Diskuze: AMD Analyst Day, část druhá: APU aneb Accelerated Processsing Unit

Uživatel bez registrace

Level 1

15. 12. 2006 17:51

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

AMD má asi pravdu, stále zvyšovanie jadier určite nebude tá správna cesta, iba ak by veľa jadier vedeli softwarovo spojiť povedzme do toľkých čo by dokázala využiť konkrétna aplikácia, povedzme dnešné hry vedie využiť jedno jadro, tak by sa napr. 10 jadier spojilo do jedného vlákna v tedy by to bola pecka. Takto by sa to dalo. Veď sa o tom aj rozprávalo pri AMD procesoroch, len škoda že to bol len výmysel.
- Maňo

Uživatel bez registrace

Level 1

15. 12. 2006 18:17

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

nevim, ale zda se mi to urcite lepsi nez 8 jader apod. mam takovy pocit ze bezny uzivatel vic jak 2-4 jadra stejne nema nikdy sanci vyuzit...a to i o tech 4 pochybuju......

- komisar.durex

Uživatel bez registrace

Level 1

15. 12. 2006 19:03

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

co já vím tak intel předvedl procesor s 80 primitivními jádry. Některé z těchto jader byly určené pro video, některé pro šifrování apod.
- hans216

Uživatel bez registrace

Level 1

15. 12. 2006 20:53

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

doplnie nadpisuy k predchdzajucemu prispevku
- fotoba

Uživatel bez registrace

Level 1

16. 12. 2006 10:11

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

vid str. 269 pdf (z IX.2006)na
http://www.amd.com/us-en/assets/content_type/white_papers_and_tech_docs/24592.pdf
Takze 9512 je zaklad pre AMD K8 FPU, akurt aje vysperkovana K8L bude koncene zalozena na inej mikroarchitekture
ja len dufam, ze to bude mat no AMd casovaci chip, vdaka am3113 triafali Tomahawk-y Riaditelstvo Intel v Bagdade

http://www.theregister.co.uk/1998/12/18/amd_powered_missile_hits_intel/
a casovaci obvod am9513 mal tiez problemy
- fotoba

Uživatel bez registrace

Level 1

18. 12. 2006 14:47

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

Po rozchodu AMD Intel v roce 1995 AMD získalo licenci na architekturu x86 s tím, že vyvine vlastní procesor. Dlouhé soudní pře a především pak nutnost vyvinout vlastní čip ale způsobily AMD veliké problémy. Sotva se v polovině devadesátých let vybelhali s procesorem K5, který ale neměl příliš valný úspěch. Nepříznivě vyhlížející situaci zachránil nákup společnosti NexGen, která vyvíjela čip později nazvaný K6. Ten se dostal na trh v roce 1997 a AMD s ním přežívalo až do roku 1999, kdy uvedlo dnes známý Athlon. Na úspěchu se podíleli inženýři z Digital Equipment Corporation (DEC), kteří navrhovali serverový 64bit procesor Alpha. Již zde bylo mnoho ve prospěch 64-bit stuktury a stavělo se na obdobných základech jako P3, značná paralelizace výpočtu.
Intel vzal frekvenční hranici útokem a AMD, jako by deklasoval, jednodušší, užší archtektůra a vyšší takt, u Intelu se oslavovalo, že v r. 2005 padne hranice 20GHz. http://pda.tweakers.net/?nieuws/18779.

AMD mělo sice poněkud menší frekvence, ale výkon byl často podobný jako u dvakráte více taktovaného Intelu. Intel zůstal u staré archtektury, kdysi společné s AMD a snažil se na ní stavit dál, avšak cesta se ukázala jako slepá. AMD se snažilo posunout do procesoru co největší část architektury PC, která byla v přímém kontaktu s CPU, jako prnní to byl řadič pamětí, ale zde dochází k obrovskému odklonu od všech ostatních archtektůr a to v HT a né v řadiči pamětí.

HT není jen tak něco obdobného FSB, právě toto HT je připojeno na přepínač čili řadič, nazev není tak důleřitý. Důležitá je funce, právě to co jsem neviděl popsáno či pojmenováno v žádném článku či recenzi, Inteláci zřejmě ani neví že to existuje. Jená se ořadič na jehož jednom konci je připojen CPU nebo zbytek NB, ale také jiný CPU, či jednotka podobná, která komunikuje na ůrovni jádra. K8 má takové HT v počtu 3, a K8L jich má mít dokonce v počtu 4. Není to vlastně nic jiného nežli tolik popisovaná Torrenza, možnost připojení koprocesorů a čehkoliv jiného komunikujícího na ůrovni jádra.
Myšlenka zajímavá, Intel si ji povšiml, možná tak učinil i vlastním poznáním, nicméně vzal za své vícejádrové procesory, kterým se před tím vysmíval a spoléhal na frekvenci. Předběhl AMD a vydal dva jednojádrové procesory za jeden dvoujádrový, dnes zase dva dvoujádrové za jeden čtyřjádrový. Tento dvoujádrový se mu opravdu povedl, a je třeba to přiznat. Sám je dobře si vědom tohoto úspěchua snaží se na něm vytěžit co nevíce, a plánuje na něm stavit tak dalece, že nesloží pouze čtyřjádrový, ale hned až 144-jádrový procesor, se zajímavou sběrnicí.: http://www.svethardware.cz/art_doc-8370AB5F789A8439C1257215003D1530.html
Osobně vidím snahu:
 AMD o dokonalé propracování archtektury, technologie zpracování dat a informací na nejvyšší možné paralelizaci a šířce spracovávaných informací, technologie co se týče rozměru se nasazuje až na zaběhlou výrobu. AMD ctí mnohem lépe potřeby SW a jim přizpůsobuje HW, nehledě na nasazení 64-bit procesorů, kde Intel zůstal pozadu a ani se to nesnaží dohnat. (To že umí 64-bit instrukce neznamená že je to 64-bit. Procesor!) AMD mělo a má ALU a AGU plnohodnotné na rozdíl od Intelu, ale na straně druhé si je vědom jejich nevyužití při neustálem zvyšování počtu jáder a ne jenom jejich. Systém řízení, a to ať již HW či SW by se natolik zesložiťoval, že by zřejmě v konečném důsledku byl veškerý výkon mnohojádrového CPU pouze na jeho vlastní řízení a dělbu instrucí. Snahou je proto o maximální dělbu práce. Osobně si myslím, že jak se 486 lišila od 386 koprocesorem tak je zřejmé pokračování v hierarchii ALU, AGU, GPU + ?
 Intel se naopak snaží na technologický nedodělek v archtektůře nasadit technologii rozměrovou a tím sice přichází s menším rozměrem dříe, čož obecně umožňuje vyšší frekvece a menší spotřebu, ale výsledek tomu neopovídá. Když se nepovedl únik na 20GHz tak se povede třeba úmik na 144 jáder, a nebo příjde na něco jinak převratného. Zatím těží z většího ekonomického potenciálu.

- Ing. Bohumil Federmann