Test skříně Cooler Master NCore 100 MAX: pro maximální výkon v minimálním balení | Kapitola 2
Seznam kapitol
Líbí se vám rozměry herních konzolí a chtěli byste něco podobného s větším herním výkonem? Nebo malou a výkonnou grafickou stanici na stůl? Skříň Cooler Master NCore 100 pro platformu Mini-ITX vám i díky vestavěnému chlazení AiO zabere na stole jen malou plochu odpovídající sešitu formátu A5. S decentním nadčasovým designem a s pláštěm z eloxovaného hliníku se bude dobře vyjímat jak v prestižní kanceláři, tak v moderním obývacím pokoji.
Jak už jsme si řekli v úvodní kapitole, skříň Cooler Master NCore 100 MAX je postavena na půdorysné ploše velikosti sešitu formátu A5. Nezbytný prostor pro výkonné komponenty počítačové sestavy musel být směřován vertikálním směrem vzhůru. Při běžném pohledu není snadné určit, která ze stěn je čelní a která boční. To je bezesporu výhodou, neboť skříň bude na stole vypadat dobře ze všech směrů.
Pokud bych měl testovanou skříň k něčemu přirovnat, tak to bude přerostlá herní konzole, nebo stolní věžový ventilátor. I když tomto případě bychom mohli spíše mluvit stolním věžovém topidle, což bude určitě ne vždy vítanou druhotnou funkcí zabudované počítačové sestavy.
Abychom si udělali lepší představu o proporcích skříně, připojuji níže obrázek z uživatelské příručky s jejími základními rozměry. Později si ukážeme, jak lze v případě potřeby snadno skříň v tzv. „Expanzním módu“ rozšířit o 17 mm (ze 155 na 172 mm), které přijdou vhod při použití grafické karty s extra tlustým chladičem.
I/O prvky skříně jsou soustředěny do levé plastové nohy, což má své výhody i nevýhody. Za výhodu lze považovat čistotu designu a snazší ukrytí kabelů připojených do konektorů umístěných těsně nad plochou stolu. Naopak problémem může být přístupnost konektorů v případě, pokud budeme mít na stole okolo skříně plno jiných věcí, tedy obvyklý nepořádek.
Ve sříznuté levé svislé hraně skříně se nachází tlačítko Power ve tvaru znaku výrobce Cooler Master, jehož okraj je za provozu sestavy podsvícený bílou LED diodou. Vedle něj máme k dispozici sdružený audio konektor pro mikrofon a sluchátka, konektor rychlého rozhraní USB 3.1 Type-C a dvojici klasických konektorů USB 3.0 Type-A.
Bočnice (pokud je tak můžeme vůbec nazvat) z eloxovaného hliníkového plechu překrývají vždy dvě navazující stěny skříně. Na obrázku níže vlevo vidíme bočnici překrývající pravý bok i přední stěnu skříně. Opačná bočnice na obrázku vpravo pak společně překrývá levý bok a zadní stěnu skříně.
Umístění zásuvky pro připojení zabudovaného napájecího zdroje bylo zvoleno správně do spodního okraje zadní stěny skříně. Volný prostor pod touto zásuvkou později využijeme pro vedení zpravidla tlustého kabelu od grafické karty k monitoru.
Na zadní stěně skříně se dále nachází otvor pro štítek I/O panelu budoucí základní desky. Je zde navíc částečně obnaženo plechové šasi s úchyty pro organizaci kabelů. Nálepka u horního okraje bočnice nám napoví, jak postupovat při demontáži obou bočnic.
Dostáváme se ke stropu skříně, který je v celé ploše překryt dokonale tvarovanou jemně děrovanou mřížkou z ocelového plechu. Tato mřížka je docela odolná proti nechtěnému promáčknutí, navíc je výškově zapuštěna pod horní okraje bočnic.
Z detailních fotografií můžeme posoudit velmi dobrou kvalitu dílenského zpracování skříně. Hliníkové panely bočnic mají jemnou pískovanou povrchovou úpravu vytvářející sametový lesk. Všechny díly přesně lícují a moc pěkně a čistě je proveden elegantní ohyb stropní děrované mřížky ve skosených rozích.
Na závěr této kapitoly se dostáváme ke dnu skříně, kam budou orientovány výstupy grafické karty. K tomuto účelu zde máme trojici samostatných PCIe záslepek. U obou plastových dílů nohou skříně nechybí měkké protiskluzové podložky.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
