littleon

littleon

Level 2

13. 10. 2025 14:48

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Martin Niemiec @RomanL A co je na Zuzce špatně? Yast nebo one click? :)

littleon

Level 2

12. 10. 2025 23:06

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Martin Niemiec @Martin Niemiec A přesně takhle se vyrábí "spokojení" nováčci v Linuxu... vážně se ani nezeptáš co má za stroj a rovnou ho pošleš na LTS/"Stable" distro? No jen doufám, že nemá novější stroj, jinak bude o pisatele "no na linuxu to prostě nefunguje" více.

@ Martin.C - pokud máš novější nebo nový stroj, obloukem se vyhni LTS a "stabilním" distribucím, ve kterých nemusí (často není) ještě být přítomna podpora novějšího HW, popř. může mít výkon ve hrách o řád nižší, než jsi zvyklý. V takovém případě ti doporučuji poohlédnout se po rolující distribuci. Osobně preferuji něco z větve Arch Linuxu (nejklikavější je asi CachyOS), ale Arch není úplně ideální pro nováčky, chce to hodně číst a ptát se; podle mě nejjednodušší pro začátečníky je z větve SUSE distro openSUSE Tumbleweed - takový kompromis mezi jednoduchostí (klikací centrum nastavení systému hodně pomůže, ale číst budeš muset stejně) a ještě slušným výkonem. Pokud máš grafiku Nvidie, tak jsem zaznamenal, že do do openSUSE vytváří balíčky sama Nvidia a občas se jí "něco nepovede". Pokud si pamatuji dobře, v OBS jsou ovladače připravené a hlídané komunitou, takže budou asi fungovat lépe.

Pokud se ti chce, hledej info → openSUSE, one click*, OBS

* - hodně pomáhá s prvotním nastavením systému, protože za openSUSE stojí velká společnost, musí dodržovat SW patenty a podobné vymoženosti. A tak vznikl komunitní repozitář, kde se nachází vše potřebné + systém na jedno kliknutí, který ti zjednoduší po instalaci systému, doinstalování klasiky = kodeky, steam, apod. Pokud jsi pařan, načti si o super věci jménem Lutris, toho budeš objímat, pokud se do toho pustíš.

Hodně zdaru.

littleon

Level 2

11. 10. 2025 22:53

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

Přechod ze stávajícího systému na nový = učit se, získávat informace. Pokud se nechci učit, je pro všechny lepší, když zůstanu na systému stávajícím.

Už jsem to zcela jistě psal do nějaké diskuze i zde na PCT. Jsem linuxák, který přecházel v dobách (2007) nesrovnatelných s dnešním linuxovým světem s potřebou různých agend a přepral jsem to, protože mě Win Vista štvala tak, že jsem se to rozhodl podstoupit v plné palbě. Je na každém, jestli chce čas a energii do toho investovat nebo ne.

Každému, kdo po mě chce pomoci přejít na Linux dodám informace (odkazy), aby pochopil, do jakého světa chce vstoupit. Pokud se tím prokouše, vlastně pročte, a pořád chce, jsem k dispozici. Většina se na to ale vyprdne a to je dobře. Protože chtít používat "Linux" znamená minimálně ho trochu chápat. Nikoliv ve smyslu, že musím znát tuny příkazů pro terminál (to je nesmysl, jsem hrdý klikač), ale třeba i v tom smyslu, že existence jedné blbuvzdorné distribuce není žádoucí z řady důvodů (vč. bezpečnostních), že existuje několik větví distribucí, které nevznikly proto, že chtěl někdo jiné tapety na plochu, ale z dobrých důvodů. A to je v konečné fázi onen test prokousáním se informacemi, což vede k tomu, že si dotyčný umí zodpovědět, která větev Linuxu je pro něj. Ano, když si přečtěš info, budeš chápat, že neexistuje milion distribucí (omílaný nesmysl), ale pár větví Linuxu.

Tendenci přejít "na Linux" rozmlouvám lidem řadu let a to z dobrých důvodů. Těm, kterým jsem to nerozmluvil a dostali se do skupiny těch, kterým jsem pomohl, fungují "na Linuxu" spokojeně. Je to jen pro lidi, kteří se nebojí chápat a občas se něco naučit. Ono to totiž není úplně o znalostech, ale o přístupu. Přesto používám rád to, že se musí takový uživatel lecos naučit, protože to samo od sebe funguje velmi dobře coby filtr.

