Diskuze: CachyOS: Arch Linux s větší uživatelskou přívětivostí?

littleon

Level 2

18. 1. 2025 17:24 (Upraveno)

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Tomáš Němec @Tomáš Němec když už jsem se zapojil... to neplatí plošně pro rolling update distribuce (odložení aktualizace a pak problém). To byl jeden z mála důvodů, proč sem před lety opustil openSUSE Tumbleweed - návrat z dovolené, aktualizace, problém. Třeba na Manjaru jsem se s takovým problémem nesetkal od roku 2018 do 2024 v rámci několika strojů, včetně domácího serveru. A na testovacím stroji mám CachyOS právě na pozorování toho jevu, měsíc zatím nevadil, uvidíme kvartál, ale na to si budu muset počkat.

Koncept rolling update je de facto potřebný pro libovolného uživatele, který si udržuje nový HW a chce Linux. A k tomu se s tím prostě naučit aspoň trochu musí, jinak bude mít problémy bez ohledu na způsob aktualizace distra. Na tohle téma mne napadla otázka na tebe (na tělo :) ) - neplánuješ třeba na nějakém novém HW, který teď vyšel a vyjde, udělat test výkonu mezi rolling update a konzervativní/stable/LTS distribucí zahrnující aplikace, třeba i ffmpeg a hry? Jak co funguje, jak funguje akcelerace videa, HDR atd.?

SoongVilda

Level 21

18. 1. 2025 20:47

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Tomáš Němec @Tomáš Němec Není zač. Mně osobně vždy ty jednoduché obecné články trhají žíly, a proto už většinou nečtu nic. Sem tam mrknu na Root.cz a tady se otočím jednou za měsíc.

Zda je rolling release nevhodný, tento názor nesdílím. S CachyOS mám nejednu zkušenost, kdy mohu aktualizaci provést i po delší době a vše funguje bez problémů. Pro osobní počítač je rolling release model tou nejlepší variantou. Vysvětlím proč:

Osobní počítač je kombinací hardwaru a softwaru, kdy je někdy novější hardware, jako grafická karta, procesor, základní deska, síťová periferie atd., a někdy je zase novější software, například hra nebo program.

Příklad 1:
Pokud vyjde nová hra, která dostane opravu během pár hodin, na distribucích s Fixed Release modelem si uživatel musí počkat měsíce, ne-li roky, než aktualizace dorazí. To je ta lepší varianta – dobře, nejedou mi některé programy.

Příklad 2:
Pokud se jedná o hardware, situace je ještě horší. Některé notebooky nemusí být schopné vůbec nabootovat. Osobně jsem to zažil v roce 2021, kdy jsem si koupil nový Dell s 11. generací Intel procesoru. Ubuntu, Debian, Fedora a Zorin skončily při bootování na nějakou podivnou hardwarovou chybu. Jedině Arch Linux nabootoval bez jediného problému.

Příklad 3:
Při vydání Intel 12. generace procesorů, které poprvé přinesly P a E jádra, obsahovalo každé nové Linux jádro velké množství změn pro scheduling právě těchto jader. Čekání na nové jádro je v takovém případě nepřijatelné. Z mého průzkumu asi před půl rokem vyplývá, že téměř žádná Fixed Release distribuce neměla out-of-box dostatečně aktuální jádro. Fedora byla nejblíže, ale Rolling Release distribuce na tom byly lépe.

Příklad 4:
Steam vydá nový Proton, obsahující aktualizace DXVK nebo VKD3D, a vy máte starší GPU ovladače, které nepodporují nové VK extensions. Hry pak mohou bugovat, běžet pomaleji, nebo vůbec nefungovat. Například aktuální stabilní Debian je pro hraní nepoužitelný. Prostě to na něm nepůjde.

Mesa v aktuálním stabilním Debianu: 22.3.6-1+deb12u
DXVK Wiki: Required version Mesa 24.0

Shrnuto, provozovat Fixed Release na osobním počítači – zvláště s novějším hardwarem nebo pro hraní novějších her – nejde dohromady. Není divu, že SteamOS stojí na Arch Linuxu... o tom se každý může volně zamyslet.

Tomáš Němec

PCTuning

15. 1. 2025 20:47

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@AndrewNotime @AndrewNotime, vyzkoušej Operu. Měla by mít nejlepší podporu podle oficiálních zdrojů Netflixu.

