Galerie 2
Kdyby OpenAI spustilo všechny své plány, potřebovalo by více energie než Indie
i Zdroj: Se svolením OpenAI
Novinka Kdyby OpenAI spustilo všechny své plány, potřebovalo by více energie než Indie

Kdyby OpenAI spustilo všechny své plány, potřebovalo by více energie než Indie

David Švrček

David Švrček

1

Podle uniklého interního memoranda chce OpenAI do roku 2033 vybudovat datová centra o výkonu až 250 GW. To odpovídá spotřebě elektřiny celé Indie. Stane se to realitou?

Poslechni si audioverzi
00:00:00
00:00:00
Reklama

Ambice OpenAI dosahují nebývalých rozměrů. Podle zprávy serveru Truthdig plánuje generální ředitel Sam Altman vybudovat infrastrukturu o výkonu až 250 gigawattů výpočetní kapacity během příští dekády. Takové množství energie by dokázalo napájet celou Indii s 1,5 miliardou obyvatel, přičemž uhlíková stopa těchto datacenter by dvojnásobně převýšila emise ropného gigantu ExxonMobil.

Analytik Alexander Alistair odhaduje, že k provozu takové infrastruktury by bylo zapotřebí zhruba 60 milionů grafických procesorů Nvidia GB300, přičemž OpenAI by musela ročně nakupovat 30 milionů nových kusů, aby zajistila nepřetržitý provoz. Taková poptávka by znamenala obrovskou zátěž nejen pro výrobce čipů, ale i pro rozvodné sítě a logistiku.

Kdyby OpenAI spustilo všechny své plány, potřebovalo by více energie než Indie
i Zdroj: OpenAI

OpenAI není sama. Také další technologičtí giganti, například xAI Elona Muska, plánují vlastní datová centra a v tomto případě až 50 milionů GPU do roku 2030 s potřebou kolem 5 GW. To je ovšem oproti plánům OpenAI plivanec.

Zátěž se ovšem netýká jen provozu datacenter. Obrovská poptávka po AI čipech vede ke stavbě desítek nových továren po celém světě. Například TSMC Fab 25 na Tchaj-wanu má mít odběr kolem 1 GW, což odpovídá spotřebě 750 000 domácností na Tchaj-wanu a denně spotřebuje až 100 000 kubíků vody. Podobné problémy hlásí i Samsung, jehož výrobní procesy vyžadují toxické chemikálie spojené se zdravotními riziky zaměstnanců, které Samsung není schopen dostatečně zabezpečit.

Podle Alexandra se hon za umělou inteligencí mění v ekologickou hrozbu, která zatěžuje planetu od těžby surovin až po výrobu a provoz čipů. Závěr analytikovy zprávy shrnuje varovně: „Otázkou už není, kolik výpočetního výkonu potřebujeme pro rozvoj AI, ale kolik další umělé inteligence ještě planeta unese.“


Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama