použito plastového krytí, i když pouze do jisté míry. Platí to samozřejmě v případě pravé bočnice, která je naprosto rovná, bez jakéhokoliv prolisu. Lakovaná do černého matu, takže otisky prstů nejsou zase tak strašným nepřítelem.

Okno je šroubované z venkovní strany a opravdu kvalitně zpracované.

Trošku opačná je situace v případě levé bočnice, která je sice také rovná bez prolisů, ale jak už jsem zmiňoval na začátku, tak model K62 je oproti modelu K58 vybaven čirým oknem. To je vyrobeno z velmi tvrdého akrylátového plexiskla, takže pozor na poškrábání. Na bočnici je usazeno z vnější strany a hrany jsou zabroušené šikmo a vyleštěny do čirého lesku, takže okno vypadá opravdu perfektně.

Tvar vidíte na fotografiích, takže jej nebudu popisovat, ale osobně se mi opravdu velice líbí. Jen škoda vykukujících hlaviček plastových pojistek, které plexi drží u bočnice. Asi bych v případě strojní výroby uvažoval spíše o oboustranné pásce v černém provedení, která by oknu dodala ještě více elegantnosti, než právě tyto sponky. Nebo je alespoň zapustit do plexi. I tak si ale LanCool zaslouží za plexi pochvalu. Ještě, že do něj nevyfrézovali nějakou perforaci pro ventilátor.

Spodní část case je zpracovaná také dost funkčně.

Poslední dobou se neméně důležitou částí exteriéru stává i podlaha. Pryč jsou ty doby, kdy to byl jen holý kus plechu se čtveřicí nožiček. Dnes zde najdeme několik velmi důležitých montážních otvorů. Klade se velký důraz na zpracování a uchycení nožiček a třeba u dnes testované case je to i prostor pro perforaci k nasávání studeného vzduchu ke zdroji.

Prachový filtr pro zdroj a gumové nožičky - nadstandardní výbava.

Ten je totiž umístěn u spodní části case a tak má každý zákazník si možnost vybrat, zdali bude zdrojem pomáhat vnitřnímu airflow a nebo nasměruje zdroj naprosto samostatně, aby si nasával čistý, respektive studený vzduch zespod case a následně jej ohřátý rovnou vyfukoval dozadu, za case.

Bohužel si nejsem jistý, zdali právě tento tvar perforace je pro sání nejvhodnější. Jedná se totiž pouze o prolisy dovnitř do case. Ze spodní strany je však ještě opatřen prachovým filtrem, který dobře poslouží hlavně v okamžiku, kdy bude case stát například na koberci. Druhý klad je ten, že zdroj je uvnitř case asi 10mm odsazen od podlahy, takže se výrazně snižuje i vznik aerodynamického hluku. Uměl bych si osobně i představit vyřezat spodní perforaci, aby byl přísun vzduchu ke zdroji větší, ale samozřejmě i tato perforace bude dostatečně zásobovat ventilátor zdroje. Sání je poměrně rozměrné, co se týká plochy, takže není problém do case osadit i některý z výkonnějších a rozměrově delších zdrojů.

Skrz sání zdroje jsme se postupně dostaly ještě k zadní části case, čímž se již dotýkáme šasi. Zadní část je však velmi jednoduchá. Ve spodní části je rámeček pro uchycení zdroje, jak jsem již říkal, tak jsou připraveny otvory pro montáž oběma směry. Nad zdrojem jsou pozice pro přídavné karty a záslepky ve stylu LianLi, tedy perforované. Vedle pozice pro I/Oshieldu základní desky je instalován ještě poslední ventilátor. Opět se jedná o outtake fan a nyní už ve velikosti 120mm, jelikož 140mm provedení by se nevešlo do šířky skříně. Navíc již není ani nasvícen. Ventilátor je pouze černý a v základu se otáčí 1500ot./min. Ventilátor je navíc samozřejmě osazen přes gumové kroužky, takže ani zde se nemusíte bát přenosu vibrací na šasi.

