Proč jede Intel z kopce a proč není dobré se radovat
i Zdroj: PCTuning.cz
Hardware Článek Proč jede Intel z kopce a proč není dobré se radovat

Proč jede Intel z kopce a proč není dobré se radovat | Kapitola 3

Michal Rybka

Michal Rybka

1. 8. 2020 03:00 50

Seznam kapitol

1. AMD a Intel jako partneři 2. AMD válcovalo Intel i dříve 3. AMD na skluzavce 4. Intel to bude mít v desktopovém segmentu těžké

V pátek 24.7. sice Intel sice oznámil meziroční zvýšení obratu o 20% na 19,7 miliardy USD, ale také zároveň odložení rozjezdu výroby 7 nm procesorů zhruba o rok. Celý další rok! Pro kritiky Intelu je to dobrá zpráva, v AMD  určitě slaví, ale není jisté, jestli bychom se z jejich problémů měli moc radovat.

Reklama

NetBurst architektura jako symbol slepé cesty Intelu

Intel si v té době vylamoval zuby na příšerně drahých, nevýkonných a velmi neúsporných procesorech Pentium 4 s NetBurst architekturou, která byla ještě navržena pro úděsně drahé paměti RDRAM. To, co ho zachránilo, byl izraelský vývojový tým z Haify, který přinesl inovovanou architekturu Pentia III, vycházejícího ze starší architektury s kratší pipeline. Jednu mašinu s Pentiem 4 jsem měl – a byl to slušný fén, i když to nic moc nedělalo. Příchod procesorů založených na vylepšené architektuře Pentia III v roce 1999 dovolil Intelu alespoň soutěžit s AMD.

Zdaleka největší pokoření Intelu ale přišlo v roce 2003. AMD uvedlo Athlon 64 s instrukční sadou x86-64, která na rozdíl od těžce promovaného Itania dovolovala spouštět jak x86, tak i x86-64 kód bez většího penále – a doslova Intelu vypustila rybník. Z Itania za neskutečné peníze se stal jenom vtip a Intel sám musel převzít instrukční sadu, které se dodnes říká AMD64 – což se v takovém rozsahu zatím ještě nestalo.

AMD na výsluní nevydrželo dlouho

V roce 2009 uvedlo AMD první dualcore - Athlon 64 X2. Pak ale začaly problémy, nejspíš zaviněné sérií chybných manažerských rozhodnutí vedení, které bylo poněkud zaskočené přívalem peněz. Problémy přišly s nákupem dalších a dalších fabů, supertováren určených na výrobu čipů. AMD udělalo celou řadu zvláštních rozhodnutí, asi to nejkontroverznější byla akvizice ATI Technologies v roce 2006 za celkem 5,4 miliardy USD. Tato akvizice měla přivést velmi výkonné grafiky – a popravdě to úplně nevyšlo, v PC hrají druhé housle a významné jsou u konzolí a u levných systémů, ale i tam přicházely poměrně pomalu. Akvizice dávala smysl, ale byla rozhodně předražená a nebyla úplně dotažená.

Nejtemnější období AMD bylo to po roce 2007, ve kterém neustále ztráceli peníze. V roce 2008 byla situace tak vážná, že se z firmy vyčlenila výroba čipů ve formě GlobalFoundries, do které vstoupili investoři z Abú Dhábí. AMD tak přišlo o možnost vyrábět vlastní silikon a bylo odsouzeno kontrahovat si výrobu u jiných firem, což bylo pro Intel zdrojem velkého pobavení.

V roce 2014 se do čela AMD dostala Lisa Su, která začala pomalou cestu z dluhové jámy ven. To se dařilo hlavně inkrementálním vylepšováním designů, které zpočátku pouze stopovaly Intel, ale byly stále lepší a lepší. Nakonec se ukázalo, že oddělení výroby možná nebyl tak hloupý nápad, protože výroba čipů ve velmi malých litografiích je komplikovaný problém, který Intelu přinášel – a stále přináší – hlavně problémy.

Intel mezi tím zůstal na poli procesorů v podstatě jako hegemon a začal dělat podobně jako AMD jednu botu za druhou. Rozhodl se přenést x86 platformu i do kapesních počítačů a telefonů, v čemž selhal. Procesory Atom pro mobily a tablety byly nevýkonné, měly minimálně z počátku problémy s kompatibilitou a Intel je výrobcům musel doslova nutit. Ke každému klasickému procesoru si vezmete pár kousků našich skvělých mobilních Atomů, jinak nebudou alokace. Jenomže když něco nefunguje, tak to nefunguje. A tam jsme vstoupili do desetiletí, které vypadalo jako stagnace, kde na kancelářské použití jsou ty procesory už „dost dobré“ a neexistovala poptávka po výkonných desktopových procesorech.

Naopak peleton se rozpadl tak, že jsme měli mobilní procesory, ty opravdu levné desktopové, výkonné desktopové a serverové. Intel obsadil ty výnosné segmenty, zatímco AMD přežívalo na kraji trhu. Naštěstí se jim podařilo jim najít velké zákazníky jako byli výrobci konzolí, kterým připravovali silikon na míru.

A protože v AMD spolupracovali s výrobci třetích stran, nemuseli řešit problémy s procesem – a tak dnes bojuje s 10 nm i 7 nm, zatímco AMD nabízí EPYC 7742 na 7 nm procesu od TSMC už dnes. 64 jader vás přijde na pěknou šupu, ale jestli na to máte, můžete si to koupit. Intel připustil, že jejich 7 nm procesory budou až v roce 2022 a nebo 2023!

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama