Zpět na článek

Diskuze: Test sedmi disků SATA 500GB

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Reklama

Uživatel bez registrace

Level 1

27. 5. 2007 17:05

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Uživatel bez registrace @xxsawer: Já jsem komik a ty jsi opravdový borec se 4. ročníkem.
Jistě, pro tvou informaci "dělám" do počítáčů řadu let - například maturitu mám na elektroprumce (obor jednočipové počítače), ten titul z informatiky na rozdíl od tebe už taky nějaký ten rok mám a živím se programováním v C/C++. Ale to jen tak na okraj. Předpokládám, že takhle do počítačů "dělá" velké procento návštěvníků stránek s takovým a podobným zaměřením a proto to neberu jako předpoklad a fundovanost k tomu, abych někoho označoval za komika, který mele blbosti ;-)

Mocninu 2 pro kilo začali používat výrobci, kteří to původně brali spíše jako "drobné" zaokrouhlení a zjednodušené označení velikosti pamětí. Jistě znáš schéma vnitřní struktury ROM a RAM pamětí, tak ti nemusím vykládat, proč se nevyráběly paměti s velikostí například 10 000 bytů. To samozřejmě převzali za své i programátoři, kteří tuto paměť adresují. Na druhé straně jsou ale například výrobci disků, které pracují se sériovým (steamovaným) tokem dat. Rozhodně nepotřebovali a nepotřebují z žádného důvodu velikosti disku "binárně zaokrouhlovat". Jedinou typicky binární velikostí u disku je tak velikost bloku a to pouze proto, že se mapuje celý do paměti.
Stejně tak je to u přenosů dat. Nevím, kde a na které škole ti vykládají, že se vždy uvádí v binárním násobku. Naopak téměř vždy platilo a do jisté doby se na to dalo spolehnout, že s rychlostí přenosu ať už v baudech, bitech či v bytech za sekundu pracují i lidé mimo IT sektor - tzn. to patřilo spíš pod telekomunikace, a proto v tomto segmentu informatiky vždy kilo znamenalo kilo podle SI. Pokud chtěl někdo při přenosech použít binární kilo, bývalo dobrým zvykem to explicitně napsat (btw. tak, jak to v dnešní době ve specifikacích dělají kvůli soudním žalobám zmatených zákazníků i výrobci disků).

Když studuješ, jistě jsi zběhlý v angličtině - po netu se válí spousta materiálu. Doporučuji začít například na anglické wikipedii, na které jsou informace popsány pěkně v kostce. Sice to není pro dost lidí nejdůvěryhodnější zdroj, ale ten kdo chce, má tam podáno dostatek odkazů, ze kterých bylo čerpáno.
- Žanek

Uživatel bez registrace

Level 1

28. 5. 2007 13:40

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Uživatel bez registrace @xxsawer: 1) slyšel jsi někdy například o 56K modemu? Jeho teoretická přenosová rychlost je 56kbps a budeš se divit, tahle rychlost neznamená 57.344 bps, ale 56.000 bps. U ISDN modemů myslím dojdeš k podobnému poznatku.
Jinak k té paměti - samozřejmě že by šla vytvořit omezením v dekodéru adresy a nevyužitím všech paměťových buněk. Proč by to ale podle tebe někdo dělal? Radši se vymyslelo binární zaokrouhlení v označování násobků jednotek. Chtěl jsem ti tím vysvětlit rozdíl mezi pamětí a disky, jejichž velikost určuje počet ploten, stop a clusterů, kterých nemusí být "binárně zaokrouhlený" počet.
2) samozřejmě jsem myslel násobky těchto jednotek - tzn kbps, Bdps a kBps. V případě bitů a baudů se běžně používá mocnina 10. U bytů zase častěji mocnina 2. U rozdílů mezi označením kB a KB máš samozřejmě pravdu, ale to mi jen dává za pravdu, že původní notace je zmatečná a běžný uživatel se v ní ztrácí, protože takový rozdíl už nejde vyjádřit u megabytů či gigabytů.
Tvůj argument aplikacemi pro P2P přenosy, které jen napsali další "obyčejní" lidé jako jsme my dva je více než podivná. Asi tak, jako bych napsal klon z DC a vytvořil tam ten přepočet bitů na jablka ;-).
3) To je to, co se ti snažím celou dobu vyvrátit. Mně osobně je úplně jedno, jak se co označuje - beru stav takový, jaký je. V IT existují (ať se ti to líbí nebo ne) oba způsoby označování násobků, a proto vzniklo i to tebou zmíněné rozdílné "kB" a "KB". V OS pak oba světy musí propojovat a označují vše v násobku 2 - to ale neznamená, že použití předpon podle SI někdy bylo špatně (to je to, co jsem se ti snažil naznačit těmi jablky).
Právě tyto nejednoznačnosti má řešit nová norma, která se začíná rozšiřovat.
Nevím jak ty, ale pokud program používá jednotky MBps, nikdy si netroufnu tvrdit, co tvůrce té aplikace (či dokonce celého OS) má na mysli za notaci, pokud se s tou aplikací setkám prvně a není to popsáno v helpu. Pokud to chci zjistit, musím si program na různých situacích otestovat.
Pokud ale v aplikaci uvidím nové označení binárních velikostí, vím okamžitě, o jakou hodnotu jde.

Pokud by to bylo, jak ty říkáš, a v IT světě se používala pouze a jenom mocnina 2 a výrobci disků by byli ti "zlí" a vlastně do toho IT světa nepatřili, myslíš, že by IEC měla potřebu před 10 lety vytvořit standard s úplně novým označením předpon (a další standardizační organizace ho postupně přebírali), kdyby to tedy vlastně ani nic nemělo řešit?
Tenhle standard existuje už i v ČSN normě, zdá se ti, že je vytvořen pouze proto, aby do světa IT jednotek vnesl ještě více zmatku, když je podle tebe přece všechno v mocnině 2?

Jediné, co jsem se touhle obsáhlou diskuzí snažil říct je to, že v IT existují oba významy velikostí předpon a že existuje norma, které tyto významy rozlišuje.
A pokud je tato norma v tomto článku označovaná jako mýtus a něco špatného, měl jsem potřebu autorovi oponovat.

Toť vše a myslím, že další rozbory už nikoho zde moc zajímat nebudou... pokud máš potřebu v naší diskuzi o IT světě a jak to v něm je a nebo bylo, u mého nicku je k dispozici mail.
- Žanek