Úvaha: Jak bezpečnostní čip zachránil konzole
i Zdroj: PCTuning.cz
Hardware Článek Úvaha: Jak bezpečnostní čip zachránil konzole

Úvaha: Jak bezpečnostní čip zachránil konzole | Kapitola 6

Michal Rybka

Michal Rybka

13. 12. 2013 09:00 24

Seznam kapitol

1. Nemusíme nic 2. Ouuuu 3. Bytelné řešení 4. Doba konzolová
5. Průser na průser 6. Masivní nadprodukce 7. Přijďte se mrknout

Málokdo vnímá ochranné systémy zabudované v konzolích jako něco pozitivního. Málokdo kromě vydavatelů, případně jejich akcionářů, protože úkolem podobných systémů je přece jenom omezit volnou soutěž, zdražit hry pro zákazníky a napakovat se. A nebo to tak nikdy nebylo a ani nebude?

Reklama

To, co se nestihlo (a nebo opomenulo), byly playtesty. Vedení Atari zkrátka věřilo, že ať už si bude tisk psát cokoliv, samotná popularita filmu stačí na to, aby se hra prodávala jako šílená. Jenomže podobně jako Spielberg, ani hráči nebyli nadšeni. Většina z cartrigí se neprodala a nebo vrátila (údajně více než 3,5 milionu), což způsobilo Atari ztrátu přes 100 milionů USD. Zbylé cartridge byly údajně rozdrceny a pohřbeny v poušti.

Úvaha: Jak bezpečnostní čip zachránil konzole
i Zdroj: PCTuning.cz

Sega Power Base

Dalším faktorem byla nadprodukce her. Objevila se řada nových firem, které uváděly spousty her, nezřídka pochybné kvality. Her bylo mnoho a hráči se nemohli po Pac Manovi a E.T. spolehnout nejen na velké vydavatele, ale ani na výrobce konzolí samotné.

Tak tohle všechno se sešlo v jednom okamžiku, na začátku roku 1983. Obrovská nadprodukce her vedla k tomu, že prodejci začali rušit objednávky a vracet vydavatelům neprodané hry. Ti špatně financovaní, kteří museli prodat vyrobené cartridge aby zaplatili dluhy, začali zlevňovat. Zlevňování jedněch her způsobilo, že začali zlevňovat i další výrobci. Cena za herní cartridge se v některých případech dostala ze 49 USD na méně než dolar – a stejně se neprodaly. Neschopnost prodat vyrobené hry vedla ke ztrátám, platební neschopnosti a následně k bankrotům. Krize byla tady!

Jak velký byl pád herního trhu? Nepředstavitelně velký. V roce 1982 měl trh obrat 3,2 miliardy USD, v roce 1985 se propadl na 100 milionů USD (to je pád o 97%!) Propad videoher byl tak velký, že někteří komentátoři mluvili o jejich konci. Řada neinformovaných obecných novinářů si to vyložila dokonce tak, že počítačové hry jako takové končí a pronášela komentáře v tom duchu, že se mládež vrací k osvědčené televizi, kinu a videokazetám.

Úvaha: Jak bezpečnostní čip zachránil konzole
i Zdroj: PCTuning.cz

Amstrad MegaPC

Videoherní trh nezachránila americká herní produkce, ale Japonci. Nintendo, firma, která začínala u klasických herních karet a v sedmdesátých letech přešla na videohry, uvedla už v roce 1982 v Japonsku konzoli Famicom. V roce 1985, tedy na vrcholu americké videoherní krize, ji přivezla i do USA. Tam ji prodávala pod názvem NES (Nintendo Entertainment System), protože marketingoví specialisté řekli, že s názvem „family computer“ do Ameriky díru neudělají.

Nintendo název změnilo a uspělo. Nešlo ale o jméno, hlavní byl velký rozdíl ve filozofii Nintenda. Nintendo striktně odmítlo otevřenou architekturu a rozhodlo, že bude tvrdě kontrolovat tituly, které budou vydávány jak do kvality, tak i do počtu. Americká konzole byla vybavena autentifikačním mechanismem v podobě čipu 10NES, který znemožňoval spouštění nelicencovaných her. Je zajímavé, že toto omezení se netýkalo originálního japonského Famicomu, který dovoloval spouštění jakýchkoliv cartridgí. Zbytek světa byl rozdělen na regiony, Severní Ameriku, Asii a dva regiony v Evropě.

Úvaha: Jak bezpečnostní čip zachránil konzole
i Zdroj: PCTuning.cz

Nintendo kontrolovalo u vydávaných her nejenom obsah a kvalitu, ale také počty vydaných cartridgí v jednotlivých regionech. Tím bylo zajištěno, že trh nebyl zaplaven hrami a také to, že vydávané hry byly kvalitní. Pravidla byla tak přísná, že někteří vydavatelé zakládali dceřinné firmy, aby si navýšili počty cartridgí, které mohli vydat. Certifikace se týkala nejenom vydavatelů, ale i firem, které se zabývali opravami konzolí.

Zároveň to, pochopitelně, vedlo ke snaze ochrany obejít – některé cartridge měly obvody, které měly ochranu deaktivovat, jiné využívaly čip v legitimní cartridgi a v dalších případech byly konzole modovány přímo uživateli, kteří stříhali u ochranného čipu pin, který by jinak zresetoval konzoli. Takže vznikl nejenom svět ochran proti nelegitimním kopiím, ale zároveň i svět pirátů, kteří se pokoušeli ochrany deaktivovat. Dámy a pánové, toto je moderní svět konzolí tak, jak je známe!

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama