Návod: Jak přetaktovat a naladit váš Ivy Bridge | Kapitola 4
Seznam kapitol
Před pár měsíci jsme si pro vás připravili návod na taktování a ladění procesorů AMD Bulldozer. Už tehdy jsme dostali nápad na pokračování a zároveň se dočkali i různých přání a dotazů na téma overclockingu pro procesory Ivy Bridge. Vše najdete v dnešním volném pokračování, kde do detailů rozebereme každé úskalí.
Ivy Bridge má také takovou zvláštnost, že můžeme nastavit limity TDP. Celková TDP lze nastavit i přes software AI Suite II z prostředí Windows.
Další podsložkou v hlavním taktovacím menu Extreme Tweaker je Digi+ VRM/POWER Control - nastavení napájení procesoru, fází. I to je celkem podstatné u přetaktování.
CPU Load Line Calibration – (CPU LLC) dorovnává hodnotu mezi nastaveným a reálným napětím, aby napětí bylo v čase co nejméně rozkolísané.
CPU Voltage Frequency – nastavení pracovního kmitočtu mosfetů, pro běžné taktování můžete nechat "auto" a nebo zvolit rozsah od 300 KHz po 500 KHz. 500 KHz je vhodné pro dusíkové hrátky, naběžné taktování si vystačíte i se základními 300 či max. 400 KHz.
CPU Power Phase Control – řízení jednotlivých fází, které napájejí procesor. "Extreme" je ideální pod dusík a nebo maximální benchmarkování (procesor je nejnáročnější na proudový odběr a kaskáda nejvíce topí), při "auto" si je řídí sám procesor a nebo "optimized", který je zas nastaven Asusem. Nejlépe bych viděl právě nastavení "auto" a nebo "optimized", které na běžný overclocking dostačuje a ještě navíc tolik nehřeje.
CPU Power Duty Control - fáze můžou být rozloženy dle teplotní balance a nebo dle výše protékajícího proudu. Používám teplotní vyrovnání.
DRAM Current Capability – proudová ochrana pro paměťové moduly. 100% je naprosto dostatečných, více nastavte pouze v případě velmi vysokých napětí (1,85 V a více) a chlazení RAM pod body mrazu.
DRAM Voltage Frequency – můžete ponechat na "auto" pro běžný provoz, pouze pro hledání limitů modulů a profi taktování můžete rozsah nastavit manuálně mezi 300-500 KHz.
DRAM Power Phase Control – pokud chcete řídit spínání fází napájecích RAM, pak vám postačí "optimized", pro extrémní taktování "extreme".
Ještě se vraťme k LLC. Pro vysoké přetaktování je vhodné nastavit "High" nebo "Ultra High". "Extreme" silně nedoporučuju, může v ojedinělém případě "zabít" procesor, je vhodné pouze pro chlazení pod body mrazu. "Regular" LLC vychází ze specifikací procesorů. Pro běžný stav či velmi decentní přetaktování bude nejvhodnější. High a Ultra High dorovnávají určité dropy mezi idle a load zatížením a tím, co nastavíme v BIOSu. Laicky řečeno, většinu času bude procesor mít v zátěži napětí jaké požadujeme, ale občas napětí vyskočí více směrem nahoru, což při nevhodném chlazení může být nebezpečné. Naopak, pokud používáme Regular, stav v zatížení často padá pod nastavení v idle a BIOSu. Nicméně bez zátěže není vysoké napětí tak nebezpečné, jako ve vytížení. Takže kdo bude používat LLC Regular a vyšší takty procesoru, musí nastavit vyšší napětí BIOSu než ten, kdo bude používat High či Ultrahigh LLC. Osobně používám druhou možnost (ale mám také slušné chlazení).
CPU Power Duty Control - popsali jsme si výše.
CPU Current Capability – proudová omezení do procesoru. Na běžné taktování postačuje "100 %". Při extrémním taktování lze nastavit až 150 %.
Volba "auto", "optimized" a "extreme" pro spínání fází pamětí.
Čeká nás část napájení IO procesoru. Můžeme s klidným svědomím nechat vše na "auto" nastaveních.
VCCIO Switching Freq. - zvyšujme pouze v případě velmi vysoko taktovaných RAM modulů, tzn. nad 2400 MHz a následném jejich taktování.
VCCIO Full Phase Control - platí zde obdoba jako u CPU Phase Control. Ideální nechat na "auto" a nebo "disabled". Fáze se tedy buď dynamicky přepínají a nebo jsou zaplé jen některé. Při "enabled" naopak jsou všechny v činnosti (teplo, vyzařování a spotřeba).
VCCIO Over-Current Protection - nastavením na "disabled" vypneme proudovou ochranu napájení, doporučuji nechat na "enabled".
Přešli jsme k podmenu ADVANCED. Tam najdeme znovu podrobnější informace o nastaveních procesoru v CPU Configuration a také nastavení související s integrovanou grafikou v CPU (dále iGPU) - System Agent Configuration.
V samotném CPU Configuration nás mohou zajímat hlavně dvě položky související s přetaktováním.
Hyper-threading - s nastavením "enabled" se dočkáme celkem dvojnásobku logických jader než jich je fyzických. To samozřejmě zvyšuje výkon procesoru jako celku, hlavně v multivláknových operacích. Tato funkce však může mít negativní vliv na výkon v některých hrách, mírně snižuje maximální limit taktování a způsobuje pochopitelně o něco vyšší zahřívání. Není to nic drastického, ale kdo honí každé FPS v hrách, může toto nastavení změnit.
Active Processor Cores - toto je nastavení spíše pro profi overclockery, s vypnutými jádry lze dosáhnout vyšší stability na absolutních limitech, např. pro různé 2D benchmarky.
První položku EIST jsem popisoval dříve. Druhou je CPU C1E - při "enabled" nastavení uspoří nějakou energii, dříve bývaly omezení s C1E a taktováním přes klasické FSB (od určité hodnoty FSB). U BCLK a jeho stále relativně malého taktování to není problémem. Nechávám ale na "auto". Jen s LN2 raději zakáži.
V System Agent Configuration nalezneme nastavení pro iGPU. Volíme primární grafický akcelerátor (Primary display), velikost integrované paměti v MB (iGPU Memory) a nakonec:
iGPU Multi-Monitor - pokud chceme používat technologii Lucid Virtu, musíme mít na "enabled" a zároveň se držet podmínky, že velikost sdílené paměti bude nastavena na 256 MB.
Ještě dvě zajímavé položky na závěr...
POST Delay Time – užitečné nastavení, abychom se po postu dostali spolehlivě do rozhraní BIOSu, tzn. časová prodleva.
Fast Boot – nová funkce, urychlí post a boot do Windows například po pádu systému.