Jan

Level 24

15. 1. 2025 22:16

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@AndrewNotime @Tomáš Němec BFU nema naladu neustale neco zkouset, hledat a ladit a otravovat se s necim co negunguje, spusti win, jede to a je mu uplne fuk jestli win nekam hlasi ze si sjizdi facebook Evy Farne.

Stejne tak jako profesionalni nasazeni. Na to je linux uplne k nicemu, tam se jede na produktivitu, ne na frikulinstvi s linuxem. Samozrejme jsou vyjimky, sam pouzivam na rizeni stroje EMC (linuxCNC), ale to jsou naproste jednoucelovky na ktere by 99.99% linux-borcu vejralo jak vyorana mys.

SoongVilda

Level 21

18. 1. 2025 09:21

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@AndrewNotime @Jan Řeknu to lépe: BFU je takový typický fanoušek strany. Je mu jedno, co a jak se děje, hlavně chce žít, zevlovat a mít svou pohodlnou krychličku, kde je vše stejné. Občas v krychličce přesune stůl o 2 cm nebo hrnek na tom stole. Když už musí převrtat poličku z jedné stěny na druhou, je to pro něj počin desetiletí.

Pokud člověk chce něco od věcí, které používá, musí se o ně zajímat. Prostě musí – a nejde jen o techniku. Musí převzít odpovědnost za to, co dělá, a přestat házet vše na bedra někoho jiného, o kom věří, že to určitě udělá lépe.

Popravdě, na svých serverech a v profesionální sféře už dnes většina lidí nechce používat Windows, jenže všechno má velkou setrvačnost. Dokonce i Microsoft má svou vlastní Linux distribuci, protože zjistil, že Windows Server na Azure je pro něj příliš velký démon.

Jan

Level 24

15. 1. 2025 22:20

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Papundeklpunk @Papundeklpunk BFU nema co spoustet nejake stazene exace, protoze si tim comp jen zaviruje. A ten kdo ma potrebu tohle provadet, ma zcela bezpochyby znalosti jak to udelat. Zadny problem, plus pro win.

Papundeklpunk

Level 40

16. 1. 2025 00:24

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Papundeklpunk @Jan Takže pro BFU to není sluha a pro zkušeného je to voser...

SoongVilda

Level 21

18. 1. 2025 09:23

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Papundeklpunk @Jan Tak zaprvé, samotný koncept a existence něčeho jako .EXE je naprosto katastrofální. Microsoft se tomu dlouho smál a ejhle, co to je? Najednou stahuje věci do Windows Store? Do jednoho repozitáře, podobně jako to má Linux a macOS? Aha. :)

Smazaný uživatel

Level 39

16. 1. 2025 20:58

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@littleon @littleon 👍

mloveckyorigin

Level 30

17. 1. 2025 01:54 (Upraveno)

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@littleon @littleon mě šlo o to že někdo jako třeba ubuntu chtěl udělat linux přístupnější, jenže to zůstalo tak nějak napůl. Má nejoblíbenější distribuce byla stará Mandrake. První jsem zkusil RedHat v CD z Chip který jsem si i jako chudý student předplácel. Tehdy snad 7CD.

Ubuntu jsem vnímal jako snahu o unifikace na způsob Windows, tedy že z toho vznikne něco opravdu použitelného ne jen pro pár aplikací. Pak Mandrake/Mandriva a nakonec nejvíc do toho dupe Steam když zakladateli Ubuntu došel dech - velké zklamání. Ubuntu nakonec jde mírnou evolucí ale nijak moc se obecným Oknům nepřibližuje.

P.S: právě tehdejší Mandrake mě dělal největší radost - doba Win7, nemastných neslaných - rok 2009. Na Mandrake jsem rozběhal Unreal 2004 lépe než na Win. Ale naděje zklamala, nastala doba brežněvovské stagnace, linux nuclear winter...

littleon

Level 2

17. 1. 2025 15:37 (Upraveno)

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@littleon @mloveckyorigin abych řekl pravdu, nejsem si úplně jistý, o čem konkrétně mluvíš. Také jsem začínal na větvi Mandrake, takže zde předpokládám, že mluvíš o drakconf, ale u Ubuntu a Steam to úplně interpretovat nedokáži. Unifikací myslíš co?

Co cítím z tvého příspěvku je, že mícháš nativní aplikace s aplikacemi pro jiný operační systém a tedy dáváš za vinu Linuxu to, že někdo (nevím co máš konkrétně na mysli) nepíše nativní aplikace pro Linux. UT 2004 byl nativní aplikací (existuje od autora verze pro Linux), takže logicky nebyl problém jej v Linuxu spustit a jestli ti běžel lépe než ve Windows, to není neobvyklé dodnes, když existuje hra i ve verzi pro Linux a je od autora pro Linux optimalizovaná.

S čím rozhodně nemůžu souhlasit je tvé tvrzení o stagnaci. Do Linuxu (jádra) přispívá nesrovnatelně více firem a je díky tomu podporováno podstatně více HW, než tomu bylo třeba v době vzestupu Ubuntu, desktop i aplikace se posunuly o vesmír jinam. Jistě existují segmenty, kde něco chybí.

Nakonec mi přijde hodně zvláštní tvrzení: "...že z toho vznikne něco opravdu použitelného ne jen pro pár aplikací." To mi přijde dost nefér, spíš až trochu mimo.

Abychom si rozuměli, já jsem linuxák, co rozmlouvá lidem si nainstalovat Linux, protože vím, že nejsou v drtivé většině ochotni se s novým systémem naučit. 10-20let používají jeden systém, tak se s ním logicky do jisté míry naučili zacházet a automaticky očekávají, že jejich znalosti jim k něčemu v Linuxu budou a diví se, že jen velmi málo a to až v případě, že vstřebají základní povědomí o Linuxu. A úplně se děsím toho, že zase částečně zaberou rady "končí desítky, dejte si Linux, nebudete muset kupovat nový HW a všechno fachá ok" (jen k tomu nikdo nenapíše, že to fachá lidem, co s tím systémem aspoň trochu umí). Už jsme to tu měli jednou, po ukončení WinXP a na fórech distribucí to vypadalo hůř, jak v poradně na živě. Ale teď to může nabrat naprosto jiných rozměrů. Takže já tu nehájím "svůj systém", jen mám rád, když se nazývají věci pravými jmény a říkají se fakta.

mloveckyorigin

Level 30

17. 1. 2025 23:06

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@littleon @littleon to že někdo jako majitel a nadšenec tehdejšího mladého Ubuntu udělá něco jako centrální distro. Ostatní sice zůstanou, ale ve stínu jako na hraní. Pak do toho opatrně vkročil Steam a tam už se blíská na lepší časy byť velice pozvolna. Osobně mi přijde že ortodoxním linuxářům právě ta roztříštěnost vyhovuje a berou to jako svoji exotiku vůči uniformnímu Win či Mac. Jenže pak se nelze dočkat pořádných ovladačů a nějaké kontinuity driverů hw. Tam se něco objeví, chvíli se vyvíjí pak to zůstane osiřelé a celý kolotoč se neustále opakuje bez nějakého vyústění které by vedlo k ucelenější podpoře výrobců hw. Bez toho to prostě nepůjde. Tiskárny zvukovky atd. Pokud nejde o nejzákladnější generický hw tak jsou pořád stejné problémy jako v roce 2008 když jsem experimentoval s Mandrake.

littleon

Level 2

18. 1. 2025 14:48 (Upraveno)

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@littleon @mloveckyorigin už chápu, kam směřuješ. K pochopení této problematiky, kterou nastiňuješ, je potřeba vědět, jak celý ekosystém funguje a pak pochopíš, že to je celé úplně jinak. Sice na to budu potřebovat trochu více písmenek, tak snad bude PCT tolerantní. Rozdělím to do pár kategorií, abychom to pochopili celé lépe.

