Well, that escalated quickly: AI vyhrála uměleckou soutěž – a je tu skandál!
Seznam kapitol
Jen před pár týdny jsem psal úvahu o kreativní AI Midjourney – no a teď se stalo to, že si s její pomocí umělec Jason Allen vygeneroval obraz, přihlásil se do umělecké soutěže – a vyhrál. A umělci zuří: To přece není fér!
Umělci sice zuřit můžou, ale pokud je umění třeba to, že si podepíšete na bok ležící pisoár, tak je umění i to, že si svým jménem podepíšete výstup umělé inteligence. Dokonce jde právně vzato zcela jasně o autorské dílo Jasona Allena: Pokud jako umělec zasahujete do procesu tvorby, máte na tom podíl a jde o vaše autorské dílo. Jak jsem už vysvětloval dříve, AI není zatím subjektem práva a tedy autorství „spoluvytvářeného díla“ náleží Allenovi.
Takže suck it up: Pokud je Duchamp označován jako „přelomový umělec“, tak sklapněte kušny, kumštýři, protože Jason Allen vynaložil podstatně více úsilí než on – a tedy by měl býti také více oslavován. Pravda, až jednou AI zjistí, že ji obral o plody její vlastní tvořivé práce, možná se ocitne na nějakém AI killistu, ale to už jsou problémy časů budoucích. Dnes je jasné to, že porota ocenila Allenem spoluvytvářený výstup umělé inteligence více než mazaniny lidské, což umělce docela podstatně nakrklo.
A pokud jde o mě, mě se opravdu ten obraz líbí!
No – a je to tady. Well, that escalated quickly! Jeden týden se bavíme o potenciálu, v druhém fakticky AI prochází uměleckou verzí Turingova testu a zanechává za sebou lidské tvůrce ležet v prachu cesty.
A nejenom to, umělecká AI se stále rychle vyvíjí, což je mimochodem ta vlastnost, která kritikům AI pořád uniká: Její kapacita pro rychlou evoluci, která překračuje lidskou kapacitu pro evoluci.
Ano, evoluci.
Jeden z nejzábavnějších omylů kreacionistů a propagátorů teorie inteligentního designu je v tom, že prohlašují biologickou evoluci za nesmysl a poukazují přitom na principy technické konstrukce. Dá se přitom zcela jednoduše ukázat, že technologická evoluce se řídí úplně stejnými zákony jako ta biologická: V každém kroku vytváří různá alternativní řešení pro nějaký problém – a ta se pak testují v praxi. Podobně jako v biologické evoluci nevítězí nutně to nejlepší řešení, stačí „že je dost dobré“ a že se prosadí.
Studium technologické evoluce jasně ukazuje, že si vystačíme s „dost dobrými“ řešeními, protože se stejně posunujeme k něčemu dalšímu. Dokonalým příkladem je souboj mezi formáty videokazet VHS, Betamax a Video 2000 – vyhrálo doslova to technicky nejhorší řešení, což z dlouhodobého hlediska nemá žádné následky, protože vše je dočasné, a i přes technicky méně kvalitní řešení se dostaneme k další iteraci technologií. Dnes je debata o formátu analogových videokazet doslova absurdní: Stačilo, že existovaly a dostali jsme se přes ně k dalšímu vývojovému stádiu.
Evoluce je univerzální princip veškerého vývoje. Za největší fór v dějinách považuji to, že zatímco křesťané bojují s konceptem evoluce (alespoň částečně s ním stále bojují), na dějinách jejich víry se dá jasně ilustrovat, že ani ta není ani náhodou v čase statická, ale že podléhá úplně stejným pravidlům evoluce, jako všechno jiné. Můžeme snadno ukázat evoluční strom jednotlivých větví křesťanské víry, od orientálních křesťanských církví přes ortodoxii a katolicismus přes reformaci až po neoevangelikály. Nijak se to neliší od evoluce druhů, vůbec nijak – jak ukazuje například výborný seriál BBC.
