Těžký rok Intelu: Raptor Lake páchá sebevraždy, finanční výsledky jsou zklamáním a Arm nabídl odkoupení
Letošní rok není pro Intel tím nejlepším. Během pár měsíců se stalo hned několik událostí, které pomalu Intel sráží na kolena, což vedení nutí k velkému přehodnocování plánů a sbírání podpory všude, kde to jde. Společně se spekulacemi o konci výroby procesorů u Samsungu by další měsíce mohly být pro svět výrobců procesorů dost zásadní.
První velký problém začal na začátku tohoto roku – respektive v tuto dobu se Intel začal k problému s 13. a 14. generací vyjadřovat. Už o několik měsíců dříve se ale začaly objevovat zprávy, že procesory Raptor Lake mají velké problémy se stabilitou, které v nejhorších případech končí selháním celého procesoru.
Vývojáři i uživatelé na internetu začali doporučovat podtaktování procesorů, stále ale nebylo jasné, kde je vlastně problém. Ten se začal s množstvím nespokojených zákazníků dost stupňovat, výrobci základních desek začali implementovat doporučení Intelu pro nové desky, především ale tlačili a požadovali co nejdříve náhradu. V červnu tohoto roku vydal americký gigant patch s mikrokódem, který sice neopravil hlavní problém, ale vedlejší bug, který mohl přispívat ke zhoršování stavu.
Tichého zabijáka začali řešit také youtubeři, kteří přišli na to, že problémy trpí také serverové procesory Raptor Lake, nikoliv pouze high-end desktopové kusy. Intel nakonec potvrdil, že jde o problém s napětím a mikrokódem, který posílá nesprávné požadavky. Díky tomu si procesor ze základní desky žádal o krátkodobé „sebevražedné“ vlny vysokého napětí, které pomalu, ale nenávratně ničily zasažené procesory.
Výrobce již vydal záplatu, ta ale vzhledem k hardwarovému zásahu nedokáže opravit napáchané škody. Intel ale všem Raptor Lake procesorům navýšil záruku o dva roky na celkových pět let, zákazníci jsou tak krytí i před budoucími závadami. Háček ale spočívá v tom, že zde dosud není nástroj, který by zjistil, zdali byl váš procesor touto chybou zasažen. Uživatelé mohou pouze doufat, pokud se poškození ještě neprojevilo, nebo sledovat příznaky a kontaktovat Intel podporu.
Tento problém, který se probíral dlouhé měsíce, měl společně s vyvrcholením krize rivalství s TSMC také dopad na akcie Intelu, které šly stabilně dolu. Největší pád zaznamenaly na začátku srpna, kdy byly zveřejněny finanční výsledky zaostávající za očekáváním – a stejně tak se zhoršily i predikce do budoucna. V reakci na to se dokonce ozval konkurent Arm, u kterého Intel ještě před několika měsíci měl nemalý podíl, kvůli finančním problémům jej ale byl nucen prodat. Arm pak měl nabídnout odkoupení procesorové divize, což ale Intel (zatím) odmítnul. Podobnou nabídku následně neformálně postoupil i Qualcomm.
Samozřejmě na tuto spirálu problémů musí manažeři reagovat. Kromě vyhazovů, optimalizace nákladů a prodeje majetku má dojít také k osamostatnění výrobní divize od zbytku firmy, která by si tak mohla lépe hledat finanční nabídky. Podařilo se uzavřít exkluzivní smlouvu s americkou armádou a s Amazonem, kterému bude Intel dodávat serverové procesory. Zároveň se pozastavily plány na stavbu továrny v Německu.
Dále má Intel těžce investovat do výzkumu, dohnání náskoku své konkurence a navýšení svých výrobních kapacit. Modrá strana si navíc zajistila i podporu vlády USA skrze Chips Act, ze kterého dostane 8,5 miliardy dolarů. Vedení také zvažuje přijetí nabídky investice od Apollo Global Management ve výši 5 miliard dolarů, které by navázalo na odprodání části vlastnictví irské fabriky za 11 miliard dolarů. Samozřejmě je také otázkou, jakým způsobem se podaří vydání nových Ultra procesorů. Je ale pravděpodobné, že jejich úspěch či neúspěch zásadně ovlivní budoucnost Intelu.