Dobře budu hodnotit i mřížku přes ventilátor, která je ve tvaru včelích pláství, tedy tzv. HoneyComb. Naštěstí je použito velmi jemné varianty, takže aerodynamický hluk je poměrně dobře eliminován, i když drátěná mřížka by byla ještě o něco lepší.

Pod ventilátorem se nacházejí ještě gumové průchodky pro hadice vodního chlazení, jež se staly v podstatě už naprostým standardem u většiny case vyšších tříd. Jak jsem už ale zmiňoval dříve, bylo by asi zajímavé zakomponovat vodní chlazení kompletní dovnitř case a těmito průchodkami vést snad jen hadice k expanzní nádobě.

A co zbývá? Samozřejmě šasi!


Ano, konečně se dostáváme i k tomu, co bude asi zajímat velkou část čtenářů, hlavně ty, kteří čekají, zdali i šasi je kopií LianLi, pouze s použitím jiného materiálu. Těm však mohu rovnou prozradit, že rozhodně ne. A ono je to vlastně i naprosto logické, jelikož nemůžete čekat, že při použití ocelového plechu o rapidně menší tloušťce, než v případě hliníku, by byla konstrukce stejná. Přibylo tedy několik prolisů, které mají zaručit vyšší pevnost, apod. I tak ale vypadá interiér skříně a zpracování šasi na velmi vysoké úrovni.

Materiálem je ocelový plech s označením SECC a tloušťkou 0,8mm, který je navíc opatřen komaxitovou pálenou barvou v černém odstínu, takže se tloušťka zvyšuje na 1mm. To už zajišťuje naprosto perfektní pevnost a samozřejmě i díky tomu se vysvětluje váha prázdné skříně 9,55kg.

I přesto, že se jedná o velmi kvalitní case, tak vnitřní konstrukce zase není až tak rozsáhlá, jak by se mohlo zdát. Základem je samozřejmě plech za základní deskou, který ale nevede až k podlaze, ale končí s línií zdroje. Díky tomu je zde perfektní možnost vyvedení kabeláže za tento plech a tedy propracovaného cablemanagementu. Výrobce myslel i na otvory pro zpětné vyvedení kabeláže k základní desce. Ty sice nejsou lemovány ochranným gumovým profilem, ale hrana je zaoblená, takže by nemělo nastat nějaké poškození kabelů.

Mluvili jsme zde už i o napájecím zdroji a nutno poznamenat, že pozice pro něj je konkrétně v tomto modelu case propracovaná do posledního detailu. Nejenom že je odsazena od podlahy díky distančním profilům. Ty jsou navíc opatřeny 2mm polyuretanovou pěnou, která zajistí izolaci proti vibracím. Mimo to se však přes zdroj zajistí ocelová pojistka, která bude PSU držet bez možnosti jakéhokoliv pohybu. Vznik vibrací je tedy takřka nemožný. Nevýhodu tohoto řešení vidím ve chvíli, kdy je zdroj osazen ventilátorem vzhůru a plocha pojistky tak zbytečně překrývá mřížku na ventilátoru. Výrobce tedy pravděpodobně počítal hlavně s usazením zdroje ventilátorem dolů. Samozřejmě je ale i možnost pojistku demontovat.

Zdroj je možné zajistit speciálním úchytem a není třeba použít ani šroubek.

Celkově se mi tato koncepce ale líbí opravdu velice, jelikož hlavně v případě použití rozměrnějšího, tedy delšího zdroje, je často s vibracemi problém. Díky této funkcionalitě je po problému.

I na kabeláž se myslelo - za toto u LianLi musíte připlatit.

Každého jistě také zaujme jakýsi vlnovec na podlaze case před zdrojem a jeho kousek vedle základní desky. Mnozí kutilové však tento kus gumy používají v dílně jako držák šroubováků. V case ale těžko budeme tolik šroubováku potřebovat, takže bych doporučoval spíše držák využít právě pro cablemanagement. Jednoduše kabel zacvaknete a on bude držet přesně tak, jak budete chtít vy. To se hodí hlavně u zdrojů, které nedisponují odnímatelnými kabelovými svazky. A příjemný je i fakt, že tento vlnovec je již v základní výbavě, naproti tomu u LianLi si za tento kousek gumy připlácíte.