"...No a pak přichází rady komunity, které jsou přesně takové, jak byste čekali: „Máš používat exFAT!“ „Tohle je problém Windows. Já mám jenom Linux a mě to funguje.“ „Nemáš používat základní knihovny, nainstaluj si ntfs-3g.“..."

Pamatuji si dobu, kdy byl přechod z klasického "předturbového" benzínového motoru (= blbuvdorný, v podstatě nezničitelný) na starý dýzl (= citlivý na zacházení) nechci říct náročný, ale člověk musel mít informace a naučit se s ním jezdit za studena citlivě atd. Přistoupil jsem na to a za odměnu získal více výkonu a hlavně kroutícího momentu, kombinovaného s nižší spotřebou a lepším jízdním komfortem. Ano, pokud chci používat něco nového, je dobré si zjistit informace a zachovat se podle toho. Ano, je zde rozhodně chyba v tom, jak nativní ntfs modul funguje, přesto, není na místě se nejprve o tom novém systému něco dozvědět? Nezpochybňuji, že někteří linuxáci se chovají na fórech jako neandrtálci. Stejně jako najdeme neandrtálce ve fórech jiných, najdeme je i zde. Ale troufnu si říci, že pokud člověk absorbuje informace o tom, která větev je pro něj vhodná, skončí na fóru, kde je těch neandrtálců o poznání méně.

"...Windows jsou složité, náročné a nabobtnalé – a člověk by řekl, že právě nyní je ideální situace pro „převzetí moci“ Linuxem – jenomže problém je v tom, že se o to linuxová komunita zjevně nezajímá...."

Nebojím se říct, že je to trochu jinak. Asi nikdo nechce dostat linuxový svět do situace, kdy by uživatelé klikali na libovolné odkazy a povolovali různá oprávnění pro aplikace (procesy, služby) jen proto, že se chtějí dostat k nějakému obsahu/aplikaci bez ohledu na to, co právě odklikli. Jinými slovy, Android je krásnou ukázkou toho, kam si nechceme s Linuxem vyrazit. Ať se vám to zdá jakkoliv arogantní, jakkoliv sprosté, já nechci, aby se v linuxovém světě volně pohybovali lidé konající cokoliv, bez jakéhokoliv pocitu odpovědnosti a sebereflexe. Stačí, že se jich pohybuje dost v reálném světě a teď dobře vidíme kam to vede i zde :). Takže: je to opravdu správně zformulovaná myšlenka?

Pokud se nad tím chce někdo opravdu zamyslet, je dobré jít ke kořenům. Linux byl navržen na naprosto jiných základech než MS Windows. Nemluvím nyní o ideologii, ale o technických věcech. Linux byl od počátku navržen jako víceuživatelský operační systém s důrazem na bezpečnost. To sebou neslo také důsledky v komfortu v uživatelském prostředí a spoustu dalších "drobností", které v dnešní době zůstávají terčem sporů. No, sporů; není to tak dávno, kdy jsem na jednom fóru zahlédl posměšek ve smyslu, zda-li ještě musíme potvrzovat u některých operací, práva administrátora systému. Dnes je to běžné i ve Windows, protože to má odůvodnění. Pravda, v Linuxu je k tomu potřeba hesla administrátora (pokud si ho nevypnete, což není správná cesta). Pravděpodobně se smažou i další takové rozdíly, velmi pravděpodobně ze stejných důvodů (bezpečnost) a možná i doopravdy (např.: heslo správce systému). Přesto jsou a pokud se nenaplní vize nejen Davida Ježka (Windows jako distribuce Linuxu), rozdíly budou dané rozdílným návrhem operačního systému a třeba i existence SW patentů.

Za mě: Linux vyžaduje minimálně změnu myšlení (přestat chodit po vyšlapaných a určených stezkách), něco si přečíst a nebát se zeptat i přesto, že můžete narazit na neandrtálce. Pro všechny ostatní je lepší zůstat na stávajícím systému.

littleon

Level 2

16. 7. 2025 11:50

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

Zdá se, že někomu může pomoci přehled aplikací, tak přidám také...