Začneme ovladači. Zase budu zjednodušovat. Ovladač je vlastně co. Je to soubor informací a třeba i instrukcí, jak má systém HW identifikovat a jak s ním pracovat = kategorii, funkci atd. Takový ovladač je malinký a ve světě Linuxu se mu říká modul, který je buď přímo v jádře systému (nejjednodušejší způsob) nebo jej lze distribuovat mimo jádro a použít složitější způsoby, jak jej s jádrem sestavit, například tak, že se použije dkms (ne úplně optimální způsob), kdy se po aktualizaci jádra modul znovu sestaví v automatickém procesu. Pak je způsob třetí a to ten, že výrobce HW bude sestavovat s modul sám, třeba ve svém repozitáři, v rámci konkrétní distribuce (nejsložitější způsob, nebojím se říct nejpitomější). Nejjednodušší způsob je, že vloží výrobce HW svůj modul přímo do jádra. Proto si určitě někdy zaznamenal tvrzení, že Linux je jen jeden. Linux je vlastně "jen" jádro operačního systému (linux kernel) a pokud se rozhodneš jako výrobce mít svůj modul v Linuxu, tak ho tam mít můžeš. Libovolná linuxová distribuce sestavuje linux kernel jako stěžejní základ, hnací motor své distribuce a v tomto ohledu platí, že kdo do kernelu svůj modul dal, tak jej má ve všech distribucích. Proto ti bude fungovat CPU, čipset atd. v libovolné linuxové distribuci - výrobci integrují moduly do kernelu klidně půl roku před vydáním HW. Zde žádná roztříštěnost neexistuje, protože jádro používají všichni stejné, protože je jen jedno. Rozdíl v distribucích pak je v tom, jakou verzi jádra použije. Pokud výrobce dá NOVĚ modul do vývojové verze jádra, tak se dostane k uživatelů v různý čas. Po vydání jádra např. verze 6.10 je rozdíl, za jak dlouho se dostane k uživateli tzv. rolling update distribuce, ten bude mít tu verzi jádra k dispozici záhy, uživatel konzervativní distribuce jej může dostat třeba za půl roku, v extrémním případě ještě později. I když to se už mění, ale to bychom zabředávali do mnoho textu navíc, v principu to postačí takto.

Takže pravdou je, že pokud výrobce skutečně chce svůj HW v Linuxu podporovat, tak vůbec neplatí, že by musel dělat milion ovladačů, ale může vytvořit jen jaderný modul a udržovat jej, aby v případě změny v jádře pořád fungoval. A to je skutečný důvod, proč na to někteří výrobci prdí. Musí jej udržovat, jinak je z jádra vyřazen. Pravdou je, že tomu tak je i ve světě Windows. Už neplatí, že vydají ovladače pro Win7 a aktualizují jej jen v případě nějakého service packu (změna jádra systému Windows), ale musí jej od Win10 aktualizovat s každým velkým updatem, kde proběhne často aktualizace jádra systému. To jen tak pro srovnání a vysvětlení skutečného stavu věci.

Další částí ovladačů, jak je vnímají uživatelé Windows, je aplikace, která pomáhá uživateli ten HW nastavit. Tuto aplikaci je potřeba sestavovat pro každou distribuci zvlášť? Zase ne. Zde jsou dvě cesty, které si musí výrobce zvolit sám a někdy má různými softwarovými patenty svázané ruce, takže příliš voleb nemá. Ale zase to trochu zjednodušme - funguje nám všem od Valve aplikace Steam napříč distribucemi? Ano, stejně jako další aplikace, které musí být sestaveny samotným výrobcem. Samotná aplikace je totiž napsaná v nějakém programovacím jazyce a pokud aplikaci napíšeš pro nějaký framework, je jistota, že bude fungovat v libovolné distribuci, protože ty je obsahují. Takže si polož otázku, je opravdu tak složité dustribuovat ovladače (modul(y) a aplikaci) napříč linuxovým světem? Pravdou je, že není. Linuxová distribuce je skládačka hotových věcí, stojící na tom jednom Linuxu a když to opět zjednoduším, tak vývojáři distribucí jsou z tohoto pohledu jen a pouze kuchaři, který mají svůj recept, jak uvařit nejlepší guláš. Ale základ je všude stejný, každý do něj hodí cibuli a maso. Samozřejmě bych neměl opomenout třetí možnost, vydávat aplikaci jako opensource, třeba s předkompilovanými binárkama věcí, které spadají pod SW patenty a v tu chvíli si ze zdrojových kódů rádi vývojáři připraví balíčky pro svojí distribuci sami, což ostatně dělají se vším, co v distribuci najdeme.

Jistě existují některé věci a situace, kdy se musí k něčemu přihlédnout, ale to není nic neřešitelného. Zde je to jen o tom, jestli někdo to rozhodnutí udělá nebo ne. Z jednoho soudku jsou ovladače Nvidie, která sestavuje plně uzavřený kód a přesto se dostane k uživateli napříč distribucemi a to v zásadě sestaví jednu binárku (něco jako ve světě Windows "exe soubor"), který si stáhneš z webu Nvidie a můžeš si jej nainstalovat sám do své distribuce. Vývojáři dister (typicky to stojí na základních distribucích konkrtétní větve Linuxu, ale není to nutné) to pak zjednodušují tím, že z toho vytváří balíček do svého repozitáře. Z jiného soudku je AMD, které vytvořilo moduly, které jsou součástí jádra a doprovodný SW kompilují pro konkrétní distribuci. Jako by chtěli navázat na hloupou tradici společnosti ATi, která vydávala ovladače, které fungovali jen s konkrétní verzí linuxového jádra a pro jistotu i s konkrétní verzí "linuxové grafické části" (X). Zde se patří dodat, že Nvidia má v rámci nějakou tu aplikaci, hodně ořezanou a prdí na to a AMD na aplikaci pro jistotu hodilo bobek úplně. Vždy je to na výrobci HW.

Takže teď už myslím trochu chápeme, že výrobce HW má možnost dát svůj modul (ovladač) do Linuxu a to bez ohledu na to, kolik distribucí na jádře vznikne. Také asi už chápeme, že lze vytvořit aplikaci, která opět nebude závislá na počtu distribucí, které ji použijí. Záleží jen a pouze na výrobci HW, jestli se vydá jednoduchou, složitější a nebo nejsložitější cestou. Nebo zvolí cestu tu, že bude tvrdit uživatelům něco o roztříštěnosti Linuxu a hodí na to bobek = bude lhát, protože se mu nechce. Výrobce nemá povinnost podporovat operační systém, který podporovat nechce, ale měl by mít koule na to přiznat, že se mu nechce a ne nepokrytě lhát. Takhle se jmenuje "roztříštěnost Linuxu" z pohledu výrobců HW a jeho podpora.

Jinou kategorií jsou ovšem výrobci tiskáren, kteří v nějaké době přistoupili na to, že ovladače dodají a někdo z linuxovýho světa jim hodil klacky pod nohy zásadní změnou tuším v projektu CUPS? Nepamatuji si to přesně, ale je třeba říct, že se něco takového také odehrálo. Přesto existuje nemálo výrobců periferií, kteří se hecli i přes ten klacek překročili a světe div se, zase nemusejí vydávat ovladače pro jednotlivé distribuce. Pravda, někteří to dělají pořádně, jiní ne tak úplně dobře. Ale to už je zase volba výrobce HW.

Takže ne, ani počet distribucí Linuxu, ani skutečný počet větví Linuxu neovlivňují náročnost "dostat do Linuxu ovladače" či aplikace. Dal jsem sem informace, které uživatelé nemají, protože se o to nezajímají. Ale po přečtení výše napsaného, si můžeš udělat vlastní názor na to, jestli to, co jsi výše tvrdil, je pravda a nebo to je celé úplně jinak. A jako třešničku na dortu bych přidal otázku → pokud si nainstaluji Steam (napříč distribucemi), musí se v rámci instalace linuxové verze hry kompilovat v dané distribuci a nebo se prostě stáhne a hraje se? (napovím, že B je správně = zase je fuk, kolik dister existuje)

Zmínil si, že SteamOS do toho šlape. No, tak si to zase hoďme do reality. Valve přešlo z Debianu na Arch Linux. A proč? Protože Arch Linux je rolling update distribuce = AMD vloží do jádra modul pro nějaké nové APU, které používá Valve v konzoli a tak má celkem záhy ve svém Archu (SteamOS) potřebné "ovladače" a s tím související věci, kterými vás nebudu zatěžovat. V Debianu by muselo Valve čekat dlouho dobu, než se to do repozitáře dostane. Debian je skvělá distribuce, mam jí rád, ale jako konzervativní distribuce není vhodná na takovéto věci = ten guláš se tam vaří jinak. Takže ano, Valve do toho hodně šlape, Steam, spolupráce s projektem WINE, který sestavuje v rámci Steamu (ne SteamOS) jako Proton atd. Ale rozhodně Valve nešlape do toho, že by vytvořilo nějakou distribuci pro všechny tak, jak si jí, promiň, mylně představuješ*. Jen si vybralo takovou, která splňuje její požadavky - Arch Linux.

