500 000 GB na čtvereční palec

Tento objev prezentuje v posledním čísle jednoho z nejuznávanějších vědeckých časopisů - Nature, konkrétně Nature Nanotechnology. Nová metoda ukládání dat údajně zvýší dnešní kapacitní možnosti až 150 000x. V současnosti, kdy největší pevné disky pojmou v řádu 1000 GB informací, se tak dostáváme do hladiny teorie, ve které se bude jednat o číslo 150 PB (1 PetaByte = 1000 TerraByte).

Princip stručně popisuje profesor Lee Cronin, vedoucí celého projektu. "Našli jsme způsob, jak velmi radikálně zvýšit dnešní paměťové kapacity. Jsme schopni sestavit nanocluster, který se skládá ze dvou elektronů ve vzájemné vzdálenosti 0,32 nm. Tento pár pak vytváří úplně nový druh spínače. Jeho hlavní výhoda je vysoká hustota informací oproti běžným polovodičovým tranzistorům. Použitím našeho postupu můžeme získat kapacitu okolo 4 Petabitů (500 000 GB) na jeden čtvereční palec. Zatím se pohybujeme pouze v teoretické hladině a je nutné vyřešit ještě řadu problémů, především výrobních a adresovacích, avšak naše testy prokázaly, že je to možné. Důležitý je jistě i fakt, že nové spínače o velikosti molekuly jsou založeny na bázi uhlíku. Křemíku již není zapotřebí a celý systém se tak stane fyzicky i technologicky vyspělejším."

Doba, kdy budeme v kapse u kalhot nosit MP3 přehrávače s kapacitou 500 TB, se nezadržitelně blíží, avšak nějakou tu dobu si ještě musíme počkat, snad pár let či desítek let. Tento koncept bych přirovnal k počátkům sci-fi literatury, kdy létající stroje vzbuzovaly obdiv, ale také představovaly vizi nerealizovatelného. Vizi, jež se brzy stala skutečností.

Zdroj: Digital Trends