Zpět na článek

Diskuze: Výrobní procesy v následujících letech

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Uživatel bez registrace
Uživatel bez registrace
Level 1 Level 1
18. 4. 2009 13:36

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

kdyz to takle pujde dal tak zachvili budeme mit 0,1 nm :-D
- stalin davidovic

Uživatel bez registrace
Uživatel bez registrace
Level 1 Level 1
18. 4. 2009 14:26

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Uživatel bez registrace No každopádně se blíží hranici kterou ještě hmota dovolí, protože zmenšovat atomy asi nepůjde:-)
- Dejf

Uživatel bez registrace
Uživatel bez registrace
Level 1 Level 1
18. 4. 2009 19:32

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Uživatel bez registrace @Dejf: A proč uvažovat pořád v konvenčních mezích? Takový kvantový procesor by přeci mohl mít tranzistor velikosti jednoho atomu a předávat informace zářením, ne? :D Takže uvažovat, že hranice atomu je hranice poslední... No, kdo ví. :)
- Fraňa

Uživatel bez registrace
Uživatel bez registrace
Level 1 Level 1
18. 4. 2009 14:49

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Uživatel bez registrace @spider man: je jich víc (na wiki je posledni nějaká Yokto :-) http://cs.wikipedia.org/wiki/Yokto), ale tam se to fakt nikdy nedostane :-) leda by někdo udělal hodně velkej převrat ve fyzice :p
- Atapi

Uživatel bez registrace
Uživatel bez registrace
Level 1 Level 1
18. 4. 2009 17:44

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Uživatel bez registrace @Atapi: treba se pak uplne rozloucime s procesory na el. a s 0ma a 1ckama:) jednou ta revoluce urco prijde. preci jen ma el. svoje limity.
- SparcoX

Uživatel bez registrace
Uživatel bez registrace
Level 1 Level 1
18. 4. 2009 17:23

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Uživatel bez registrace @Atapi: Ani nemůže, protože velikost atomu je od 0,1 nm (vodík) do 0,5 nm (Cesium). No a odpory a vodivé cesty musí být nějakými těmi atomy přece jenom vytvořené.
- Martin Bartek

Uživatel bez registrace
Uživatel bez registrace
Level 1 Level 1
18. 4. 2009 21:55

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Uživatel bez registrace @Martin Bartek: presne tak..navic velikost hrany molekuly Si (ktera tvori krychli),ze ktereho jsou procesory prevazne tvoreny, je kolem 0,543nm takze uz to pekne narazi na fyzikalni hranice..
- Mat0.1

Uživatel bez registrace
Uživatel bez registrace
Level 1 Level 1
18. 4. 2009 22:01

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

Nechce se mi věřit, že by američani neměli už 22nm procesory a menší. Vždyť TOP vojenské zbraně (super letadla apod.) a NASA byli vždycky vývojově skoro o desítky let napřed a teď by měli používat IBM celly nebo nehalem? nemyslím si. Je spousta společností co prostě nemůže čekat kdy masové společnosti představí nové produkty.

(rozhodně nevěřím v žádné konspirace)
- Bucho

Uživatel bez registrace
Uživatel bez registrace
Level 1 Level 1
19. 4. 2009 16:25

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Uživatel bez registrace Armáda podle mě naopak používá technologie, které jsou ověřené, stabilní a robusní. Tím chci říct, že ve stíhačce rozhodně nebude čip Intel/AMD, ale bude tam řídící procesor od námi neznámé firmičky kontrolované přímo zadavatelem a výrobní proces bude odladěný, téměř dokonalý například 90nm, možná ještě větší.
- Michal Ondráček

Uživatel bez registrace
Uživatel bez registrace
Level 1 Level 1
18. 4. 2009 23:37

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

Opravdu mě fascinují ty sliby o zvětšení rychlosti, ale už od dob PIV se plácají pořád okolo 3Ghz a zvýšení rychlosti docilují výrobci spíš přidáváním jader.
- Martin.nz

Uživatel bez registrace
Uživatel bez registrace
Level 1 Level 1
19. 4. 2009 16:30

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Uživatel bez registrace Srovnejte si 3GHz P4ku s výkonem 3Ghz architektury Core, Nehalem, nebo konkurenčí Phenom 2. Výkon na takt se dost zvýšil.
- Michal Ondráček

Uživatel bez registrace
Uživatel bez registrace
Level 1 Level 1
19. 4. 2009 13:28

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Uživatel bez registrace Výkon procesorů se samozřejmě nedá měřit pouhým porovnáváním frekvence jádra, záleží i na jiných parametrech jako jsou frekvence FSB nebo jeho architektura. Jako příklad můžu uvést třeba výkon procesoru Intel Atom 1.6 GHz, který se nemůže rovnat s výkonem jakéhokoli procesoru na stejné frekvenci, ale je spíše stejně výkonný jako Celeron 900 MHz. Za což samozřejmě nejvíce může právě ta zmíněná architektura a v ní implementované in-order zpracování instrukcí a podobné věci tohoto typu. Takže výkon se samozřejmě zvyšuje i když je pravda, že ne o moc. A jak už jste napsal, snaží se nám proto vecpat vícejádrová řešení.
- tomix26

Reklama
Reklama