Diskuze: Neoretro hardware a Théseův paradox: Opravovat, nebo nechat umřít?

RHW

Level 30

10. 10. 2022 20:28

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

no snazim sa vzdy stary pocitac spojazdnit.
kondiky podla stavu menim ale nie vzdy mam napr. pata hdd ja lepsi pouzit radic a sata.
takze ano v zbierke sa snazim mat hlavne k vnutru vhodnu bednu.

syslik

Level 1

10. 10. 2022 13:37

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

Nechť si každý majitel se svou věcí dělá co chce, ale zrovna u počítačů, nějak mě nebere něco konzervovat pro vystavení za sklem, jsem pro opravy a upgrady starých systémů tak aby se dali dnes používat. u herních konzolí jde o zážitek ze hry, ne o nekonečné čekání na načtení hry nebo rvaní si vlasů proč to nechce načíst cartridge/kazetu/cd. Vůbec mě nepohoršují ani FPGA emulátory v originálních casech, ani 3D tištěné gamepady k retro konzolím protože to je rozpadající se spotřební materiál

MartinM

Level 26

9. 10. 2022 14:27 (Upraveno)

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

Tuhle diskuzi už jsem jednou viděl u lokomotiv a letadel.
Pokud chcete dnes provozovat lokomotivu (normálně jezdící), tak musí být vybavena novodobými zabezpečovacími systémy - což samozřejmě narušuje její historickou hodnotu.

No a právě pro "řešení" tohoto problému máme různé organizace:
- Národní technické muzeum řeklo "Ne, nic novodobého se přidávat nebude, ani žádné větší opravy nebudou, vysoká hodnota je v tom, že je to původní, ne v tom, že je to fukční".
A všechno se nafotí, zadokumentuje, nascanuje ... prostě aby existovalo co nejvíc dat, i kdyby ta samotná věc existovat přestala
- oproti tomu Depozitář historických vozidel (myslím že patří ČD) řekl "samozřejmě se to tam přidá, protože ta hodnota je v tom, že to lidé můžou vidět jet, ne když se na to práší někde ve skladu".

Pokud daná věc existuje ve více kusech (alespoň ve dvou), je dobré aplikovat oba přístupy paralelně.
Tam kde jdou věci řešit prakticky není třeba hloubat

Pokud ta věc existuje jen jednou, tak pokud někdo chce mít ty pyramidy obložené (třeba jako magnet na turisty), tak ať si ideálně postaví kopii - ať už v Egyptě nebo třeba v Číně.
Protože my nevíme, jak přesně ty pyramidy vypadaly obložené (jaký formát měly ty obklady, jak byly orientovány atd.) a když se to udělá nepřesně na kopii, tak to nebude zas tak velká škoda.

Reálně je to tak, že většina věcí už neexistuje. Ani v jednom kuse.
Možná by bylo pěkné, aby každá kdy vyrobená věc byla někde zachovaná - ale pak by asi byl svět plný "starých krámů" (to by bylo muzeum vedle muzea - některé věci jsou fakt hodně velké).

Smazaný uživatel

Level 0

9. 10. 2022 12:45 (Upraveno)

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

Tohle je o střetu dvou přístupů.

- Buď chci danou věc vnímat ve všech možných aspektech a chci ji tedy použít, byť některý díl není originální. Jen se snažím maximalizovat autenticitu zážitku tehdejšího uživatele

- nebo chci danou věc konzervovat a jen obdivovat z poza vitríny. Naprosto rezignuji na její funkčnost a jen se dívám, jak to tehdy vypadalo

Někdo spatřuje užitek v tom prvním, někdo v tom druhém. Ale pokud si mám vybrat, jestli budu v muzeu koukat na automobil z roku 1924 nebo se v něm opravdu projedu za cenu výměny gum, přetěsnění motoru, opravy části kabeláže, výměny svíček a podobného spotřebního materiálu, tak to projetí je co se zážitku a pochopení tehdejšího stavu věcí úplně jinde. Samozřejmě. Na zakonzervoaný předmět se můžou podívat miliony, projet se může pár jedinců. V podobném případě jsou fajn repliky, protože míra zážitku bude zcela srovnatelná. Jenže pak jsou tu ti, kteří mají radost z toho, že staré systémy dokážou opět přivést k životu, byť za cenu ztráty původnosti dílů.
A teď co je lepší. Mám mustanga z roku 1964, když to přivezli ze států, byl to vrak, spíš na šroťák. Po renovaci má novou karoserii, spoustu doplňků, upgradované brzdy (ale ve standardu odpovídajícímu nejvyšší výbavě té doby), upgradovaný motor (sání, svody, zapalování). Dobových dílů zbylo tak 40%.
Jaký přístup by býval lepší? nechat tu shnilou věc někde za vitrínou, nebo zničit autenticitu a auto zprovoznit? Podle mě to druhé. Samozřejmě, kdyby byl vlastníkem automobilu z roku 1964 v perfektním dobovém stavu nevyžadujícím renovaci, tak bych si nedovolil ani vyměnit koberečky. Ale jen málo systému se dochová ve (funkčním) dobovém stavu. Ty je proavděpodobně hodno chránit a konzervovat. Ty co byly používané podle mě zaslouží repasi.

(a o domech tu radši psát nebudu. ne vše je hrad neslužící k bežnému užívání a pražská památková rezervace je proklatě velká a chráněné hodnoty často znemožňují moderní užívání domu. a asi těžko dáme na prahu skleněný poklop a bude pozorovat, jak se nám to hezky zachovalo)

P.S.
pyramidy bych bez rozmyslu opravil. Konzerovat věc ve stavu devastace má podle mě smysl akorát u válečných strojů, kde se tím dokládá buď výdrž konstrukce nebo hrůza použité síly schopné něco takového způsobit.