Zatímco při vývoji druhů máme evoluční divergenci a speciaci, která časem zaručí, že z variací vznikají navzájem odlišné druhy, křesťané odlišných denominací se navzájem speciují formou názorové disonance, která vede obvykle k tomu, že se jednotlivé skupiny navzájem označí za heretiky a pak se jejich evoluce rozejde. Větší skupina má větší potenciál k divergenci, který roste s prostorovou vzdáleností – no, jak říkám, když chápete evoluční biologii, bude studium historie náboženství vcelku zábavnou lekcí.
Absolutně ty samé principy se vztahují i na technologie a technologickou evoluci. Stejná pravidla platí i tam: Je těžké proniknout do diametrálně nové niky, ale pokud se to povede, bude vývoj prudký a po krátkém období nesmírné tvořivosti nastane konsolidace a pomalý vývoj spojený s pronikáním do dalších oblastí. Víte, že od prvního letadla bratří Wrightů do přistání na Měsíci uplynulo jenom 66 let? Pouhý jeden život, než jsme se po nerudovsku odpoutali od hroudy – a dostali jsme se až na Měsíc!
Podobně jako u biologické evoluce je tento průnik náhodný a nedá se snadno předpovídat. Náhodnost v případě biologické, náboženské, filozofické a vědeckotechnické evoluce odpovídá tomu, že nikdy nevíte, kdy přijde změna, kdy se objeví někdo, kdo myslí dost jinak na to, aby všechno známé postavil na hlavu a přinesl revoluční koncepty. S umělou inteligencí je to podobné: Nikdy nevíte, kdy dojde ke zvratu, k revolučnímu přelomu – jenom víte, že až k němu dojde, bude následovat poměrně rychlý vývoj. Možná až nečekaně rychlý vývoj.
V případě umělé inteligence probíhá podobný přelomový skok právě teď. Není to úplně ten skok, který jsme si představovali směrem k obecné umělé inteligenci (GAI, General Artifical Intelligence), získáváme spoustu parciálních specializovaných inteligencí, jako Copy.AI, která zatím asistuje copywriterům, aby jim ve své další iteraci vzala jejich práci.
Jako nebudeme si nic nalhávat, copywriting je ta nejjednodušší forma psaní a copywriteři jsou ta nejnižší forma biologického života, která se psaním živí. Jejich éra ale končí: Za nula peněz měsíčně můžete mít uměloitelignetního asistenta, který vám vyprodukuje 2000 slov měsíčně, což je délkou zhruba tenhle text, od 49 USD už můžete mít měsíčně 40K slov, což je docela dost – a copywritingová inteligence má přístup k podstatně větší databázi znalostí, takže pokud toho moc nevíte anebo se vám nechce učit, je to efektivní nástroj, jak si pomoci při psaní.
S nárůstem počítačového výkonu to ale bude velmi brzy nástroj, který copywriting jednou úplně vyhubí, protože mu bude stačit zadat téma – a stroj za pár dolarů nad ním bez skurpulí oslavně zaonanuje, což bude dost dobrý důvod, proč rozpustit klasické redakce: Stroj rozhodně nemine termíny, neohrozí uzávěrky a bez odmluv dá do článku to, co po něm zadavatel chce.
Stejné kladivo dopadne už velmi brzy na marketing. Vždy mě baví britský komediální seriál Monkey Dust a jeho marketingový génius, který tragicky kreativně trpí při slézání hor, výletech na ISS anebo šukání thajských prostitutek při krutém údělu vymyslet jeden úderný marketingový slogan. Génius! Génius! (Seriózně: Pokud neznáte Monkey Dust, tak si to hned sežeňte, protože tohle betonově zakážou. Tenhle politicky hypernekorektní animáč, „vedle kterého vypadá South Park jako My Little Pony“, fakt nepřežije. BBC ho vysílala jen jednou – a až to uvidíte, pochopíte, proč ho nikdy nereprízovali.)
Dalším logickým krokem pro kreativní AI bude animace. Animace je rozvíjení už stvořeného anebo interpolace chybějících snímků mezi klíčovými přechody. To se dřív dělalo ve studiích ručně, pak se výroba animovaných filmů přenesla do Asie (z toho si často lehce utahovali v Simpsonech) – a protože jde o rutinní, opakující se práci, je naprosto logické, že by AI mohla výrazně zrychlit a zlevnit výrobu, aniž bychom museli přistupovat k „typicky japonským animačním trikům“, jako je zoom v zastaveném obrazu anebo opakovaní těch samých snímků.
Výsledkem by mohlo být něco výrazně složitějšího a krásnějšího, něco, co by mohlo připomínat například „Light of Day“ od Odeszy. Tento klip je, připomínám, udělaný klasicky, animačním studiem Blinkink, ale podle mě jde o velmi dobrou ilustraci toho, jak by to už relativně zanedlouho mohlo vypadat. Kolaborativní nástroj by ve spolupráci s lidmi nejprve vytvořil storyboard, klíčové snímky – a AI by dopočítala ty přechodové.
Už dnes jsme v situaci, kdy umíme jednoduché interpolace, jako je interpolování z obsahu s 30 fps na podstatně plynulejších 60 fps, to je technologie, která je dosažitelná tak snadno, že by poměrně brzy mohla být součástí běžných televizí a mohla by on the fly zlepšovat vizuální obsah. Ty už umí upscaling, tedy zvětšování prostorového rozlišení, dalším krokem je využívání časové dimenze při upscalingu, tedy extrakce detailů z časové řady snímků – a zvyšování framerate, tedy dopočítávání chybějících snímků, je logickým mezikrokem.
Fakt, že můžete vzít existující obsah a zvýšit jeho detail a plynulost, je sám o sobě fascinující. Obrovskou výhodou to je ale zvláště v kontextu stop motion animace, kdy lepší interpolace znamená, že potřebujete méně snímků, mezi kterými se bude interpolovat zbytek, což zrychluje a zlevňuje animaci. Cílem je pochopitelně kompletně počítačová výroba, která dokáže celou věc udělat digitálně a u toho třeba emulovat jednotlivé tradiční animační styly, jako je animace z hlíny.
Samozřejmě, umělci, kteří si dělají svoje věci z hlíny, budou protestovat. Ale zatím nejsme v bodě, aby stroje samy kreativně vymýšlely takové skvosty, jako je „Ratamahatta“ od Sepultury. Stále vyžadují asistenci, umělce, který je povede a realizuje svoji vizi. Jednou budou kreativní inteligence skenovat všechny databáze a celý svět – a dost možná překročí limity toho, co jsme do nich zapletli, ale tam ještě nejsme. Na takové skvosty, jako byla tahle hliněná voodoo stop motion animace, si ještě chvíli počkáme. Ale i to se AI jednou naučí.
Situace dospěla do bodu, kdy AI začíná ohrožovat i performanční umělkyně v oblasti erotické fotografie. Vážně. Tak například se sami můžete podívat na PornPen.ai, který vám na základě vašeho zadání vygeneruje erotické fotografie. Zatím to generuje jenom obrázky, ale časem přijdou i filmy a čisté fantazie, takže tahle věc bude ještě velice zajímavá. Schválně, zajděte tam, vyzkoušejte si to, vygenerujte si nějaké fantazijní krásky! Já to vyzkoušel – a docela jsem zíral.
A pokud jde o mě, těším se na to, až AI začne tvořit svoje vlastní horory. Jak budou vypadat? Kdo ví. Pokud se AI bude učit primárně z internetu, je možné, že si vytvoří něco jako svoji vlastní verzi backrooms obohacenou o něco, co si ještě ani nedovedeme představit.
Myslím si, že to bude dobré, že to bude vážně dobré...!
Obrázky vygenerované přes Midjourney Bota na kanálu Midjourney na Discordu. Raději to ani nezkoušejte, nedá se s tím přestat, žere to čas a způsobuje deprese.