Naprosto perfektní uchycení karet, toto jen a jen chválím!

Obdobná hračka ala základní výbava je pak u přídavných karet, jelikož zde najdeme také speciální upevňovací mechanismus. Zde jednoduchým pohybem kartu odjistíme i zajistíme, nepotřebujeme žádné nářadí, pouze stisk prstu a co je podstatné, karta drží naprosto pevně. Toto je jediné řešení, které jsem měl zatím možnost vyzkoušet s označením „bezšroubkové“, které opravdu drží a drží stejně pevně, jako zajištění šroubkem. V případě LianLi opět připlácíte, LanCool dodává v základu. Pokud by někomu tento systém nějakým způsobem nevyhovoval, je samozřejmě možné jej demontovat a v šasi jsou připraveny i standardní otvory se závity pro šroubky velikosti M3.


Označení, které je se skříněmi a hlavně se sérii K5x a K6x spojováno, je tzv. tool-less, tedy bez nářádí. Pod tím bychom si vlastně měli představit montáž všech komponent bez použití jediného kusu nářadí. Tento systém v podstatě rozšiřuje standardní bezšroubkovou montáž mechanik a pevných disků a zajišťuje, že ani k instalaci základní desky nebudete potřebovat šroubovák.

Vše je možné zajistit pouhým utažením rukou. Tomu jsou tedy uzpůsobeny i šroubky pro uchycení základní desky, které mají větší hlavu s drážkováním pro ruční utahování. Ale samozřejmě je zde i drážka pro křížový šroubovák, kdyby někdo přece jen chtěl nářadí použít. O uchycení přídavných karet jsme už mluvili.

A co zbývá? No samozřejmě 5,25“ a 3,5“ zařízení, jako jsou optické mechaniky a pevné disky. Záměrně jsem tedy vynechal na předchozí straně popis košů o těchto velikostech, jelikož ty si zaslouží podrobnější popis.

Pevné disky jsou také zasazeny do dobře zpracovaných košů.

Spodní část koše je určena právě 3,5“ interním zařízením, tedy pevným diskům. Celkem je možné instalovat až 4 pevné disky a K62 podporuje jak 3,5“ rozměr disku, tak 2,5“. Není třeba dokupovat žádný rozšiřující, respektive sužující rámeček. Postačí ten dodávaný s case. Ten je usazen opět na gumových podložkách, aby se zamezilo přenosu vibrací na zbytek šasi a disk jako takový se ještě instaluje přes 2mm polyuretanovou pěnu a za pomoci dodávaných šroubků, které je možné opět utáhnout ručně.

Jednotlivé rámečky na disky je možné vysunout až po odjištění posuvníku na okraji koše – ten je jištěný šroubkem – vše jde opět jen ručně.

Jednotlivé koše na disky se zajistí kolejnicí a jedním šroubem - rychlé a funkční.

Koš na optické mechaniky už tak propracovaný bohužel není, což je docela škoda. Zařízení zajistíte pouhým zacvaknutím plastové závory, jak vidíte na obrázku. Tento systém je běžný i u nejlevnějších case a bohužel nedokáže zajistit úplně pevné uchycení mechaniky – to především z důvodu, že tato pojistka je pouze z jedné strany. A jak všichni víme, i optická mechanika umí pěkně rozvibrovat šasi. Tyto „závory“ jsou navíc pouze u horních dvou šachet, zbytek je třeba zajistit jedině přes šroubky. Osobně bych ale asi i v horních pozicích sáhl po šroubcích.

Nejhorší je asi uchycení optických mechanik, zde by to chtělo ještě trošku zapracovat.

