Zkrocení vzduchu - prvních 6 chladičů v testu
Seznam kapitol
Dnes Vám přineseme opravdu mega velký test vzduchových chladičů pro ty nejžhavější čtyř jádrové procesory. Budeme testovat až 15 kusů chladičů (dnes prvních šest) velice zajímavou a neobvyklou metodou, která doposud nebyla nikde jinde použita a spatřena. V této recenzi spatříte opravdu horké novinky, ale i starší kusy, které se řadí opravdu do kategorie "legend" např. v podobě AC Freezeru.
To jsou krasavci, až na ten Intel box....
Nebudu chodit kolem horké kaše a budu se snažit jednoduše (lajcky) vysvětlit složitost procesu při samotném testování chladičů, kde je jako medium použit vzduch k tepelné výměně energie. Vzduch jako medium, je velice nestálý. V prostředí (našem okolí) se jeho molekuly velice jednoduše pohybují a tím si velice lehce můžou navzájem předávat svoji energii. To je asi největší problém, protože nejsme schopni, tak jako u vody a testování vodních bloků kontrolovat (usměrňovat) tuhle samovolnou výměnu energie mezi molekulami v určitém prostoru, kde testování bude probíhat. U vodního chlazení, a jeho testování, můžeme jednoduše kontrolovat samotný průtok media (vody), jeho teplotu v libovolném místě a s malou odchylkou považovat vodu za konstantu (za předpokladu kvalitní regulace). To u vzduchu jen tak nejde. Usměrnit tok vzduchu na testovaný chladič se stálou tepelnou odchylkou, není žádná sranda. Jednak je potřeba kontrolovaný konstantní zdroj tepla, který bude mít po celou dobu testu stejnou hodnotu, ale i konstantní tok, kterého není možné dosáhnout u různých typů chladičů, kde díky své konstrukci jsou použity různé průměry ventilátorů (80mm až 140mm).
Specifikace testovací metody
Různé typy ventilátorů a jejich různé parametry, nám můžou ovlivňovat výsledky testů a doslova je úplně zkreslit. Tento problém jde vyřešit dvěma způsoby. Bud vytvořit zdroj toku vzduchu o konstantní hodnotě (vzhledem k odlišným rozměrům chladičů to je nemožné) nebo testované chladiče otestovat ve velkém rozsahu průtoku vzduchu a tím vytvořit alespoň částečnou představu, jak se chladič bude chovat při různých otáčkách ventilátoru. To jsem také udělal a testovat se bude v rozsahu 400-2500 ot./min v krocích 50 ot./min.
Testovací "tunel" ve kterém jsou umístěny komponenty PC.
Jeden z problémů bychom měli vyřešený. Další problém je konstantní teplota vzduchu, která nám bude chladič ochlazovat. Zase máme několik možností. Já jsem zvolil asi tu nejjednodušší. Vytvořil jsem testovací "tunel", ve kterém je kontrolována vstupní a výstupní teplota vzduchu, proudící teplota na samotný pasiv chladiče a okolní teplota kolem samotného pasivu chladiče.
Ukázka umístění čidla přímo nad ventilátor testovaného chladiče.
Pomocí těchto tepelných čidel máme daleko větší šanci změřit všechny testované chladiče ve stejných podmínkách a minimalizovat chybu při měření.
Zde probíhá samotné měření jednotlivých chladičů.
Testovací tunel je v rámci možností maximálně utěsněn tak, aby se dovnitř dostával vzduch pouze ze vstupního ventilátoru, kterému jsou kontrolovány otáčky a vstupní teplota vzduchu.
Výstupní teplota vzduchu byla sice také měřena, ale není považována za tak důležitý parametr.
Pod našim "tunelem" jsou vidět jednotlivé testovací komponenty.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
