Total War: Rome II — rozbor nároků krásné strategie
Seznam kapitol
Po dvou letech se na monitory počítačů dostává nový díl strategické série Total War: Rome II. Stejně jako předchůdci běží na vlastním enginu Warscape, který byl o něco vylepšen. Grafika hry je při nejvyšším nastavení detailů vynikající, odpovídají tomu však i hardwarové nároky. Po snížení detailů si ale plynule zahrají i majitelé slabších strojů.
Sérii Total War zná pravděpodobně každý fanda strategií. Od samého počátku za ní stojí britští vývojáři The Creative Assembly. Posledním dosud vydaným dílem byl dva roky starý Total War: Shogun II. Na ten před pár dny navázalo v pořadí již osmé plnohodnotné pokračování Total War: Rome II. To je současně nástupcem původního Rome: Total War z roku 2004.
Vývojáři z The Creative Assembly pro své hry od vydání Empire: Total War (2009) používají vlastní engine pojmenovaný Warspace. Je na něm postaven i aktuální Rome II a vývojáři tvrdí, že engine prošel mnoha vylepšeními. Na jejich konkrétní výčet jsou ale vývojáři bohužel skoupí, konkrétní výčet změn se mi bohužel najít nepodařilo. Jisté je proto jen to, že stejně jako starší Shogun II podporuje i Rome II některé efekty rozhraní DirectX 11, například pokročilé metody efekt hloubky obrazu (Depth of Field).
Subjektivně musím říct, že se mi grafika Total War: Rome II (jako tradičně) velmi líbí. Na jednu stranu při přiblížení zjistíte, že jsou jednotky zpracované až překvapivě detailně a postavy spolu ve válce skutečně bojují. Na stranu druhou je možné kameru oddálit do velké výšky a sledovat souboj několika tisíc mužů současně. Také prostředí bitev je nádherně zpracované a bojovat lze v téměř libovolné denní době za různého počasí. Rozhodně nepřeháním s tvrzením, že Total War: Rome II je jednou z nejlépe vypadajících strategických her současnosti.