Chcete přejít z Windows na Linux? Co v něm budete hledat marně
Seznam kapitol
Začíná vás štvát přístup firmy Microsoft? Přemýšlíte o tom, nahradit Windows Linuxem. Pozor, Linux nejsou Windows zdarma. Než do toho půjdete, přečtete si odpovědi na časté otázky uživatele Windows k tématice Linuxu.
Stále se často setkávám s příspěvky typu: Vyzkoušel jsem ten Linux, ale je na nic. Nejde tam to či ono. Pozor na to, mnoho lidí vnímá Linux jako Windows zdarma. Tenhle přístup nefunguje. Linux je jiný. Dnes se podíváme, co uživatel Windows v Linuxu obvykle automaticky hledá, ovšem marně, protože to nenajde.
Pokud se zájemci o Linux nebudou odpovědi na následujíci otázky líbit, mě by se spíše začít zajímat o to, jak k obrazu svému upravit Windows. Ušetříte si zklamání, které by s Linuxem mohlo následovat.
Proč každá distribuce vypadá úplně jinak?
Tato situace je dána specifickou modulární architekturou Linuxu. Grafické prostředí je samostatné a zcela oddělené od jádra. Proto není problém jakýkoliv linux nainstalovat a provozovat i bez grafického prostředí.
Samotných grafických prostředí je potom velké množství. Zde pouze krátký seznam. Odkazy vedou na jednotlivé kapitoly staršího článku, který popisuje jednotlivá prostředí.
Distribuce si pak výchozí vzhled díky otevřenému zdrojovému kódu mohou dále upravovat. Úpravy mohou být minimální, pouze změnou grafického stylu. Ovšem kdo z tvůrců distribuce chce, může vybrané prostředí i velmi změnit. Typickým příkladem je zde Ubuntu.
Kde mám disk C:?
Označení disku písmeny zde neexistuje. Linux používá stromový operační systém, kde fyzické jednotky jsou zobrazeny jako adresáře. Jeden oddíl pak představuje hlavní adresář, takzvaný kořen. Proto je taky v linuxu uživatel s administrátorskými právy standardně pojmenován jako ROOT.
Jak připojím výměnná zařízení?
Výměnná zařízení připojíte do adresáře, který se vám to hodí. Připojení pomocí grafického správce souborů nejčastěji používá adresář mnt nebo adresář media jako místo pro umístění adresářů připojených zařízení. Pomocí Správce souborů se dá připojit výměnné zařízení bez použití příkazové řádky.
Proč se nepřihlásím přímo jako správce?
Správci přihlášení v grafickém prostředí mají tuto možnost většinou zablokovanou. Není to bezpečné, účet Root má příliš vysoká oprávnění pro běžnou práci. Nemusí jít jenom o bezpečnost proti nezvaným návštěvníkům z internetu, jde i o software, který používáte. Při takto vysokém oprávnění mohou být problémem i různé nehody. Je možno smazat jakýkoliv soubor a pozor, nemusí jít přes koš. Snadno tak při nepozornosti můžeme rozbít celý systém. Kromě toho existuje velké množství programů, které se pod uživatelem root odmítnou spustit. Typickým příkladem jsou internetové prohlížeče Chrome a Opera
|
Kde vezmu potřebné programy?
Pozor, v Linuxu je prvotní způsob instalace programů jiný. Programy se instalují z takzvaných repozitářů. Jde o katalogy software a sdílených knihoven, které musí být pro použití zaevidovány v systému. Každá distribuce má své základní – systémové. Potom jsou další předdefinované, které můžeme pro použití povolit. Ručně se dají přidat i repozitáře třetích stran. Pracovat s repozitáři můžeme v příkazovém řádku, nebo i v grafickém programu.
Pokud hledám některý program pro instalaci, primárně se dívám, zda již není obsažen v repozitáři distribuce. V případě neúspěchu je dalším krokem zjištění, zda distributor program nabízí repozitář pro naši distribuci linuxu.
Balíčky, které jsou v repozitářích, se dají i stáhnout na lokální disk, ovšem pokud nejde přímo o verzi z vaší distribuce, můžete narazit na nekompatibilitu s externími knihovnami.
Poslední způsob je distribuce software pomocí alternativních balíčků. Těchto balíčků existuje několik druhů. Programy si sebou přinášejí vše potřebné pro běh, a tak jsou nezávislé na systémových knihovnách. ovšem jejich velikost je větší.
Kam se instalují programy?
Programy se v linuxu neinstalují v jednom adresáři, kde je celý program. jednotlivé soubory jsou rozesety po souborovém systému podle druhů. Jednotlivé moduly programů navíc mohou být sdíleny ostatními programy. Přímo spustitelnou část nejčastěji najdeme v adresáři /usr/bin
.