Velmi uzitecna technologie (check LMFR@wiki) chladici , ktera se ovsem pro nasazeni do domacich ci jinych PC vubec nehodi. Pouzite medium je docela nebezpecne (NaK ignites spontaneously on contact with air and react violently with water, producing hydrogen gas) , a proti soucasne spicce vzduchovych chladicu ma naprosto minimalni naskok ve vykonu, zato vsak dvoj az trojnasobnou cenu.
@Pyshtone
Tomuhle chladici psenka moc nepokvete. Ta cena je opravdu vysoka. Cenou uz pomalu zasahuje do teritoria vodniku. A vykonove oproti chladicu za zlomek sve ceny take neexceluje.
Prohnuta zakladna nemusi byt nevyhoda. IHS procesoru byva casto prohuto dovnitr a nejdulezisi kontakt je na stredu nad jadrem. Takze to zas takova nevyhoda byt nemusi.
Pri niskejch vykonech CPU je to samozrejmne super chladic, protoze kolovani kapaliny je lepsi nez sebelepsi H-P, ale pri velkem vykonu je treba zebrovani dostatecne ochlazovat, a tam jde hlavne o plochu, takze stejne velky chladice maj po ustaleni stejny teploty, jen tento bude mit dobu nabehu teploty delsi.
Super test. Odpověděl na mnoho otázek... Chvíli mi trvalo, než jsem se v těch grafech zorientoval. Pokud ten procesor nebyl přetaktovaný, tak tenhle chladič absolutně vede, poráží špičkové chladiče o neuvěřitelných 12 stupňů. Jenže po přetaktování se tenhle náskok brutálně sníží na pouhých 2,7 stupně, což je málo. Pro mě z toho vyplývá jedna věc. To médium (tekutý kov) má úžásné schopnosti odvést teplo od procesoru, ale když se tomu příliš "zatopí", tak ta žebra nedokážou odvést odpadní teplo pryč... Celé se to začně "přehřívat"... Velká škoda. Na běžné OC mi stačí Thermalrigt za "lidových" 1500kč a na extrémní přetaktování je tohle zase nevhodné...
problémem dneška není odvést teplo z IHS do žeber, to dokážou HP stejně jako voda, problémem je, aby žebra byla dostatečně vodivá a aby měla pořádnou plochu. I pokud připustím, že trubice a tekutý kov bude mít lepší ekvivalentní tepelnou vodivost než klasické HP, stejně narazím na problém se žebry. Velmi by mě zajímalo srovnání stejně konstruovaného a stejně velkého chladiče s HP, radiátoru s vodou a chladičem s trubicemi s tekutým kovem. Nakonec bychom zřejmě zjistili, že rozdíly jsou způsobeme pouze nejistotami měření.
@Jiří Konvičný
Voda by byla na tom nejlepe. Radiatory maji ohromnou plochu o ktere si chladice muzou jen nechat zdat. Stejne tak je vetsi i pocet kanalu mezi zebry (ekvivalent k heatpipe).
@Woyta
Woyto, jde mi o to, jestli pokud budu mít tři chladiče, každý se stejnou plochou, topologií i geometrií žeber, s přesným počtem kanálů (HP) jako ostatní, co bude účinnější. Podle mě bude rozdíl minimální. Voda těží hodně z toho, že má obrovskou plochu radiátoru, o které si chladiče s HP mohou nechat zdát a ani můj Orochi nic nezmůže...