Game Story: Na tenhle seriál jsem čekal třicet let
i Zdroj: Česká televize
Historie Článek Game Story: Na tenhle seriál jsem čekal třicet let

Game Story: Na tenhle seriál jsem čekal třicet let | Kapitola 3

Michal Rybka

Michal Rybka

6. 4. 2024 11:51 62

Seznam kapitol

1. Ve spárech Satana 2. První české hry 3. Excalibur, Score, Level a nejen česká klasika 4. Česká televize: nová generace

Zvonečkem to začalo, zvonečkem to končí, řekl by někdo. Po třiceti letech očekávání a zklamání přichází na Českou televizi seriál, který s vtipem, ale také s respektem mapuje historii tvorby her v Čechách a na Slovensku!

Reklama

Seriál se věnuje také vzniku scény herních časopisů, které zahrnovaly Excalibur, Score a Level a také více anebo méně šíleným historkám kolem jejich vzniku, řevnivosti a také malérům, které přinesli jejich šéfredaktoři Andrej Anastasov a Ondřej Průša. 

Game Story: Na tenhle seriál jsem čekal třicet let
i Zdroj: Foto PCTuning.cz se svolením České televize

Vzácný záběr Martina Ludvíka, který vytvořil časopisově herní trh, ale vzhledem k jeho plánům, financím a celkovým výsledkům je obecně považován za mimozemšťana.

Na to vzpomíná hlavně Jakub Červinka, který v té době s obřími hrnky kafe Score a další časopisy lámal – a také dlouholetý šéfredaktor Levelu Honza Herodes. 

Game Story: Na tenhle seriál jsem čekal třicet let
i Zdroj: Foto PCTuning.cz se svolením České televize
Game Story: Na tenhle seriál jsem čekal třicet let
i Zdroj: Foto PCTuning.cz se svolením České televize

Jakub „Červ“ Červinka a jeho masivní kolekce originálních originálek. Srdcař odjakživa!

Game Story: Na tenhle seriál jsem čekal třicet let
i Zdroj: Foto PCTuning.cz se svolením České televize

Honza Herodes vypadá pořád stejně. Je to možná magie, ale taky to je fakt.

Celý samostatný díl je věnovaný JRC a vzniku Bohemia Interactive, ve kterém na začátky obchodování s hrami vzpomíná Slavomír Pavlíček – a na začátky vývoje her pod křídly JRC zase zakladatel Bohemky Marek Španěl. 

Další díl se věnuje vzestupu SCS Software, vyprávěnému Pavlem Šeborem a jejich pozoruhodnému úspěchu s truck simulátorem Euro Truck Simulator – jo, lidi na celém světě baví jezdit s truckem!

A samozřejmě mapuje také úspěch Hyperbolic Magnetism a později Beat Games, které založili Ján Ilavský a Vladimír Hrinčár – a kteří spolu se skladatelem Jaroslavem Beckem vytvořili fenomén, který do značné míry formoval trh s VR headsety. 

Game Story: Na tenhle seriál jsem čekal třicet let
i Zdroj: Foto PCTuning.cz se svolením České televize

Ján Ilavský dobyl Facebook – a nyní přichází otázka, co bude dělat dál?

A to je co říct, protože o našich hrách se dá říct všechno možné, ale jenom u nich je pravda, že opravdu ovlivňovali trh s hardwarem!

Určitým filozofickým protikladem těchto mainstreamových úspěchů je příběh Jakuba Dvorského a jeho Amanity, jež je tvořivá a hravá a přináší díla, která představují spíš digitální umění ve stylu klasické české animace. 

Game Story: Na tenhle seriál jsem čekal třicet let
i Zdroj: Foto PCTuning.cz se svolením České televize
Game Story: Na tenhle seriál jsem čekal třicet let
i Zdroj: Foto PCTuning.cz se svolením České televize

Jakub Dvorský pod jeho samorostem plným inspirace.

Jiným pozoruhodným dílem, kterému se seriál věnuje, je Factorio, které vytvořili Michal Kovařík a Tomáš Kozelek – a které na cestě ke svému dokončení prošlo v podstatě naprostou existenční krizí a možná i klinickou smrtí. Celá série končí pohledem na budoucnost a na roli žen ve vývoji – a tam mě tedy překvapilo to, že se tvůrci zaměřili opravdu jen na ty nastupující a ne na ty, které už něco na poli vývoje her udělaly. Těch je hodně a to, že je tu neuvidíme, je trochu škoda.

Celá ta věc je braná hodně z rychlíku a je svěží a vtipná, což je dobře, protože něco takového tu ještě nebylo. Přeskakuje mnoho kapitol a tvůrců, ale jak se říká, někde to skončit musí: Podstatné je, že to je reprezentativní z pohledu celku. Styl se mi líbí, je vidět, že tvůrce herní branže baví to je důležité: Opravdu nemá smysl, aby české hry a českou herní tvorbu komentovali lidi, kteří ji neznají anebo dokonce nemají rádi, to opravdu nemá žádný smysl. Tady se k tomu dostali lidi z generace, která hry i jejich tvůrce má ráda – a celé je to pojaté hodně s nadsázkou a s vtipem, občas až sakrastickým vtipem, což je naprosto v pořádku, protože takové to tehdy opravdu bylo. Bylo to do značené míry ujeté a prdlé – a úspěch anebo zkáza byl otázkou nejen časování, ale i štěstí a náhody. 

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama