Megatest 13 grafik do čtyř tisíc — GeForce | Kapitola 4
Seznam kapitol
Při výběru nové grafické karty člověk nechce udělat chybu. Platí to i v případě, že musíte šetřit a kupujete některý z levnějších modelů. V segmentu grafických karet do čtyř tisíc korun včetně DPH je dnes doslova obrovský výběr a rozhodnout se není lehké. Stačí vám pouze podpora DirectX 10 anebo je lepší DirectX 10.1? Nebo rovnou DirectX 11? A jak jsou na tom jednotlivé modely výkonnostně?
NVIDIA GeForce GT 220 v referenčním provedení
Druhou nejlevnější kartou v nabídce společnosti NVIDIA je GeForce GT 220. Mozek této karty tvoří čip NVIDIA GT216, jehož původ je úplně stejný jako v případě GT218 u GeForce G 210. 40nm jádro GT216 má však větší plochu (rovných sto čtverečních milimetrů) a díky tomu se na kartu vešlo výrazně více výpočetních jednotek, celkem je jich tu 48. Zvětšila se také paměťová sběrnice, která má šířku 128 bitů, tudíž i propustnost paměťového systému je výrazně lepší než u GeForce G 210. Stejně tak karta podporuje PhysX (GeForce G 210 neumí). Samozřejmostí je podpora akcelerace HD videa a pokud bych měl kartu na úvod charakterizovat, dá se označit jako produkt vhodný do multimediálního počítače, na kterém je možné sem a tam si zahrát i nějaký ten starší titul. Na cokoliv náročnějšího však výkon tohoto čipu nejspíš stačit nebude. Na druhou stranu nijak vysokým ambicím odpovídá také cena, GeForce GT 220 se běžně prodává okolo 1500-1700 korun s daní.
Do redakce přišla karta od společnosti Gigabyte v malé krabici a jen s nejnutnějším příslušenstvím, což se od tohoto lowendového produktu dalo čekat.
Na rozdíl od pomalejší GeForce G 210 je GT 220 v provedení od Gigabyte "plnohodnotná" karta, nicméně například Asus ji dělá i v low profile provedení. To však pro většinu z vás nejspíš není až tak důležité, daleko důležitější je dálka karty, v čemž vás GT 220 nezklame. Výstupy na monitory jsou tři a ve stejném rozložení jako u GeForce 210 (včetně podpory přenosu zvuku přes HDMI), není jim tedy co vytknout. Výrazně méně spokojený jsem však u testovaného modelu byl s chlazením. V klidu s ním není žádný problém, ventilátor se točí potichu a ofukuje hliníkový pasiv (ten chladí pouze jádro, paměti jsou nechlazené). Ovšem v zátěži ventilátor začne poměrně dost fučet a je poměrně hlučný, což by se u lowendové karty s minimální spotřebou rozhodně dít nemělo.
Na fotce se sundaným chladičem si stejně jako u GeForce G 210 všimněte poměrně jednoduchého návrhu PCB a také absence přídavného napájení, které u této lowendové karty není třeba.
Na další dvojice fotografií je jádro GT216 a paměťový čip DDR3. Jádro GT216 má, jak již bylo řečeno, aktivních 48 unifikovaných shaderů. Ty běží u referenčního modelu na frekvenci 1360 MHz, u této OC verze od společnosti Gigabyte však běžely na 1500 MHz. Podobně byl zvýšený takt samotného jádra, které běželo na frekvenci 720 místo referenčních 625 MHz. Naopak paměti DDR3 od společnosti Hynix s celkovou nadstandardní (a vcelku zbytečnou) kapacitou 1024 MB běžely na základní frekvenci 800 MHz efektivně a celková propustnost paměťového systému se 128bitovou sběrnicí byla 12,8 GB/s.
Nakonec ještě souhrnný screenshot z programu GPU-Z, je na něm verze Zotac s referenčními takty a 512 MB paměti, ne výše popsaný Gigabyte v OC edici.