Co však musím pochválit, je pevnost celého koše. Ten je díky kvalitnímu materiálu a navíc promyšlenému profilování opravdu pevný a nehrozí tedy, že by se po naistalování zařízení nějak kroutil, apod.

A tím se v podstatě dostáváme na konec podrobného popisu, nejenom šasi, ale celé této case. Ta je pro mě z velké části příjemných překvapením a rozhodně vhodnou volbou, pokud vám nevadí vyšší váha a použitý materiál, tedy ocel. Než však přejdeme ke konečnému zhodnocení, budou vás jistě zajímat i podrobné teplotní testy a srovnání s konkurencí.


I když o systému tool-less byla celá předchozí strana, tak se nemohu nezmínit o celkové instalaci komponent. Ta je neuvěřitelně příjemná. Vše jde totiž krásně snadno a jednoduše, navíc když nemusíte hledat žádný šroubovák, apod., tak jsou komponenty uvnitř case během pár minut.

Co je však ještě lepší, je celková pevnost, snad kromě optické mechaniky, kde se mi bezšroubkové uchycení zase tak úchvatné nezdálo, vše drží opraveu festovně, v podstatě jako na šroubky. Svojí zásluhu na tom bezpochyby má hlavně dobře zpracovaná ocelová konstrukce, která se pevností řadí mezi špičku.

I základní deska se šroubuje bez nářadí.

Teď už ale k testům. Opět jsem nasadil asi již dobře známou testovací sestavu v následující konfiguraci:

Výsledky měření mě naprosto uchvátily. Teplota se totiž udržela na velmi příjemných 45-46°C na CPU, což je srovnatelné s hliníkovou LianLi, kterou jsme měli na testy před časem. Tím tedy LanCool potvrzuje příslušnost ke stejnému výrobci a hlavně se zdá, že použití ocelového plechu na místo hliníku není překážkou, tedy rozhodně ne, co se týká teplotní izolace. Váha je pak věc druhá.

Přehledné srovnání tedy nabídne následující graf, kam jsem se pokusil zařadit všechny case testované na stejné sestavě a za stejných měřících podmínek. Pro rýpaly, kteří zpochybňují význam teplotního rozdílu mohu snad jen říci to, že teploty jsou měřeny v místnosti s teplotou regulovanou klimatizací a stále stejnými teploměry, navíc se jedná o jednu sestavu, takže odchylka by měla být maximálně eliminována. Navíc hodnota teploty na desetinná místa je vždy zaokrouhlena směrem nahoru, aby nedošlo ke zvýhodnění některé case.

V následující tabulce pak najdete opět i shrnutí veškerých naměřených teplot, které jsou dále ještě rozvinuty v grafu.

Co se týká procesoru, tak rapidnější rozdíl je patrný až při měření v zátěži, kde má evidentně velký význam zapnutí ventilátorů. V idle stavu ten rozdíl takový není a je fakt, že tato teplota je spíše informativního charakteru, jelikož vždy je rozhodující až chování při zátěži.

Obdobná situace je i u grafické karty, i když zde už je rozdíl naměřených hodnot menší. To bude pravděpodobně způsobeno horších odtahem ohřátého vzduchu od GPU, než od CPU. I tak je ale význam přídavných ventilátorů citelný.

Základní deska si udržuje teploty v podstatě standardní a nijak nevybočuje z průměru, i když určité zlepšení teplot je možné pozorovat. Vysvětlil bych to hlavně velkou prostorností celé skříně, takže je možné si i pohrát s kabeláží.

Za to pevný disk si výkonné chlazení neuvěřitelně užívá, jak je patrné. Jak teplota idle, tak teplota měřená při zátěži celého systému se při zapnutí ventilátorů velmi rapidně snížila, takže pevný disk je umístěn pravděpodobně v ideálním místě, v návaznosti na přední ventilátor. 140mm provedení čelního fanu také lépe rozvádí vzduch na celou plochu disku, takže i toto může mít podstatný vliv.

Airflow

Co se týká airflow, tak opět jsou zde vlastně dvě možnosti, které vycházejí z použitého zdroje a zároveň z jeho otočení. Nebudu zde dlouze rozepisovat, co zdroj může způsobit, ale obrázky budou hovořit za vše. Musím však zmínit, že testovací PSU Tagan disponuje dvojicí 80mm ventilátorů, které jsou však z přední a zadní části zdroje, takže při testování zdroj vždy odsával vzduch z case, ale ne od grafické karty, ale spíše nabíral studený vzduch od čelního ventilátoru. Vliv otočení zdroje už ale není tak významný a může se jednat řádově maximálně o +/-1°C.

Rozdílné airflow podle nasměrování zdroje, velký rozdíl ale nečekejte.


A nezbývá, než hodnotit na závěr. Tato case ve mně totiž evokuje mnoho rozporů. Když jsem se na ni podíval na fotografii na internetu, ještě před tím, než byla doručena k testu, byl jsem ochromen, jelikož vypadal monstrózně a hlavně velmi kvalitně. Po jejím vytažení z krabice se tento dojem potvrdil jen z části a upřímně, jisté zklamání tam bylo. Hlavně z exteriéru.

Case sice opravdu vypadá monstrózně i při reálném pohledu, ale podle mého názoru velmi odfláknuté plastové díly, které vypadají spíše jako z case nejnižší třídy a celkové slícování nepatří ke case této kategorie. A právě exteriér bych si asi představoval vyladěný více, než interiér. Teď ale mluvím spíše za spotřebitele, kdybych mluvil za sebe, tak mi asi exteriér tolik nevadí, jelikož vím, že je možné jej upravit a více mě bude zajímat kvalita zpracování interiéru a celé konstrukce.

Nejsem si ale jistý, že je mnoho lidí, kteří na toto budou nahlížet stejně a asi by možná i oželeli tool-less systém, kdyby byly exteriérové plasty leskle černé, apod. Nevím, toto musíte zhodnotit vy. Já mohu jen říci, že jsem byl opravdu trošku zklamaný ze zpracování celku.

Naproti tomu, po sundání bočnice jsem chvíli hledal bradu na podlaze. Interiér je zpracovaný opravdu perfektně a hlavně je vidět, že někdo zde přemýšlel. Speciální výbava v podobě držáků kabeláže a nebo úchytů přídavných karet, to už je jen drobek toho, co vás na této case překvapí. Samozřejmě i v interiéru by šlo vyčíst absenci odhlučnění, apod. Ale to už by jsme byli s cenou někde úplně jinde. Já za interiér tedy hodnotím jen kladně.

Pokud uvažujete o jakémkoliv modelu od společnosti LanCool a nevíte, zdali bude dostatečně kvalitní, mohu vám sdělit, že bych se této značky rozhodně nebál. Konkrétně tento model, tedy K62 je zpracován opravdu nádherně a hlavně komponenty si pobyt uvnitř budou náramně užívat. Nadstandardní výbava a cena lehce nad střední třídou v kombinaci pak hovoří jednoznačně, už je jen málo case, které by se vyplatily víc, než tento kousek.

Verze RedDragon za stejnou cenu, ale pro někoho atraktivnější...

A navíc, kdo by nechtěl jen černého fantoma, tak může zvolit verzi RedDragon, u nichž najde červeně lakovaný interiér a LED ventilátory s červeným podsvitem, takže je tu i pro někoho atraktivnější varianta. Cena je navíc v podstatě srovnatelná, u verze bez okna dokonce o 300,-Kč nižší.

Graf ceny produktu Lancool Dragon Lord K62 poskytuje server Heureka.cz

Osobně bych asi zauvažoval ještě o menší investici do odhlučnění, jak komponent tak case jako takové a případně třeba i do úpravy exteriéru (ať už lakováním, nebo folií) a budete mít doma case nejvyšší kvality za velmi přijatelnou cenu. Můžeme tedy jen vřele doporučit.

Za zapůjčení case k testu děkujeme společnosti JSComputers.cz

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

PCTuning je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým PCTuning