Úvaha: O co poslední dny jde? Máme na krku Megaprůšvih | Kapitola 8
Seznam kapitol
Minulý týden zatkli opulentního „mafiána“ Kim Dotcoma za jakousi tajemnou konspiraci, včera nám schválili smlouvu ACTA. Média jsou buď opatrná, nebo vše nadšeně schvalují. Uživatelé kroutí hlavou nebo se rovnou bouří. O čem to vlastně celé je? Kam směřujeme a proč má být někdo ve vězení za to, že vyrobil funkční systém distribuce?
Nemám nejmenší pochyby o tom, že celé „protipirátské tažení“ je jenom pokračování akce, kdy, abych tak parafrázoval Churchilla, „dosud se nikdy tak málo lidí nerozhodlo ovlivňovat tolik lidí v tolika věcech“. Americký vydavatelský kartel se odmítá přizpůsobit realitě a pokouší se ji ohnout podle sebe. Očekával jsem, že se jejich přístup změní po úspěchu iTunes a že jim dojde, že je lepší být proaktivní, než si hrát na „světového policajta“. No, ta dobrá zpráva je, že stále nepřestávám být optimista a neztrácím víru v rozumná řešení.
Některé mírné změny se objevily, jako například simultánní uvedení DVD / BluRay spolu s uvedením filmu do kin. Dřív to fungovalo tak, že diváka podojili nejdříve v kině a pak mu nabídli film na DVD, aby ho zkasírovali podruhé. Jenomže tohle piráti zkazili kinoripy, takže jim nezbylo než to vydat najednou. Nevyřešil se problém s odlišným časováním uvedení obsahu v různých regionech, ačkoliv je úplně jasné, že když v jedné zemi vysíláte seriál se čtyřletým zpožděním, v podstatě všechny tamní diváky motivujete k tomu, aby ho „získali jinak“.
Další problém je v nastavení ceny. Jsou země, které jsou svojí chudobou v podstatě odsouzeny k pirátství, protože západní ceny obsahu z něj dělají luxusní zboží. Přitom každá vláda potřebuje nějak zabavit obyvatelstvo. Aby byl v ulicích Říma klid, rozdával se chudině zdarma chléb a měla zdarma přístup na hry. „Chléb a hry“ platí beze zbytku dodnes. Omladina, která se kouká na filmy, vám nepřipravuje pod zadkem revoluci. Pokud jste inteligentní stát, pokoušíte se své občany nějak (čímkoliv) zabavit, aby se stali poctivými „ovčany“, kteří jenom poslušně chodí do práce a doma koukají na bednu. Je to lepší, než když běhají po lese a organizují milici, aktivistickou skupinu a nebo gang.
To, co považuji na hnutí Anonymous za docela ohromující, je fakt, že to jsou aktivisté, kteří v zásadě jenom „chtějí, aby je korporace a vlády nechaly na pokoji“. Není to žádné anarchistické hnutí, které chce zničit systém, ale sdružení lidí, kteří jsou naštvaní na to, že jim berou hračky, kterými se baví. Přestože často používají masku z filmu „V“, tak to, co je přimělo k akci, byl fakt, že přišli o volný přístup „do továrny na sny“. Oni vlastně usilují o to, co vyhovuje režimu – být v pohodě a v klidu. Jediný, kdo jim v tom brání, jsou právě vydavatelské kartely, které je chtějí oškubat a nezajímá je ani jejich „klid“, ani skutečné zájmy státu. Praktickým důsledkem je to, že se začíná velké množství lidí radikalizovat.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
