Zrozena nejen pro přetaktování – MSI MPower Max | Kapitola 14
Seznam kapitol
Pokračování Z87 testů základních desek na sebe nenechalo dlouho čekat a představujeme vám dalšího kandidáta. Tentokrát z vyšší třídy a skoro nejvyššího zástupce desek od výrobce MSI. Ten konečně zjednodušil pojmenování této řady pro nadšence a jednoduše je to „MPower“ série. Co potenciálním kupcům nabídne?
Kapitola přetaktování je vždy jednou z lákadel a ingrediencí kvalit základní desky. Pro přetaktování jsem použil oblíbený program OCCT a spustil zátěžový test na 30min s testovací sadou "Large data set". Napětí jsem volil tak, aby dosahovalo maximálně kolem 1.35V v plné zátěži.
Konečně máme procesor s otevřeným násobičem se kterým si užijeme trochu legrace, odzkoušel jsem také nejvyšší stabilní BCLK frekvence a nebdue chybět také automatické přetaktování přes OC Genie.
Autopřetaktování přes OC Genie
OC Genie není zas tak horkou novinkou. Ale věřím, že někteří s ním neměli v praxi stále co do činění. Přetaktovat lze pomocí virtuálního tlačítka v BIOSu a nebo pomocí fyzického na základní desce. To však je třeba i nastavit v BIOSu. Pak již stačí provést samotný klik na tlačítko a chvíli vyčkat. Potěšující je fakt, že dojde k přetaktování nejen procesoru, ale i pamětí. Na to si však dejte pozor, jestliže budete mít nastavený XMP profil a nebo paměti manuálně na vyšší frekvenci, CO Genie selže (doporučuji na auto) - sám nepozná na jaké aktuální frekvenci je máte nastaveny.
První stav auto přetaktování je na příjemných 4000 MHz. Jak se to podepisuje na výkonu. to můžete vidět na obrázku. Jak vidíte, došlo i k nataktování pamětí na 2400 MHz. Napětí je nastaveno celkem v rozumných mezích.
Vyšší krok přetaktování také nastavíme v BIOSu (v případě virtuálního tlačítka) a nebo na desce přepínačem. Nyní je přetaktování 4200 MHz a paměti na svém XMP profilu.
Dále se podíváme na to, jak deska reaguje při manuálním taktování a ukáži vám fakt, že to co jste viděli v zahraničních recenzích není až taková pravda...
manuální taktování a taktování BCLK
A jak tedy dopadlo manuální ladění? Nejprve jsem se pokusil o taktování BCLK, výsledné stabilní BCLK bylo 103.24 MHz. To možná není na první dojem mnoho, ale Intel upozornil, že limity jsou do 105 MHz v drtivé většině případů. Limit BCLK je částečně závislý jak na desce, tak na kousku procesoru.
Pokud jsem nastavil napětí procesoru na 1.3V, ochotně projel test stability až do frekvence 4550 MHz, paměti byly na 2700 MHz, teploty na jádrech kolem 80 stupňů. Při taktování Haswellu se držte teplot do 85° C.
Na mírně vyšší frekvenci jsem potřeboval 1.32 V, odměnou byl stav 4563 MHz po přetaktování.
Výraznější navýšení napětí už na 1.35 V znamenalo posun o dalších 15 MHz. 4577 MHz ve výsledku.
Tady už jsem byl skoro na limitu uchladitelnosti (90° C), teploty jader byly okolo 85 ° C, další navyšování napětí by nemělo ani smysl. Finální výsledek přetaktování je tedy 4583 MHz. Paměti běžely na více než 2700 MHz efektivně.
Přetaktování Haswell procesorů v praxi je jiné, než dosáhla většina recenzí v den uvedení. Důvodem jsou testovací ES samply, které méně hřejí než ty prodejní a celkově lépe škálují. S němi jste často mohli vidět frekvence 4700 MHz stabilně. U prodejních kusů počítejte v průměru tak o 150-200 MHz níže. Většina overclockerů s prodejními kusy není schopna ani dosáhnout 5 GHz pro jednovláknový benchmark Superpi 32M, ani mně se to s tímto kousek nepovedlo...Haswell je v tomto ohledu trochu krůček zpátky v taktování vůči Ivy Bridge, dorovnává to však mírně vyšším výkonem na takt (cca 4500 MHz Haswell bude jak 4650-4700 MHz Ivy Bridge).
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
