SOMA: do temných hlubin ve sci-fi hororu od mistrů žánru | Kapitola 2

Doufám, že jsem ve vás na předchozích řádcích vzbudila dostatečnou pozornost, takže se nyní ptáte, kam že se to v SOMA podíváte. Ono je taky proč, vždyť Frictional Games už nás vzali na Antarktickou základnu, či do středověkého hradu, takže nezbývá mnoho míst, kam další hru umístit. Tedy alespoň tak by přemýšlel televizními horory zdolaný laik, Frictional Games jsou ovšem kreativci a tak s nápady nemají problémy. Alespoň to tak vypadá, ale nebudu vás napínat.

V SOMA se podíváme na opuštěnou vědeckou základnu, která je ještě navíc pod hladinou moře. Vedle samotné základny se pak budete pohybovat i mimo její mantinely, tedy vystoupíte z ní i na samotné dno moře. A aby toho nebylo málo, po čase si začnete uvědomovat, že se nacházíte v budoucnosti, čemuž je přizpůsobena i hromada nepřátel.

Svým prostředím hra trochu připomíná hromadu hororů. Na některých podmořských základnách si díky hromadě křížených koridorů vzpomenete na Dead Space, při utíkání či schovávání se před některými nepřáteli zase na Outlast či Amnesii, nejvíce však SOMA přece jen připomíná nedávno vydanou Alien: Isolation.

Stejně jako v Alien: Isolation se i zde budete procházet hromadou před nedávnem opuštěných potemnělých místností a chodeb a stejně jako v ní vás všude, kam jen dohlédnete, obstoupí kovové stěny. Tedy samozřejmě v pasážích, kdy se mezi nimi ocitáte.

Při pochodech po mořském dně sice kov tu a tam zahlédnete také, nicméně stěny laboratoří jsou porostlé mořskými rostlinami a celkově se zde nachází spíše kamení a mořská vegetace. Mořské dno je přitom ještě o něco temnější než interiéry, v kterých lze tu a tam rozsvítit světlo (nebo si přisvítit baterkou).