Decibely strojového výkonu

i Zdroj: PCTuning.cz

Doba ostatně pokročila, klapání disků a jejich vibrace jsou pohlcovány silentbloky a skříně sedí na gumových nohách a nevibrují vám tak celým stolem. Pokud se ozve zvuk hlasitější, jako je třeba jasné klapání harddiskových hlav o stěnu disku, je to informace celkem důležitá, protože víte, komu tak řečeno "zvoní hlava" a že je nutno provést evakuaci dat na disk nový dříve, než to ten starý definitivně vzdá. Postupné narůstání jekotu ventilátorů naznačuje, že tok vzduchu je blokován směsicí prachu a chlupů zvířecích i lidských, takže nastal čas čištění. Většinou stačí stroj vytáhnout na balkón, vzít stlačený vzduch a několika mocnými frky spreje přestěhovat svinstvo z větráků na prádlo sousedů o patro výše a o patro níže. A je po problémech!

Počítačový hluk je ale zákeřný v mnoha směrech. Nemusí být vůbec intenzivní na to, aby vám znepříjemňoval život. Uvědomil jsem si to ve chvíli, když jsem se začal probouzet v hrozném stavu, jako by mi snad celou noc po hlavě poskakovali trpaslíci. Přemýšlel jsem, jak je to možné - a teprve asi třetí den zjistil, že to souvisí s větrákem notebooku, na kterém přítelkyně po nocích kutí jakési práce do školy. Věc se má tak, že když má škola normální režim, neponocuje, stroj je vypnutý a vyspím se dobře. Pak přijde zkouškové a ona celou noc straší a typuje moudra do školy. Notebook, vybavený mobilní, ale podle všeho stále velmi horkou verzí Pentia IV, pak vyluzuje takový přitlumený svištivý jekot, zvuk, připomínající tišší, ale stále velice protivnou verzi fénu. Když vám tohle kvílení zní celou noc do ucha, cítíte se ráno naprosto zmlácení, neodpočatí - a přitom nejde o zvuk nějak extra hlasitý a nebo pronikavý. Během svých studií jsem si na koleji navykl, že pokud s vámi nevibruje postel a neprohýbá se zeď, párty ve vedlejším pokoji stále nedosáhla maxima, takže mě jen tak něco nerozhází. Celá zlověstnost je v tom, že onen zvuk, i když poměrně slabý, je nepříjemný a nepřetržitý. Ventilátor ucpat nemůžete, zvuk nijak extra neodstíníte, SpeedFan zrovna s tímto modelem stroje moc neudělá. Můžete jenom stroj vypnout - a nebo si jít hledat tišší kout pro spaní.

Není ticho jako ticho

i Zdroj: PCTuning.cz

Když jsem si stěžoval kolegům, byl jsem zpočátku napadán, že moje nevyspání je v podstatě zaviněno tím, že jsem držgrešle, přítelkyni trýzním rozežraným a zastaralým Pentiem IV a nechci jí dát notebook nový, vybavený úspornějšími a chladnějšími čipy. Vždyť dnes máme Atomy, Via Nano a tak dále - to jsou procesory, nad kterými se hráč her asi ošklíbne, ale pro psaní, surfování a podobné činnosti to hravě stačí. Můj věrný typovací notebook, vybavený Centrinem 1,6 GHz, je ostatně také velice tichý, alespoň to jsem si myslel. Není to tak úplně pravda, hodně to závisí na aplikacích, které provozujete. I méně nápadné věci, jako ICQ a nebo antivirus od Nortonů, se čas od času proberou k horečné činnosti, která stroj zatíží a normálně zcela tichý notebook začne protáčet ventilaci směrem k maximu. Může se vám i zaseknout nějaká aplikace, opět s podobnými následky. I tichý stroj se potom rozjede jako turbína a znepříjemní vám zbytek noci - hukot ventilátoru obvykle není tak výrazný, aby vás vzbudil, ale ráno se osvěžení neprobudíte.
Dále: Neplatí, že malé stroje s úspornými procesory, jako jsou dnešní maličké netbooky, jsou taky tiché. I počítače s Atomy mají méně úsporné čipsety, které produkují teplo. Toto teplo se musí někudy odvést - a levné netbooky obvykle nemají masivní kovovou kostru, která mimo zpevnění počítače zároveň funguje jako chlazení. Plasty tepelně izolují docela dobře, takže jedinou možností, jak stroj chladit, je profukování, které z vnitřností vyžene teplo pryč. Protože jsou netbooky navrženy s ohledem na prostor, je v nich navíc málo místa, takže se teplo musí odfukovat rychle a větráčky nebývají rozměrné, takže se musí točit rychle. Netbook v zátěži tedy může být docela hlučný, když to na něj přijde.

