Recenze myši MSI Clutch GM51: Jen pro opravdové střelce
Seznam kapitol
Štve vás nabíjení bezdrátových myší? Máte dojem, že vždycky v nejlepším jim dojde šťáva? Dejte jim šanci, existují takové, které vydrží dlouho. MSI Clutch GM51 by to splnit mohla, ale její klientela se bude pravděpodobně rekrutovat jen z řad majetných hráčů FPS akcí. Ostatní čeká dilema, kolik jsou ochotni investovat do technologií a kvality, kterou možná ani nevyužijí.
Nerad bych se opakoval, ale k většině testovaného hardware přistupuji s předsudky. Těžko se jim brání, ale snad mi to nebrání je během recenze přehodnotit. Někdy se tak stane, jindy se očekávání potvrdí. Tentokrát došlo na test averze vůči bezdrátovým myším.
Vždycky jsem si myslel, že jim v nejprekérnější situaci dojde energie, tužkové baterky budou vyprodané kilometry daleko a zařízení samotné má smysl leda v kombinaci s notebookem na cestách. Když mi dorazila nabídka k MSI Clutch GM51, přistupoval jsem k tomu stylem: „Ok, uvidíme, třeba budu mile překvapený.“ Ne, tentokrát to happy endem plným tryskajícího nadšení neskončí, ale kategorické odmítnutí nečekejte. Tenhle myšák má něco do sebe, jen se musíte trefit do jeho specializace.
Obsah balení
Když si koupíte normální myš, čekáte, že si bude v krabičce hovět na stohu papíru a dostanete k ní maximálně kabel, pokud není napevno přirostlý k myší p…apule. U myši bezdrátové byste možná čekali nějaký ten miniaturní dongle do USB, který se v těle notebooku schová a navěky schovaný zůstane.
Nikoli však v případě GM51. Není žádný drobeček, nemusí tedy soutěžit o ušetřené gramy, což se projevuje už na samotné krabičce, balené do luxusní matrjošky. Z vnějšího přebalu vytáhnete jednoduchou, leč vkusnou černou krabičku jak na hodinky. V té najdete pěnovou výstelku s výřezy přesně podle potřeby, jen v nich nebude ležet žádný chronograf, nýbrž myš, stojánek a kabel.
Tvary myši si probereme v jiné kapitole, zastavme se nejprv u stojánku, jelikož ovlivňuje značnou část vlastností myši Clutch. Právě do něj by se měl zapojovat dvoumetrový kabel USB-C/USB-A. Ještě podstatnější je, že při bližším průzkumu v něm najdete i vstup pro velké USB.
Tušíte, kam tím mířím? Pokud chcete myš používat bezdrátově, přicvaknete kabel i dongle ke stojánku. Nabíjení pak bude probíhat při položení myši na stojánek. Je-li myš vybitá a není čas na její zaparkování nebo preferujete kabelové propojení, stačí kabel z počítače odvést rovnou do myši.
Neostrouhají ani ti, kdo si bezdrátová polohovací zařízení pořizují proto, aby se kabelům vyhnuli úplně – dongle můžete vrazit rovnou do USB-A ve vašem počítači. Pokud byste se i tomu chtěli vyhnout, lze myš připojit i rozhraním Bluetooth. Pak ale pozor, jste omezeni na 125Hz polling rate, což je limit Bluetooth. Kabel pak slouží jen pro nabíjení myši, tužkové baterie do ní zasunout nemůžete.
K celému variabilnímu systému bych měl víceméně jedinou výtku: kabel se připojuje těžko jak k myši, tak ke stojánku. V obou případech je konektor na konci tunelu, aby se stojánek na stole nekýval a myš se nenadzvedávala, nicméně samotná manipulace je pak komplikovaná, prakticky se nemáte jak kabelu chytit a zatlačit ho do portu. Pokud zvolíte plastový kabel, ještě to jde, ale poddajný, ohebný kabel, který se k myši hodí více, budete pár sekund zkoušet.
Kabel dodávaný v balení sice je opletený textilem, ale patří spíše k těm pevným. MSI zřejmě tušilo, co se bude používat příjemněji. Mimochodem, kablík má ještě jednu příjemnou vlastnost – jeho konec s větším USB je lehce asymetrický. Pokud tedy potřebujete použít port vzadu na počítačové skříni, kam nevidíte, a nechcete manipulovat s celým počítačem, zvyšuje se vaše šance, že konektor trefíte do dvou pokusů. Berlička je to maličká, leč přínosná.
Když je řeč o nabíjení, asi vás bude zajímat i jak dlouho myš vydrží na jedno nabití a jak rychle se dobíjí. MSI k tomu tvrdí, že se dá dosáhnout až 150 hodin ve hře a že z nuly na sto se při nabíjení dostanete za 60 minut. Zní to hezky, prakticky se to testuje hůř. Co jsem používal myš tři týdny, nijak jsem se nehlídal, abych dobíjel pravidelně, hlídal stav akumulátoru a nějak mu přizpůsoboval své návyky. Jen jsem Clutch sem tam nenechal válet volně na stole a uklidil ho vzorně na stojánek. A šťáva mi nedošla ani jednou. Co vám budu povídat, má averze vůči bezdrátovým myším tím dostala velké trhliny…
Technické specifikace
Parametry | |
| Rozměry | 122 × 65 ×45 mm |
| Hmotnost | 85 g |
| Připojení | Bluetooth / MSI Swiftspeed / USB-C kabel, 2 m |
| Polling rate | 1000 Hz |
| Podsvícení | 3× RGB zóna |
| Senzor | PixArt PAW 3395 |
| DPI | 100-26 000 |
| Akcelerace | 50 G |
| Kolečko | bez setrvačníku, bez naklápění, mačkací |
| Počet tlačítek | 5 |
| Další vlastnosti | MSI Center software, mechanické spínače Omron |
| Cena | od 99 dolarů () |
Design myši MSI Clutch GM51
Evoluce neprobíhá tak rychle, aby se proporce počítačových myší zásadně měnily. Proto ani u MSI Clutch GM51 nečekejte žádnou divočinu. Patří k těm konzervativnějším modelům na trhu, co se vzhledu i rozložení tlačítek týče. Nebál bych se říci, že z ní trochu čpí i retro, zejména pokud začnete počítat tlačítka.
MSI se netají zaměřením na FPS hry, přesto mě překvapilo, že GM51 používá jen nejnutnější minimum. Levé a pravé tlačítko, vpřed a zpět a k tomu mačkatelné kolečko. Minimalismus zahnaný do extrému. Uvědomil jsem si na tom, že změna DPI tlačítkem mi nijak nechybí, stejně tak netoužím ani po nějakém sniper buttonu. Clutch staví na tom, že myš má fungovat tak, jak je, a nějaké bindování, customizace a makra odvádějí pozornost.
V případě stříleček má snad i pravdu, pro univerzálnější použití už myš výkon brzdí. Pro MMORPG mi chyběla klávesa na push-to-talk, při práci jsem si zvyknul na rychlý screenshot či zobrazení plochy. Samozřejmě tyto funkce lze nahradit klávesnicí, vadí mi (respektive je to vlastností myši), že v tomto ohledu nedává na výběr. Rozhodněte se sami, zda je to výhoda, či ne.
Pokud bych měl okomentovat samotné rozložení tlačítek, lepší provedení si nedokážu představit. Všechno je přesně tam, kde čekáte. U žádného tlačítka nemám ani stín pochybnosti, že by se mělo někam posouvat, stejně tak proti snímačům Omron nemám námitky. U základních tlačítek snad ani nelze špatně zvolit, ale těch bočních ovládaných palcem (vpřed a zpět) se u jiných myší občas můžete setkat s minimální hmatovou odezvou a rozlišitelností buttonů, nekonzistentním chodem nebo rozdílnou velikostí.
MSI Clutch má v tomhle ohledu ergonomii na jedničku. Přes obě tlačítka vede ostrá linka, které se palec intuitivně chytne zhruba uprostřed, stačí pak jen pár milimetrů z výchozí polohy ke kroku zpět či vzad, aniž by se palec musel příliš natahovat či krčit.
U kolečka je to stejné. Jeho vroubkovaný povrch neklouže, chod je odkrokovaný spíš jemně než ostře a víc snad ani potřeba není. Nejsem si jist, jak guma pokrývající kolečko bude vypadat po letech, jestli nezačne lepit. Během tří týdnů se však žádné opotřebení neprojevilo.
Podobné obavy chovám i vůči opěrce palce. Efektně skrz ni sice prosvítá podsvícení tvořené mírně vystupujícími čtyřúhelníky, které ční i z černé plochy okolo. Jenže celá strana byla rovněž vyrobena z gumy, za pár roků tak nejen, že ve spárách ulpí hromada špíny utemovaná potem, ale pravděpodobně i oslizne. Chápu, někdo raději plast a vyšší trvanlivost, někdo pevnější grip a pocit chmatání po slupce dobře odleželé banánové slupky.
Pokud vám zatím jednoduchost GM51 imponuje, měl bych pro vás další potenciální rozhodovací atribut. Na rozdíl od dříve testovaného Aeroxu i mého staršího Genesisu Xenon 770 je klenutější, subjektivně jsem cítil, že tlak spočívá více na kloubech mezi dlaní a prsty, u placatějších myší si opírám ruku více o zápěstí. Může to být nezvyk, ale oproti plošším hlodavcům může být předloktí více v tenzi.
Testy senzorů
Myš dělá myší nejen ergonomie, ale i měřitelné parametry. A ty zase zásadně ovlivňuje použitý typ snímače. Ten v MSI Clutch GM51 dostal označení PixArt PAW-3395 a měl by zvládat maximálně 26 000 DPI. Měřit se toho na myších dá víc, jak tedy souboj myši s aplikací Mouse Tester dopadl?
První obrázek ukazuje, s jakou frekvencí myš reportovala svou polohu. Jinými slovy, tečky by měly být od sebe stejně daleko, aby byl dojem plynulého pohybu co nejlepší. Jak vidno, GM51 má v podstatě všechny body ve velmi podobné vzdálenosti. Subjektivně to mohu potvrdit, žádný ústřel či hledání zatoulaného kurzoru jsem nezaznamenal.
Druhý graf by měl sdělovat podrobnosti o tom, jak plynule dokáže myš předávat informace o pohybu. Ideální graf by měl být plynulý, souvislý a vyhlazený. Tady už by se drobné pochybení najít dalo. Když Clutch létal ze strany na stranu, na grafu se tento intenzivní pohyb projevil oscilacemi v amplitudách. Ve hře jsem žádný nedostatek nezaznamenal, ale hlásit se to musí.
Třetí graf zachycuje záznam polohy na souřadnicích v průběhu času. Vyčíst se z něj dá nejen, jaký pohyb myš během sběru dat vykonávala, ale hlavně jak zdatně hlodavec řeže zatáčky. Snímání polohy si můžete představit jako střelbu na terč – pokud všechny rány padají jen milimetr od sebe, můžete se považovat za lepšího střelce, než pokud třikrát minete a jednou zasáhnete do černého.
U myši je to stejně, potřebujete, aby se všechny body držely poblíž, zatímco mít v amplitudách velký rozptyl znamená, že i výsledná dopočítaná poloha bude jen přibližná.
Tady to na první pohled na velkou slávu nevypadá, ale všimněte si, jaké jednotky se vyskytují na ose Y. Pokud srovnávám s Aeroxem, ten měl na grafu odchylky cca stejné, ale svislá osa ukazovala poloviční absolutní hodnoty.
Suma sumárum, nejsem si jistý, že bych nepřesný snímač dokázal smysly odhalit. Při svém klikání jsem si na přesnost stěžovat nemohl. Zároveň bych ale rád upozornil, že přesnost nemusí být dána jen senzorem.
Myslím, že svůj kus práce na tom odvádějí i kluzné plošky, které MSI pečlivě před použitím chrání nálepkami. Že jste jim nikdy nevěnovali pozornost? Já taky ne, ale jakmile jsem se vrátil ke své původní myši, vadilo mi, jaký odpor při pohybu klade.
Pro pořádek jsem měřil i polling rate, kde výrobce deklaruje 1000 Hz/ms. Nástroj Mouse Polling Rate Checker tuto hodnotu potvrdil, dokonce dosáhl na stopní metu 1045 Hz/ms, zároveň si takovou frekvenci šetřil až na skutečně razantní záškuby.
Aplikace MSI Center
Nechápu módu si kvůli každé periferii něco instalovat. Pokud je to daň za to, že má myš diody, raději se jich vzdám. Bohužel MSI Center mi dal ochutnat všeho, co mi na podobných utilitkách vadí. Začíná to lákavě, nainstalujete si prográmek, abyste z novostí zářícího hardwaru vymáčkli ještě trochu víc.
Najednou zjistíte, že zase někam píšete svůj e-mail, vytváříte další jednorázový account nebo rovnou píšete do neznámého formuláře údaje ke svému Gmail účtu. A už se vám na disk tahá půl gigabytu něčeho, co vám umožní stahovat další rozšiřující funkce, které nevíte, zda využijete.
Do MSI Center jsem tak přidal modul Gaming Gear, do kterého si svůj hardware registrujete pomocí sériového čísla, System diagnosis, který vám po notné prodlevě řekne, jestli si máte vyčistit disk nebo uvolnit paměť a nakonec MSI Companion, který dovolí zobrazit jakýsi herní overlay.
Pokud ale čekáte, že se Clutch rázem stal myší plnou nevídaných funkcí, nepotěším vás. Ovládací centrum slouží k tomu, aby vám sdělilo stav nabití myšky samotné a nastavení nemnoha jejích funkcí. Upravovat se dá víceméně to, co byste čekali.
Tlačítkům můžete přiřadit funkci kliknutí myší, multimediální klávesy, změnu DPI, makra, nebo tlačítka úplně vypnout. Zajímavější je vlastně jen část maker, která můžete v jednoduchém editoru rovnou nahrát a posléze zreprodukovat.
