NVIDIA TITAN RTX ve 20 (4K) hrách a testech | Kapitola 4
Seznam kapitol
Ještě před koncem roku Nvidia přispěchala s uvedením nejvýkonnějšího Turingu, karty Titan RTX za 70 000 korun. O kolik bude výkonnější než RTX 2080 Ti při dvojnásobné ceně a jak se změní spotřeba u plného čipu TU102 s 24 GB pamětí? A co s ní udělá přetaktování? To si ukážeme v testu.
Představení karty
Karta je ve všech směrech stejná jako reference RTX 2080 Ti. Kromě barvy. Vše je zlaté a vyleštěné k vysokému lesku. Výrobce kartu osadil dvouslotovým chladičem. Základ chladiče je stejný jako v minulosti, vše ostatní je ale značně odlišné. Nvidia opustila model s jedním radiálním ventilátorem, který nasával zvenčí vzduch a tlačil jej skrze žebra celou kartou až k přednímu panelu, kde se horký vzduch dostal ze skříně. Turing má ventilátory dva, a to klasické. Vzduch nasávají z venku, každý pro své vlastní žebroví pod ním, horký vzduch pak opouští kartu bočními výdechy, nikoliv tedy ven ze skříně zadním panelem. Systém je to tišší, efektivnější, ale teplo zůstává kompletně uvnitř počítače. Musíte ho ven dostat dalším ventilátorem ve skříni.
Jádro TU102 je druhým největším čipem, který Nvidia sériově vyrobila. 754 mm² je ohromný čip. Tento údaj je důležitý hlavně pro alternativní chlazení. Na obrázku vidíte klasický TU102 z RTX 2080 Ti, Titan RTX nese jiné jádro. To je označené TU102-400A-A1.
O napájení karty se starají dva konektory, 8+8 pin. To je celkem překvapení, karty z této kategorie si dosud vystačily s kombinací šestipinového a osmipinového konektoru. Minimální požadavek na zdroj je 650 W. Tento údaj je ale nadsazený, pokud máte kvalitní zdroj, bude stačit i s nižším výkonem. V zátěži si tato karta řekne maximálně o nějakých 280 W na základním nastavení (naše celá sestava max 430 W). Podle tohoto údaje tedy vybírejte také zdroj. Po přetaktování ale počítejte s razantním nárůstem spotřeby a požadavků na zdroj.
Pod krytkou se skrývá rozhraní NVLink pro spojení dvou karet do SLI. Nvidia tvrdí, že nové SLI je efektivnější a výrazně lepší než jeho předchůdce. Disponuje přenosovou rychlostí až 100 GB/s v obou směrech. Veškerá komunikace a přenos dat mezi GPU se děje už jen touto cestou, nic nejde skrze sběrnici PCIe, jak tomu bylo u starších verzí SLI.
Průměr ventilátoru je 8 cm, hlučnost je velice nízká. Nvidia nelhala, tohle je nejtišší reference v historii, to ale neznamená, že je karta studená a zcela tichá – to rozhodně není. Teploty se dostávají těsně pod 80 °C a to již vede ke shazování výkonu Power (zejména) a Temp limitem.
Výstupů na kartě je pět. Zcela vpravo je VirtualLink což je mix USB–C a obrazového výstupu pro nové VR sady. V tuto chvíli asi na trhu žádný VR set s tímto rozhraním není, ale časem jistě bude. Místo dvou kabelů připojíte VR jen jedním. Dále si všimněte absence rozhraní DVI, starým monitorům odzvonilo. Redukce Dual–Link DVI je celkem drahá a hůř se shání, musíte si pořídit monitor s DP nebo HDMI. HDMI je standardu 2.0b a DP 1.4a. Skrze DP je možné provozovat 8K při 60 Hz.
Chlazení karty
Jak už jsem řekl na začátku kapitoly, chlazení je u referenčních Turingů komplet nové. Základem je velký vapor–chamber, který pokrývá celou střední část karty. Komora je pak vybavena velkým pasivem, na obrázku je celý černý. Ten pak ochlazují dva ventilátory, horký vzduch prochází žebry a poté ven z karty horní stranou. Chlazení je masivní a velmi propracované, konkrétně se chladí všechny důležité součástky. Paměti, GPU, cívky, mosfety, řídící čipy, zkrátka úplně všechno na PCB, ke kterému se v tomto konceptu nedostane žádný okolní vzduch.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
