Zalman Z1 – levná skříň pro každého | Kapitola 4
Seznam kapitol
Není to tak dávno, kdy patřila společnost Zalman v oblasti počítačových chladičů a všem kolem chlazení k lídrům. Byla to také jedna z prvních firem, která začala nabízet pasivně chlazené počítačové skříně. A dnes je poměrně zajímavým producentem počítačových case všeho druhu, které si najdou své zastánce hned v několika segmentech. My jsme dnes zabrousili do toho nejnižšího..
Pokud se podíváme na zadní část, u ní je asi nejvíce patrné, že jde o klasický middle-tower. Nikde totiž není přebytečný nevyužitý prostor.Konstrukce je case koncipována se zdrojem ve spodní části, což je dnes velmi běžné. Šasi je taktéž kompletně lakováno do černé barvy stejně jako zbytek konstrukce.
Začnu od zdroje, který se montuje šrouby do připravené pozice, jež leží těsně u spodní hrany. Není zde žádná izolace a je možné volit z obou směrů instalace zdroje dle potřeby. V podstatě zde není co řešit, klasická pozice v levné case.
Těsně nad zdrojem pak už má svoje místo základní desky a tedy přídavné karty. Pozic je zde celkem sedm, což pro desku velikosti full ATX adekvátní počet. Záslepky jsou vylamovací, takže „na jedno použití“ a mají perforaci, díky které může o něco lépe proudit vzduch od karet. Díky faktu, že je panel zapuštěný dovnitř case, je konstrukce poměrně pevná, i když použitý plech o tloušťce pouze 0,6mm. Přídavné karty se do pozic šroubují.
V těsné blízkosti ještě zbyl nevyužitý prostor, takže zde výrobce opět přidal další perforaci, ta však nemá přílišný účel a spíše slouží pro pasivní airflow kolem přídavných karet. Díky faktu, že bočnice jsou plné, zde nepatrný pozitivní vliv být může.
Nad kartami samozřejmě musí být prostor pro I/Oshield, zde opět není co řešit, ale dokonce se vedle vešel i přídavný odsávací ventilátor. Jedná se o stejný typ jako vepředu, tedy velikosti 120mm, který je překryt perforací ve tvaru včelích pláství. Perforace je jen nepatrně vylisovaná směrem ven, ale aerodynamický hluk se zde výrazněji neprojevuje.
Do horní části ještě výrobce zvládl vměstnat plastové průchodky na hadice vodního chlazení, jejich využití si ale u této case úplně představit neumím, protože si nemyslím, že by tato case byla vhodným základem pro vodníka. Ale budiž – prostor zde přeci jen nějaký byl, tak proč ne.
Spodní část
Ve spodní části vypadá vše přesně tak, jak bychom to u levné case čekali. Plastové nožičky sice netlumí vibrace tak dokonale jako gumové, ale i přesto je toto řešení relativně dostačující. Nožky jsou poměrně vysoké, což zaručuje dostatečný přívod vzduchu pro nasávací otvor zdroje.
Přívod je umístěný v zadní části, je nepatrně vystouplý směrem ven a mimo plechové perforace je opatřen ještě jakousi parodií na prachový filtr. Bohužel to musím říct takto, protože se jedná o plastovou síťku s kruhovou perforací, která sice pojme hrubší prach, ale rozhodně ne jemný, filtr navíc nelze vysouvat, ale je nutné jej vytáhnout ze zámků (právě tento typ filtru se rád láme). Následek? Nikomu se nebude chtít case otáčet a manipulovat s filtrem a výsledkem bude ucpaný filtr a zdroj bez vzduchu. To raději bez filtru, než to řešit takto. Zde tedy velké mínus.
Zbylý prostor posloužil jen pro zpevňující prolisy v konstrukci, což na dně case považuji za praktické.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