Snaha myš nekomplikovat se cení, možná proto zbylo MSI více prostoru pro nastavení snímače. Nemám na mysli definici DPI pro každý z pěti uložitelných kroků, stejně tak nastavení polling rate pokládám u gamingových myší v podstatě za standard.
Oceňuji místo toho nastavení tzv. lift-off distance. Český překlad mi nejde přes pysky, ale asi tušíte, co tato položka znamená: jak vysoko budete muset myš zvedat, aby přestala snímat povrch pod sebou. Zní to jako prkotina, ale až potkáte myš, která bude kurzorem hýbat ještě centimetr nad podložkou, pochopíte. Raději bych vám ale přál, abyste „dalekonosné“ myši ani nekupovali, jsou s nimi jen starosti.
Další sekce nastavení v MSI Center je věnovaná podsvícení, respektive jeho spouštění. Bezdrátová myš se musí starat o udržení energie, lze proto nastavit, kdy se diody vypnou či zda budou signalizovat docházející šťávu.
Samotné zbarvení podsvícení se upravuje ve vedlejší sekci nazvané Mystic Light. Zde je k mání sedm animací (pulzování, vlny, radar apod.), možnost LEDky úplně vypnout a volba namíchat si pro každou ze tří barevných zón vlastní vzorec blikání. Takto můžete postupně vytvořit až tři profily.
Ve stejné sekci se nachází i Game Sync a Ambient Link. Prakticky jsem tyto funkce otestovat nemohl, ale majitelům chytrého osvětlení, např. Philips Hue pravděpodobně nebudou cizí. Co umí? Představte si, že ve hře zapnete noční vidění a klávesnice se přepne do odstínů zelené. Při blízké explozi vám začne pokoj oranžově blikat a když vstoupíte do oblasti s jedovatým plynem, začne i podsvícení na periferiích dýchat nějakou pěkně jedovatou bravičkou.
Zlepší vám to zážitek ze hry? Za sebe soudím, že pokud máte LEDky jen na myši, ne, ale oceňuji snahu přijít s něčím neokoukaným. A třeba jednou budu vzpomínat, že MSI bylo průkopníkem technologií, které nás do her zapojí i jinými smysly, než očima a ušima.
Poslední oddíl se jmenuje MSI Speed Shift. Jednoduchý budík na něm umožňuje volit mezi spíše úsporným režimem, plným výkonem a kompromisem uprostřed. Tím, že myš nijak na rychlé vybíjení netrpí, nemusíte se bát nechat permanentně aktivovaný režim s nejpřesnějším snímáním. Zřejmě se bude jednat o kombinaci frekvence přenosu dat z myši do počítače, času po kterém se myška uspí a případně jak často kontroluje ve spícím režimu jestli už se zase nemá probudit. Nebo tak něco.
Závěr
Clutch GM51 je zajímavý samorost. Tam, kde spousta myší zkouší tlačit na všemožné ergonomické inovace, prohýbání a přidávání tlačítek, šoupátek a senzorů, MSI na to jde tradičně a postaru. Kdyby myš neměla kolečko, rovnou bych řekl, že budí vzpomínky na myši z počátku 90. let.
Tento minimalismus ale výrobce nezvolil kvůli ceně, ale použití. Hráči simulátorů by ocenili třetí ruku, MMORPG fanatici nemají problém s devíti tlačítky pod palcem, ale na FPS nic navíc není třeba. Ba co víc, nadstandardní tlačítka se mohou plést a ve vypjatých situacích být zkázonosným činitelem.
Bohužel to zároveň znamená, že GM51 není dvakrát univerzální myš. Její výdrž je skvělá, vyhovuje mi, že nemusím myslet na nabíjení, ale práci nijak neusnadňuje. Nepoužívá kolečko se setrvačníkem, nenaprogramuju si tlačítka navíc pro časté úlohy, nemá opěrku pro palec a podobně. Nemá ani vestavěnou paměť na profily. A je celkem nezvykle vysoká, takže nemusí úplně každému padnout do ruky na první dobrou.
Pokud vedle toho postavím doporučenou cenu 99 dolarů, což u nás bude po přepočtu i přes výhodný kurz něco přes dva tisíce, tipnu si dva a půl. A v téhle cenové hladině je sakra nacpáno konkurencí, která nabídne hlodavce všech tvarů i funkcí. Pokud bych ve střílečkách trávil několik hodin denně, chtěl se gamingu věnovat na závodní úrovni a na ne-herní využití měl jiné periferie, možná bych si takový výdaj obhájit dokázal.
Po funkční stránce je super, opravdu potěší parádní výdrž na jedno nabití a snadné dobíjení díky kolíbce. Konstrukce je bytelná, senzor šlape jak hodinky, blikátka si můžete nastavit. Jenom za tuhle cenu si můžete už slušně vybírat a tak je otázka, jestli vám budou pouze základní funkce stačit.
