Úvaha: Internet nás nerozvíjí, jenom z něj blbneme | Kapitola 4
Seznam kapitol
S jistou skepsí jsem si pročetl názory Dona Tapscotta, technologického optimisty, hlasatele změny přicházející z internetu a autora Wikinomiky. Rozzářeně hlásal, že vlády jsou zakrnělé, průmyslový věk je překonaný a přichází změna. S novou digitální generací přijde nová civilizace, překoná národy a instituce. Přinese spravedlnost a svobodu.
Protiklad technologických optimistů, kteří si myslí, že digitální svět je řešením všech potíží, jsou technoskeptičtí konzervativisté, jako byl Bin Laden a nebo Michael Ruppert. Ti se dívají na moderní společnost závislou na technologiích jako exces, jako nenormalitu, která nemá šanci dlouhodobě přežít. Místo toho, aby se zabývali výhodami cloudového sdílení dat, vedou své následovníky ke schopnosti přežít ve světě bez technologie, bez elektřiny, bez závislosti na ostatních. Jejich survivalistické teorie mají něco do sebe, protože jsou odzkoušeny v praxi: I když byli islamisté v severní Africe a v Afghánistánu pod tlakem, dokázali se stáhnout do pouští a hor a přežít tam. Nedovedu si zcela představit, jak by to vypadalo, kdybych vyštval do hor Atlasu nějakých 30 příslušníků západní „digitální generace“ ve věku 20-25 let, ale myslím, že většina z nich by měla opravdu velké problémy.
Zatímco moderní technooptimisté formátu Dona Tapscotta tvrdí, že potíže moderního světa jsou způsobeny „starými strukturami“, já osobně si myslím, že problém je spíš v nevhodné integraci nových technologií do starého světa. Zvláště kombinace digitálních technologií a moderní logistiky je něco, co způsobí neuvěřitelnou katastrofu, pokud se „moderní svět“ zhroutí. Moderní logistika nesmírně zlevnila dopravu, což změnilo svět na „globální vesnici“, digitální technologie potom dovedou přenášet data ohromující rychlostí, což dovoluje nadnárodním korporacím dělat obchody, které by byly ještě před pár lety naprosto nemyslitelné.
Když si nadnárodní obchodní řetězce sestavují portfolio zboží v prodejnách, mají jeho většinu „v tranzitu“ a zajišťují dodávky tak, aby byly skladové zásoby minimální a došly přesně v okamžiku, kdy budou potřeba (just-in-time). Jak se zásoby mění, obsah transportní lodi se běžně několikrát přeprodá „už během cesty“ podle toho, kdo momentálně potřebuje danou surovinu více.
Jak obrovský dopad má logistika na funkci moderní země, dokazuje probíhající stávka řidičů v JAR – zastavení zásobování vším, včetně paliv, hrozí uvrhnutím země do chaosu. Pokud logistika selže, nastane v moderních „postagrárních a postindustriálních“ zemích katastrofa, kterou si nedovedeme ani představit: Mírnou ilustraci ukazuje válečná ekonomika let 1915-1918 a 1940-1945, která jasně předvedla, co dokáže pouhá námořní blokáda – a to v zemích, které byly ještě do značné míry jak zemědělsky, tak průmyslově soběstačné. Stačilo zablokovat přísun surovin!
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