Na závěr bych to chtěl nějak shrnout. Když už víme, že je jedno, klik existuje větví základních linuxových dister a jejich forků, když víme, že podpora HW i na úrovni aplikace od výrobce není tímto ovlivněna, tak asi už nemůžeme tvrdit, že je svět Linuxu roztříštěný tak, jak se obecně tvrdí. Narážel si na generický HW vs upravený HW nějakým výrobcem. ještě zavzpomínejme, že se tak dělo třeba i na poli grafických karet. Např. Asus toto dělal rád a pak musel pro Windows vydávat ovladače upravené o vlastní obvody. Pokud si pamatuji dobře, tak vyšly od výrobce grafiky 3-4 ovladače s optimalizacemi, ale Asus vydal za stejnou dobu jedny a lidi přicházeli o výkon a hlavně o optimalizace pro hry a byli nasr..štvaný.. Proto od toho Asus upustil, musel by se věnovat mnohem více ovladačům. Pokud si stejný princi převedeš do současnosti a toho, co říkáš, tak je běžné, že výrobce (typicky notebooku) modifikuje čipset a další HW a pak k notebooku musí vydávat ovladače pro Windows. A je jen a pouze na něm, jestli vydá, resp přidá, modul do jádra Linuxu. Někteří to dělají, někteří se zpožděním a další to nedělají vůbec. Někteří dělají úplnou podporu, jiní částečnou a další nulovou, to se týká třeba i tebou zmiňovaných některých zvukovek, nejlépe zastává tuto pozici Creative (naprostá nula). A opravdu to není domnělou roztříštěností Linuxu, jak teď už víš.

* - hledání té správné distribuce je hlavním tématem uživatelů, kteří vedou žabomyší války. Ve své podstatě jde jen o to, aby uživatel pochopil, jestli potřebuje konzervativní nebo rolling update distribuci a z těch pár větví Linuxu vybral, který guláš mu chutná nejvíc. Všechna tvrzení o tom, že nějaká konkrétní distribuce je pro začátečníka nejlepší, je holý nesmysl. Ano, skutečně existuje několik distribucí, které se orientují na domácí uživatele, ale jak jsem psal v jiném příspěvku, pokud se nejsou ochotni s novým systémem naučit, vývojáři se mohou stavět na hlavu a stejně to k ničemu nebude. Tahle volba je uživateli = chci pro mne nový operační systém? Musím se s ním naučit. Platí to pro uživatele Windows, kteří pokukují po tučňákovi, stejně jako pro mé rodiče, kteří se rozhodli namísto klasického vysavače používat robotický... žádné zázraky se dít nebudou, učit se s novými věcmi musíme celý život. A nebo se do nich pouštět nemá smysl, protože to nedopadne dobře.

Abby

Level 21

19. 1. 2025 22:33

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@littleon @littleon já třeba jsem ochotná se s novým systémem naučit a leccos i umím, ale málo platné, když není SW a podpora HW, je sebelepší OS k ničemu. A pro Linux prostě ten SW ani podpora HW není. Už jen rozběhnout obyčejnou 5.1 zvukovku se ve výsledku ukázalo jako nemožné, protože sice se to povedlo, ale rozbila to aktualizace jádra a původní postup už nezabral. Tiskárna sice tiskne, ale ne oboustranně, což umí v macOS i Windows bez instalace ovladačů (je to síťová Kyocera s podporou AirPrint). A nehlásí stav tonerů. Na můj notebook dodnes každý pokus o instalaci krachuje na "bad shim" kvůli zapnutému Secure Boot, ale vypínat ho samozřejmě nebudu, každý kousek ochrany se hodí. Na desktopu Secure Boot projde, asi je to tím, že desktop je AM4 a notebook AM5, kdo ví. Když jsem zkusila na notebooku SB vypnout, tak mi nefungoval MUX Switch (Radeon + Nvidia), takže ani nemá smysl se o něco pokoušet, když tenhle už vcelku starý kousek technologie prostě nefunguje. A mohla bych ještě chvíli pokračovat a co se týče SW, tak ještě mnohem déle, ale asi se mi nechce. Mám Linux ráda a věřím, že kdyby ho vzala silná komerční firma, tak z něj udělá "Apple 2.0" a bude mít mega úspěch, zvláště když vidíme, co provádí poslední dobou "indický Microsoft" a když jsou lidé, pro které je Apple buď moc drahý nebo ideologicky nevhodný. Jenže ta roztříštěnost a že prostě spousta věcí nefunguje a spousta základního SW není zabraňuje, aby se Linux dostal mezi masy.

Pro příklad, moje mamka, 78 let stará paní, měla obrovské problémy s Windows. Tak jsem jí na notebook nainstalovala Linux, tehdy Mint (rok 2016), používá pouze e-mail, web browser, prohlížeč obrázků, prohlížeč dokumentů, hlavně prezentací a video přehrávač. Takže by se dalo říct, že je ideální kandidátkou pro Linux. Jenže ani tohle nefungovalo, e-maily byly leckdy nečitelné, protože odesílatelé mají MS Outlook, soubory se nedaly přehrát, protože Windows, PPTX v Libre Office většinou spíš nefungovaly a tenkrát byly videa wmv a to prostě většinou nefungovalo a to ani ve VLC. V roce 2017 dostala MacBook Air, který používá dodnes (i když teda už nový, protože ten původní se jí povedlo utopit, tak má dnes MBA M1), otázky na nefungující věci ustaly a ona prostě používá to, co jsem vypsala výše. Má nativní Mail.app, Safari, IINA (video přehrávač), na prohlížení fotek se naučila používat Quick Look a na dokumenty má iWorks (Pages, Numbers, Keynote) a otevře všechno a nestěžuje si, že by něco vypadalo divně nebo nefungovalo. No a co se s tím dá dělat? Před Macem jsem několikrát týdně pořád jen něco řešila, s Macem naprosto minimálně, akorát poprvé se zeptala, co dělat, že to po ní chce aktualizovat, ukázala jsem jí to a zvládá i povýšení systému v rámci majoritních verzí, o malých aktualizacích ani nemluvě. Tohle je problém Linuxu, že nedokáže uspokojit ani ten základ. A přitom potenciál tu je, stačilo by nevyrábět fork forku, ale aby se vývojáři domluvili a společné práci. Nevím proč to nejde.

littleon

Level 2

20. 1. 2025 01:02

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@littleon @Abby já jsem se do této diskuze pustli proto, že diskutující výše argumentovali počtem distribucí jako důvodem, proč se někdo z výrobců HW nepouští do podpory Linuxu a vývojáři aplikací do vývoje verzí pro Linux, že je třeba jedné "unifikované distribuce apod.). Proto jsem se rozepsal, aby pochopily, že ani počet větví Linuxu, ani počet distribucí na to vliv nemá a že reálně existují cesty, jak dělat moduly a aplikace pro "Linux" a ne jednotlivé distribuce. Přesto je to na každém výrobci HW či vývojáři SW, zda-li bude nebo nebude podporovat/psát verzi pro Linux. Vůbec netvrdím, že vše funguje a to dokonale. Naopak si jsem vědom toho, a opakovaně to říkám, že nikdo nemá povinnost podporovat systém, který podporovat nechce. Jen mi vadí, když to někdo na něco svádí, přičemž ví, že leže (výrobci, vývojáři) nebo neví o čem mluví (diskutující na síti). Pokud někdo řekne, že to dělat nebude, tak jsem s tím v pohodě, nalili jsme si čistého vína, za mě ok.

Jak jsem vysvětlil výše, modifikace HW (typicky laptopy) si žádají také modifikované nebo nové moduly od výrobce HW, které buď dodá nebo ne. S tím žádný vývojář od úrovně vývoje distribuce až po úroveň vývoje jádra systému nic neudělá. Je to jen a pouze na výrobci HW. Jinými slovy, i kdyby se stalo, co píšeš, tedy se domluvila většina vývojářů distribucí na absolutní spolupráci, nemají možnost to ovlivnit, ani kdyby si nacvičili číslo, kdy budou skákat všichni v rytmu samby na levém uchu. Je třeba pochopit, že pokud výrobce HW nedodá modul(y) (ovladače) pro Linux, tak jím upravený/vyrobený HW, v Linuxu fungovat nebude. Nikdo nemá dokumentaci a specifikace, jen výrobce HW. I proto ti zlobí laptop, ne proto, že máš AM5 (AMD dodalo do kernelu moduly s předstihem), ale pravděpodobně proto, že tam zřejmě výrobce přidal/upravil nějaký obvod a není k tomu "ovladač" v jádře (a nebo - nevím, jaké distro používáš, může to být i tím, že k tobě ještě nedoputovala požadovaná verze kernelu a spol.). Ale to se už posouváme na úroveň poradny, což nebylo mým záměrem. Mým záměrem bylo, abychom si tu vysvětlili, jak se věci mají a proč.

To že MS ochotněji spolupracuje se společnostmi jako Apple či Google, než aby spolupracovala s vývojáři třeba toho LibreOffice nebo obecně OSS, je známá věc a opět zopakuji, abychom to pochopili, že pokud výrobce uzavřeného SW neuvolní specifikace, API..., tak pak s tím nikdo z vývojářů opensource nic neudělá, ani kdyby k tomu výše popsanému cirkusovému číslu přidal přeskakování mezi levým a pravým uchem. Situace, kterou popisuješ, není vinou na straně vývojářů ze světa Linuxu/OSS, ale na straně druhé. Mohli bychom tu dohledávat legislativní část, která MS de facto nařizuje, jak má postupovat v případě formátů dokumentů apod., ale to by bylo naprosto zbytečné. Nevyřeší to ani to, co uživatelé zažívají (část popisuješ) ani to, že EP/EK nevymáhá to, co nařídila. Popravdě řečeno, uživatelům je to jedno, protože buď to funguje nebo ne. Málokdo se bude zabývat extrakcí mailů z MS Outlock (což je ten problém s otevřením e-mailu a zároveň způsob, jak obejít legislativu a komplikovat to dál) a výsledek je, že to uživatele štve. A já je chápu a i proto radím si Linux neinstalovat (což jsem výše psal), protože tyhle věci, ať už od výrobců HW nebo samotného MS atd., vyžadují další informace, další energii a někdy i další znalosti. A někdy by byly prostě neřešitelné i pro nás, kteří systém známe poměrně dobře, proto jsme se dávno naučili si vybrat HW, periferie a další příslušenství od výrobců, kteří tu podporu dávají i to, že když mi někdo pošle mail z MS Outlock, tak mu odepíši, že zapomněl, že když posílá něco mě, má to má poslat z jiného klienta (a ty to taky štve, ale to už je jejich boj, protože já se z Linuxu asi už nehnu). Militantní linuxáci by mě za toto tvrzení nejraději ukřižovali, ale tak to je. Jsem linuxák, protože mi ten systém vyhovuje nejvíce ze všech (během let jsem zkusil asi všechno) a jsem ochotný tomu přizpůsobit výběr HW (u desktopu to už není o kompromisech jako dřív), laptopu, tiskárny, skeneru, foťáku i kamery (což dnes taky již neplatí). Tohle je na každém, jestli se tím chce zabývat nebo ne. Já nikdy netvrdil a ani tvrdit nebudu, že je Linux pro každého za každých okolností. Sám si dobře pamatuji, jak složité bylo už jen to, abych donutil úřady ČR dodržovat platnou legislativu = abych dostával dokumenty v otevřených formátech, protože úředníkům to nikdo nevysvětlil ani je to nenaučil (neměli ponětí o čem mluvím a někteří si mne dodnes pamatují a to víc jak 10let živnostníkem nejsem). Takže ano, pro lecos existují cesty, pro něco málo ne, ale pokud někdo zažívá problémy, je lepší zůstat na systému, kde ty problémy nemá, což jej nebude stát ani čas, ani energii, ani se nebude muset učit novému.

Jinak wmv je přehratelný snad co Linux používám, ale všeobecně deklarovaný "nejlepší přehrávač" VLC, není nejlepším přehrávačem (ani omylem). Pokud si dobře pamatuji, tak přehrávače postavené na mplayeru problém v té době neměli a později jej nahradil přehrávač mpv, který slupne také kde co.