Technologie a vojáci: Co nám ta válka vlastně dala?
i Zdroj: PCTuning.cz
Internet Článek Technologie a vojáci: Co nám ta válka vlastně dala?

Technologie a vojáci: Co nám ta válka vlastně dala? | Kapitola 3

Michal Rybka

Michal Rybka

24. 8. 2018 03:00 16

Seznam kapitol

1. Nemyslet a plnit rozkazy 2. Změny v myšlení i plánování 3. Válečná byrokracie 4. Jenom dril už nestačí 5. Ničivé až příliš 6. DARPA

Technologický vývoj není rovnoměrný. Smutnou pravdou je, že se ve válce či akutním ohrožení se rychlost technické evoluce zvyšuje. Největší pokrok lidstvo zažilo v období kolem dvou světových válek a války studené. Neplatí už Cicerovo „inter arma silent Musae“, čili ve válce mlčí Múzy? A co nám válka vlastně dala?

Reklama

Logistika a plánování vojáky opakovaně překvapovaly, protože plánování železniční přepravy vyžaduje systém a složitou evidenci. Poprvé se dostáváme do situace, kdy administrace a plánování operací je stejně důležité jako boj sám. Někdy i víc. Ilustruje to například „první bitva, kterou prohráli byrokrati“, totiž bitva u jihoafrické Isandlwany (1879), kde se ukázalo, že naštvaný černoch s kopím je lepší než pečlivě plánující britský byrokrat, který než aby vydal munici bez řádné evidence, raději nechá všechny umřít. Vážně, přečtěte si, co se tehdy stalo.

Autor: Charles Edwin Fripp – Transferred from fr.wikipedia; transferred to Commons by User:Barbe-Noire using CommonsHelper. Original uploader was Georgio, Volné dílo, Odkaz
i Zdroj: PCTuning.cz
Autor: Charles Edwin Fripp – Transferred from fr.wikipedia; transferred to Commons by User:Barbe-Noire using CommonsHelper. Original uploader was Georgio, Volné dílo, Odkaz

Velkým pokrokem ve spojení vědy a války byla První světová, která byla první válkou skutečně technickou, tedy takovou, kde technika měla rozhodující vliv na její výsledek. Přestože začala jako konflikt z 19. století, technologický vývoj ji rychle eskaloval, takže přinesla chemické zbraně, nepřímou střelbu na strategické vzdálenosti (Paris-Geschütz čili Pařížanka), válku ve vzduchu, dálkové bombardování, strategickou ponorkovou válku i tanky. Zvláště Paris-Geschütz bylo umělecké dílo vědy a techniky, které poprvé muselo brát v úvahu jak pohyb Země, tak i průběžné opotřebování děla. Tohle už byla čistá věda.

Německá Pařížanka, největší dělo v První světové válce. Dokázalo střílet až na vzdálenost 130 km. By Unknown - photo WW I, Public Domain, Link
i Zdroj: PCTuning.cz
Německá Pařížanka, největší dělo v První světové válce. Dokázalo střílet až na vzdálenost 130 km. By Unknown - photo WW I, Public Domain, Link

Druhá světová byla už válkou založenou čistě na technologiích. Osa vsadila na pokrokovost konstrukcí, pokročilé tanky, motorizaci, letadla, proudové motory, raketové technologie. Spojenci kontrolovali excelentní logistikou, masovou výrobou a průběžným vylepšováním konstrukce. Když se díváte na ten krátký šestiletý úsek lidských dějin, v úžasu vidíte něco, co začíná s dvojplošníky, lehkými tanky vybavenými jen kulomety – a končí proudovými letadly, balistickými raketami a jadernými zbraněmi. A plány na věci zcela vizionářské, jako byl Silbervogel, neboli suborbitální bombardér Eugena Sängera. Tehdy bylo více než jasné, že výzkum, věda, technika a armáda jsou navždy spojené a celá filozofie válčení se totálně změnila.

By Esadof - Own work, CC BY-SA 4.0, Link

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama