3DMark 11 — Podrobný rozbor grafiky i nároků
Seznam kapitol
Když se řekne benchmark pro grafické karty, spousta lidí si automaticky představí slavný 3DMark od Futuremark. S jeho minulou verzí Vantage výrobce mnoho chvály nesklidil, přesto však přišel s novou verzí pojmenovanou stroze 11. A předem mohu prozradit, že tentokrát je to mnohem lepší, byť na vrchol slávy se benchmark nejspíš nevrátí.
Benchmark grafických karet 3DMark od společnosti Futuremark je v jistém slova smyslu téměř etalonem při měření výkonu grafických karet. Zejména v minulosti v časech verzí 2001-2006 bylo téměř povinností každého recenzenta grafických karet zařadit přinejmenším aktuální verzi populárního benchmarku do své metodiky. Hráči se pro změnu vždy nadšeně těšili na novou verzi programu, u které jen tiše s otevřenými ústy zírali na dech beroucí grafiku, která se v běžných hrách objevila až za několik let.
Idea dokonalého benchmarku se však během života verze 2006 začala bořit. Protože jej jako ukazatel výkonu grafických karet bral téměř každý, byly na objektivitu měření benchmarku kladeny enormní nároky a takřka se železnou pravidelností se objevovaly aféry, že test nadržuje tomu či onomu výrobci grafických karet. Vrcholem pak byl příchod první verze s jiným než číselným označením v dubnu roku 2008. Vantage totiž kvůli podpoře DirectX 10 běžel jen pod operačním systémem Windows Vista a jeho vizuální stránka v žádném případě neodpovídala standardům, na které jsme byli od Futuremark zvyklí. Bylo tomu přesně naopak, zejména animace a model hlavní hrdinky v prvním testu vypadal otřesně a tou dobou již dávno vydaný Crysis celý benchmark strčil snadno do kapsy. Novináři tam od kdysi tolik populárního benchmarku začali pomalu ustupovat a dnes rozhodně není samozřejmostí mít jeho poslední verzi ve své testovací metodice.
Před pár dny vydaná nová verze 11 to chce samozřejmě změnit a našlápnuto k tomu má velmi dobře už jen proto, že mnohými odsouzené Windows Vista nahradily výrazně lépe přijaté Windows 7 a místo DirectX 10 zaujala jeho vylepšená verze 11 s podporou pokročilých technologií jako teselace či GPGPU, které ve hrách stále vídáme jen výjimečně. Stejně tak pozitivně hodnotím volbu názvu nové verze, která se vrátila zpět do světa čísel a označuje souhrnně jak ročník benchmarku, tak i podporu verze DirectX. Je totiž téměř standardem, že nová verze 3DMarku vždy podporuje vyšší verzi rozhraní DirectX. Výjimkami byly jen verze 2003, 2005 a 2006 s podporou maximálně DirectX 9.0c, avšak i zde jsou velké rozdíly. Zatímco 2003 uměla maximálně DirectX 9.0a, novější generace 2005 uměla až DirectX 9.0c, stavěla však na verzi b a Pixel Shader 2.0. O rok později ji pak nahradila verze 2006 s masivní podporou Pixel Shader 3.0 (DX 9.0c) a výrazně vylepšenými testy.
Jak tedy již bylo řečeno, nová verze 3DMarku 11 staví na technologiích DirectX 11 a to znamená několik věcí. Tou první je, že smyslem 3DMarku bylo vždy důkladně otestovat nejmodernější technologie a i aktuální verze tedy běží na zbrusu novém enginu, který si finští vývojáři programují sami. K běhu nového benchmarku tedy potřebujete DirectX 11 kompatibilní grafickou kartu. Pokud máte kartu jen s podporou DirectX 10(.1), nemá smysl benchmark vůbec stahovat, neuvidíte z něj totiž jediný test. S tím logicky souvisí i nutnost mít nainstalovaný operační systém Windows 7 či Vista, to však v dnešní době pokládám u majitelů nových grafických karet za úplnou samozřejmost. Na konkrétním modelu GK však nezáleží, 3DMark 11 vám půjde pustit třeba i na GeForce GT 430, byť z testů samozřejmě budete mít pomalu se měnící sérii statických obrázků.