Všechno je to o konstrukci

i Zdroj: PCTuning.cz

Asi lepším řešením jsou notebooky s kovovou kostrou, jako například u nás jen málo prodávané stroje Panasonic Toughbook - nemyslím přitom ty drsné, vojenské, vyhovující všelijakým STD MIL normám. I když mít notebook, který funguje venku v teplotách -30°C až +60°C a přežije i déšť a příležitostné ostřelování Talibanem může být docela fajn. Pro normální použití v kancelářské džungli vyrábí Panasonic "pouze zodolněné" stroje s hořčíkovým krytem, které jsou zcela pasivní a právě jejich kovový rám obstarává veškeré chlazení. Funguje to výborně při mírné zátěži, když na tom píšete a posloucháte muziku, není žádný problém. Jakmile se ale stroj výrazně zatíží po dlouhou dobu, začne být docela nepříjemně horký. Takto horký stroj je nepříjemné držet na klíně (opékání těchto oblastí prý může způsobit sterilitu u mužů) a klidně se může "podepsat" i na laku na nábytku. Přesto se kombinace "pasivně chlazený notebook" + "pasivní chladící podložka" (jako Thermaltake IXOFT nebo Acutake ACU) jeví docela zajímavou. Nevydává to hluk a nepřivaří se to ani ke stolu, ani ke kalhotám. Pasivní podložka se po změření parametrů může jevit jako směšná - sníží teplotu stroje pouze o nějakých 5°C, ale její druhá funkce je v tom, že naopak zabraňuje přenášení tepla na stůl či na orgány nacházející se v oblasti pánve. Vzhledem k tomu, že je polotuhá, se taky výborně hodí do postele (víte, že se notebooky normálně na peřiny dávat nemají?) Takovýto "kompletně pasivně chlazený systém" je na práci v noci či nějaké permanentně běžící stahovadlo věcí z internetu docela ideální.

Historická poznámka na okraj: Domácím počítačem generovaný hluk je problémem poměrně novým, který se v osmdesátých letech moc neřešil. V minulosti byly domácí počítače absolutně tiché, neobsahovaly nic pohyblivého, žádné větráky - ba ani trafa neměla ventilátory. Nejhlasitější zvuky obvykle vydávaly disketové mechaniky, například u Amigy 500 šlo o zvuk, který uživatelé popisovali jako "kdyby po té disketě někdo jezdil cihlou". S každou další generací byly disketové mechaniky (a později i harddisky) tišší a tišší, ale chlazení stávalo čím dál tím hlučnějším. Problémem nejstarších počítačů bylo hlavně to, že měly zvuk často vyveden na neregulovatelný reproduktorek přímo v těle přístroje, ty lepší ho dovolovaly regulátorem ztlumit, ale jenom u části z nich byl vůbec možný výstup na sluchátka. Pokud odhlédneme od občasného pískání obrazovky a traf (že by kondenzátory?), byly domácí stroje kdysi nehlučné. Změna přišla až s navyšováním výkonu, ještě u mnoha prvních domácích PC rachtaly pouze mechaniky. Teprve až výkonnější procesory 80386 a 68030 "doporučovaly" použití aktivního chladítka, i první akcelerátory od 3dfx neměly ani pasivní hliníkové chladiče.