prehled-zakladnich-desek-listopad-2005
Návody Článek Přehled základních desek - listopad 2005

Přehled základních desek - listopad 2005

Helmich Jiří

Helmich Jiří

11. 11. 2005 01:00 37

Seznam kapitol

1. Rozdělení zákl. desek, pár pojmů 2. Low-end 3. Mainstream 4. High-end 5. Opravdu drahé, menší resumé

Vzhledem k tomu, že jsme si v minulých přehledech postupně vybrali procesor, grafickou kartu, operační paměť a dokonce už i LCD panel, je na čase podívat se po nějakém solidním podvozku pro náš stroj. A jak na to půjdeme? Výrobky opět rozřadíme do čtyř kategorií dle ceny. V každé kategorii pak pro každý socket vybereme co nejlepší základní desku.

Reklama

Rozdělení

Tak nejprve se podíváme na rozdělení základních desek. Opět jsem je rozdělil dle ceny:

  • low-end / šetříme - základní desky s cenou do 2500 Kč vč. DPH
  • mainstream / zlatá střední cesta - desky s cenou do 4000 Kč. vč. DPH
  • high-end / kvalitní podvozky - desky s cenou nižší jak 6000 Kč vč. DPH
  • opravdu drahé / luxus nade vše - desky dražší jak 6000 Kč. vč. DPH

Toť cenové rozdělení. Až jsem se zděsil, kolik základních desek dnes sežene v první cenové kategorii. Bohužel, většinou se jedná o skladové zbytky po socketu A nebo ne příliš kvalitní základní desky pro dnes moderní procesory. Pokud vám můžu radit, na základní desce nešetřete. Je to ten nejhorší nápad, jaký můžete dostat. Postupem času byste totiž mohli zjistit, že jste ušetřili na výbavě, která vám nyní chybí, nebo že ta o tři stovky dražší deska, kterou jste si kvůli ceně nekoupili umožňuje daleko větší přetaktování.

Několik pojmů

základní deska - myslím, že vůbec není na škodu říci si, co to vlastně základní deska je, a jak pracuje. Základní deska (nebo také mateřská deska, mainboard, matherboard nebo prostě jen board, deska) zprostředkovává komunikaci jednotlivých komponent, kterými je osazena. Z toho lze celkem logicky vyvodit jeden závěr - k čemu kvalitní paměti, procesor, grafiku, když levná deska zprzní komunikaci?!

AT, ATX, mATX, BTX, ITX - alespoň jednu z těchto zkratek jste již za svůj život potkali. Jak jde čas, na světě se objevilo mnoho specifikací základních desek. Ty zásadnější změny s sebou nesly jak změnu označení, tak většinou i změnu rozměru základní desky. Dnes máme zaběhnuto na ATX 2.0, Intel by rád prosadil BTX. Ve formátu microATX se vyráběly (většinou chudě vybavené desky), které nevyužily standardní velikost PCB danou ATX.

Pro nás je důležitý rozdíl mezi ATX a ATX 2.0. ATX 2.0 používá pro připojení zdroje k základní desce 24pinový konektor. Platí však, že do ATX 2.0 desky (24 pinů) můžete zapojit ATX (20 pinů) konektor zdroje. ATX 2.0 také používá přídavné 12V napájení pro procesor potřebné především pro procesory Intel. Ty v nejnovější specifikaci po zdroji i základní desce vyžadují i -5V větev (naleznete na deskách s čipsety i955X).

BTX je formát vytvořený Intelem. Dle mého názoru je to však čistě marketingový tah, který se možná ve větším měřítku do praxe nedostane. Intel tvrdí, že když Socket 775 na základní desce pootočí o 45 stupňů, zpřehází ostatní komponenty a všechno to strčí do jiné než ATX bedny, lépe odvede teplo. Má to však jednu vadu. BTX procesory jsou řádově o 1000 korun dražší nežli jejich ATX bratříčci (to prosím kvůli chladiči s jednodušší konstrukcí), skříně seženete v ČR čtyři, všechny bez zdroje, a to v cenovém rozmezí 5-8 000 Kč vč. DPH. A nyní zlatý hřeb, na BTX desku jsem v ČR ještě nenarazil.

Poznámka: Těsně před odesláním článku se v internetových obchodech objevila první BTX základní deska - výrobcem nemůže být nikdo jiný než Intel. Zároveň je trh bohatší o první, velice krkolomně tvarovaný, zdroj BTX.

patice - patice neboli socket je místo, kam se ukládá (pokládá) procesor. Spolu s vývojem nových procesorů se čas od času dočkáme nového socketu. V následujícím seznamu uvidíte, s jakými sockety se setkáte v dnešním přehledu:

  • socket 462 - I tak je označován Socket A, který na svých bedrech odchoval procesory Duron, Athlon, Athlon XP a Sempron.
  • socket 478 - Patice pro procesory Celeron a Pentium. Pentium jej využívá až od doby jádra Northwood, Pentia s jádrem Willamate byla stavěna pro Socket 423.
  • socket 754 - Socket pro procesory Athlon a Sempron. Procesory pro tento socket využívají pouze jednokanálový řadič pamětí.
  • socket 775 - Neboli Socket T. Tak trochu revoluce mezi sockety. Socket 775 je někdy označován také jako LGA 775. LGA = Lay Grid Array, aneb pole s piny, na které se procesor s ploškami pokládá. Před socketem 775 vše fungovalo tak, že piny byly na procesoru.
  • socket 939 - Socket pro procesory Athlon, Athlon FX, Athlon X2 a nově i Opteron a Sempron. V příštím roce mu bude uzmuto prvenství novým socketem M2.

Chod celé desky má na starosti několik čipů, resp. jejich soustava neboli čipová sada (chipset). Na čipsetu závisí kvalita komunikace, ale také její rychlost a vlastně i stabilita celého systému.

Čipovou sadu dělíme na dvě hlavní části - NorthBridge a SouthBridge. Zatímco NB (System Controller) se stará o komunikaci mezi procesorem, paměťmi a sběrnicí AGP/PCIe, SB (Peripherial Bus Controller) se stará o BIOS, dále pak o IDE, SATA, USB, FW, atd. U starších desek byl SB k NB připojen přes sběrnici PCI, na které však často docházelo k chybám v komunikaci. Nejen kvůli kvalitě spojení, ale také kvůli jeho rychlosti se od dob i915 (proto express chipset) a nForce4 připojuje SB k NB přes PCI Express. Je to dáno i tím, že PCI je připojeno k PCIe a ne k NB.

Procesor (resp. jeho cache L2) pak může s okolním světem komunikovat pomocí sběrnice (FSB), přerušení (IRQ) nebo přímým přístupem do paměti (DMA).

FSB (Front Side Bus, systémová sběrnice) pak v pravidelných intervalech přenáší data mezi procesorem, paměťmi a PCIe. K tomuto účelu je k ní připojen časovač (Timer), který v pravidelných intervalech generuje impulsy a vysílá je na FSB.

IRQ (Interrupt Request Levels). Aby procesor věděl, která komponenta si vyžaduje jeho pozornost, je jí BIOSem přiřazeno IRQ. Vždy, když nějaká komponenta chce, aby pro ni procesor něco spočítal, stoupne si v řadiči přerušení do fronty a čeká až na ni přijde řada. Řadič pak podle pořadí spojuje procesor s jednotlivými komponentami.

DMA (Direct Memory Acces, přímý přístup do paměti). Od jisté doby mohou komponenty pro data šahat do paměti přímo, bez větší komunikace s procesorem. To značně zrychluje práci celého počítače. Dříve totiž komponenta ukládala data ke zpracování procesorem tak, že je poslala procesoru, ten je uložil do paměti, dopočítal rozpracovaná data, šáhl si pro uložená, zpracoval je, uložil zpět do paměti, dal komponentě vědět, že jsou data hotova a pak je teprve načetl do cache L2 odkud si je komponenta brala.

DMA funguje tak, že si komponenta data do paměti uloží sama a procesoru pošle pouze požadavek na zpracování v podobě adresy, na níž jsou data v paměti uložena. Procesor data zpracuje, komponentě pošle novou adresu a o víc se nestará. Komponenta si zpracovaná data bere z paměti sama. Jak vidíte, je to o mnoho rychlejší a racionálnější. Hodí se to především u grafických karet.

Zjednodušeně řečeno, velice záleží na tom, jakou desku s jakou čipovou sadou si vyberete. Od tohoto se totiž odvíjí stabilita, spolehlivost a rychlost celého systému. Intel razí ideologii "co si sám neuděláš, to nemáš", a tak vyrábí vlastní čipové sady. Celkem logicky jsou pak tyto čipové sady s procesorem nejkompatibilnější, což se projevuje především na stabilitě celého systému. Pokud tedy nakupujete pro Intel, berte desky s Intel čipovými sadami, protože alternativa je sice moc hezká věc, ale kompatibilita je lepší.

AMD však sází na úplně opačnou věc. Sází na čipové sady různých světových výrobců, v poslední době především na nForce4. Možná je to lepší spoluprácí mezi výrobci, možná něčím jiným, ale spolupráce cizích čipových sad s procesory AMD s sebou nenese mnoho problémů.

AMD však integruje paměťový řadič přímo do procesorů, kdežto procesory Intel využívají paměťové řadiče čipových sad. A dobrá spolupráce s pamětí je polovinou stability. Abych AMD nic neupíral, zmíním, že AMD také vyrábí vlastní čipové sady. Těmi jsou však osazeny ty nejdražší desky pro procesory do Socketu 940, které nás prozatím nezajímají.

To by myslím pro účely cenového přehledu k teorii základních desek stačilo, nyní se přesuňme k o něco hmatatelnějšímu odvětví - k cenám.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama