SilentiumPC Signum SG1 TG – ATX skříň pro masy v testu | Kapitola 8
Seznam kapitol
Zájemci o kompaktní ATX počítačovou skříň s příznivým poměrem ceny a užitných vlastností zbystřete! Pohledným designem a potenciálem pro účinné chlazení je novinka od SilentiumPC schopná uspokojit uživatele všech kategorií počítačových sestav od kancelářských až po herní. V testu nám skříň připravila nejedno překvapení.
Příklad montáže – základní deska, ventilátory
Naše vzorová sestava doznala za účelem dnešní recenze změny v položce napájecího zdroje, kdy jsme náš 190mm napájecí zdroj V1200 Platinum nahradili kratším 750W modelem SST-ST75F-GS série Strider Gold, zapůjčeným společností SilverStone.
Luxusní základní desku STRIX Z270F GAMING nám zapůjčila společnost ASUS. AIO chladič procesoru Masterliquid Lite 240, včetně RGB ventilátorů Masterfan PRO 120 a Masterfan PRO 140 nám poskytla společnost Cooler Master. Parádní dvojici kapalinou chlazených 8GB RAM modulů XPG SPECTRIX D80 DDR4 s RGB podsvícením a M.2 480GB SSD disk XPG GAMMIX S11 nám zajistila společnost ADATA. Ostatní komponenty jsou z vlastního šuplíku.
Výrobce nám do skříně SilentiumPC Signum SG1 TG předem namontoval pouze dvě řady distančních sloupků. Před samotnou instalací základní desky proto musíme přepážku pod základní deskou (tray) doplnit přední řadou distančních sloupků z příslušenství skříně. Příslušnou redukci (ořech) pro použití křížového šroubováku v pytlíku se šroubky nenajdeme.
Základní desku jako obvykle předem opatříme všemi komponenty, které nám nebudou později překážet v montáži. Prakticky vždy můžeme osadit procesor, paměťové moduly, SSD disk ve variantě M.2, případně i vzduchový chladič procesoru. Takto vybavenou základní desku vložíme do skříně a pomocí devíti šroubů upevníme.
Z následujícího obrázku je zřejmé, že rovná plocha přepážky délky 293 mm a vhodně umístěné otvory pro kabely dovolí osazení základní desky formátu E-ATX, jež se do této délky vejdou. To platí prakticky pro všechny E-ATX desky v běžné nabídce obchodů včetně vlajkových lodí ASUS ROG ZENITH EXTREME (277 mm), GIGABYTE Z390 AORUS XTREME (271 mm), nebo MSI MEG Z390 GODLIKE (272 mm).
Horší situace nastává pod stropem skříně, od něhož je okraj základní desky vzdálen pouhých 21 mm. Je tedy zřejmé, že i samotné stropní ventilátory budou o pár milimetrů zasahovat nad půdorys desky a mohou tak kolidovat s jejími rozměrnějšími součástmi (pasivní chladiče, sloty a moduly RAM). Zde bude velmi důležitá míra odsazení stropních ventilátorových pozic blíže k levé straně skříně.
Když už jsme zjistili, že skříň do svých útrob snadno pojme i ty největší základní desky určené pro velmi výkonné procesory, musíme si vyzkoušet možnosti osazení všech ventilátorových pozic. Výkonná sestava bude zcela jistě vyžadovat účinné chlazení.
Začneme čelní stěnou šasi, kterou se pokusím doplnit o dvojici 120mm ventilátorů. Hned u toho prvního narážím na problém, neboť kvůli vpřed posunutému koši pro disky a instalovanému střednímu ventilátoru nemohu další ventilátor na své místo ve spodní části čelní stěny vůbec dostat.
Na výběr mám mezi dočasným odsunutím koše vzad, nebo demontáží středního ventilátoru. Volím raději tu pohodlnější druhou variantu. Při postupné montáži ventilátorů směrem od spodního po vrchní, šlo vše zcela hladce.
Prostor mezi čelem šasi a vpřed posunutým košem pro disky odpovídá tloušťce osazeného ventilátoru. Pokud všechny ventilátory na čele skříně upevníme těsně na sebe a co nejníže, zůstane mezi tím horním a stropem šasi mezera šíře 45 mm (může se drobně lišit podle modelu ventilátoru).
Přesuňme se nyní k ventilátorovým pozicím na stropě skříně. Výrobce zde uvádí možnost osazení dvojice 120/140mm ventilátorů a 240mm radiátoru vodního chlazení. Vyzkoušel jsem tedy nejprve dvojici 140mm ventilátorů a opět jsem narazil. Tentokrát na pasivní chladič napájecí kaskády základní desky. V tomto případě však není pomoci a v kombinaci se základní deskou vzorové sestavy prostě dvojici 140mm ventilátorů na strop skříně neosadím. Obávám se, že stejně bychom dopadli o mnoha dalších desek s rozměrnějšími chladiči.
Bez jakýchkoliv problémů lze 140mm ventilátor upevnit pouze do přední stropní pozice. Dozadu na strop se mně podařilo přišroubovat alespoň ventilátor rozměru 120 mm. Zde to konstruktér skříně nedomyslel a nabízí se otázka, zda jsou prototypy skříní před spuštěním sériové výroby vůbec podrobněji testovány v kombinaci s různými komponenty. K dokonalosti konstrukce (eliminaci kolize) totiž chybí jen pár milimetrů, které by stačilo přidat k šířce nebo výšce skříně.
Také pozice pro dva 120mm ventilátory na stropě tunelu napájecího zdroje se problémům zcela nevyhnou. Dlužno dodat, že toto nejsou běžně používaná místa pro ventilátory a je to spíše takový nadstandard. Přední pozici na tunelu jsem opět z důvodu kolize neosadil. Zabránil mně v tom rozměrný konektor interního USB 3.0 kabelu. Ostatní konektory určené do protějšků po spodním okraji základní desky jsou podstatně menší a kolizi by nezpůsobily. Zájemci o osazení obou ventilátorů na strop tunelu se musí poohlédnout po základní desce s USB 3.0 konektorem umístěným nejlépe podél jejího předního okraje.
Na záď tunelu se mně podařilo ventilátor přišroubovat již zcela pohodlně. Jeho přítomnost však zabrání využití spodního PCIe slotu včetně odpovídající záslepky. Musím si v této souvislosti postěžovat, že v příslušenství skříně najdeme pouze čtyři dlouhé šrouby, kterými lze ventilátory na strop tunelu upevnit. Jako by výrobce předem počítal s tím, že tam stejně oba dva nedostaneme.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