Multimédia

Přehrávač MPV, protože umí přechroupat snad všechno, VLC je dlouhodobě problematický, tohle mi vyhodil třeba teď u HEVC HDR s DolbyVision → Neidentifikovaný kodek.: Přehrávač VLC nerozpoznal kodek zvuku nebo videa. Donedávna nefungovala akcelerace videa skrze VAAPI a to dlouhodobě od verze 3.0. Takže filmofilům spíše něco na MPlayeru či MPV, samozřejmě fce VLC můžou lidem vyhovovat, já jej přestal používat kvůli nefunkčnosti HW akcelerace.

Videosbírka: Kodi

Hudba: Elisa, Amarok mám ještě také nainstalovaný asi z nostalgie a dříve ještě Clementine.

Zpracování a převod videa: převod primárně ffmpeg (někomu může stačit třeba HandBrake), střižna kdenlive, v minulosti i Kino (v době získávání videa z páskové kamery přes IEEE 1394 :) ).

Fotky: Gwenview, DigiKAM + showFOTO, RawTherapee, to je koukám u lidí taky klasika + pro lidi dávám ještě Rapid Photo Downloader

Grafika: zkoušel jsem si hrát s GIMPem a dalšími, včetně těch z Calligra Suite, ale jsem na to levej :D

Utility: MKVToolNix, MediaInfo a už jsem dokonce použil i OBS Studio :) + vlastní skripty pro převod apod.

Internet:

Prohlížeč: Firefox (od úmrtí staré Opery), na otravné weby LibreWolf, na YouTube FreeTube

a pak asi klasika, jdownloader, Pidgin, Discord, FileZilla...

Kancl:

paradoxně jsem přišel na to, že mi na dokumenty úplně dostačuje balík Calligra, na pdf Okular, skenner jak XSane, tak ScanLite. Pro plánování, kalendář, maily atd. používám KDE PIM.

Paření:

Steam, Lutris, chystám se kouknout na Heroic Games Launcher, používám MangoHUD, mám nainstalovanou klasiku wine/protontricks, dosbox atd, ale od dob, kdy se do toho opřelo Valve a také kluci kolem Lutrisu, ani nevím, kdy jsem to použil naposledy... nainstaluješ a hraješ...

Spávce souborů:

primárně Dolphin, v konkrétních případech sáhnu pro Krusadera, když potřebuji využít frontu apod. a tyhle dva doplňuje nesmrtelná klasika v podobě Midnight Commanderu.

Síťování:

ssh, Samba, vnstat + GUI, nmap, Nethogs, tcptrack... je toho víc, ale kdo si má z patra vzpomenout :) a k tomu jsem během času přešel na vybavení KDE, které v některých případech už dostačuje. Ještě občas použiji pro vzdálenou správu TeamViewer a nx (NoMachine).

Správa disků:

partitionmagic za mě dospěl a vystřídal tak Gparted

HW utility:

Pro nastavení a monitorování HW používám CoreCtrl (grafika), Solaar (potkan) a víc už v mém případě není potřeba, protože během času se nastavení HW tak nějak integrovalo do systému/prostředí a pro monitorování HW dostal podporu Ksysguard a v jeho nástupci Monitoru systému (který mě dlouho a hodně štval) to posunuli vývojáři ještě dál, takže takový přirozený přesun ke klikátku ;). V minulosti ještě pro grafiku Radeon-Profile a už si nevybavím, jak se jmenovala aplikace pro grafiky Nvidie, co jsem používal... a občas se kouknu na disky pomocí HDSentinelu

Pro virtualizaci používám VirtualBox, pro vytváření bootovacích flešek ImageWriter od SUSE, jako databázi mariaDB a víc mne už nenapadá.

littleon

Level 2

11. 2. 2025 01:15

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@uni1 @uni1 jak s Adamem v řadě věcí nesouhlasím (káže vodu, pije víno nebo naopak?), tak naopak s jednou mála věcí se souhlasit dá. Nevím, jestli to trefím přesně, ale hledat se mi to nechce → AMD není ATi, nebude prodávat levněji, než musí.

Jinými slovy, pokud se AMD řada 9000 aspoň trochu povede, žádnou "cenovou válku" čekat nemůžeme. Skoro bych se nebál říct, že to dopadne tak, jak to známe z minulosti. Radeon bude o max litr levnější, než podobně výkonná Nvidia. Bodka. Už aby se začalo dařit Intelu v GPU (fakt jsem to napsal?)....

littleon

Level 2

20. 1. 2025 01:02

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@littleon @Abby já jsem se do této diskuze pustli proto, že diskutující výše argumentovali počtem distribucí jako důvodem, proč se někdo z výrobců HW nepouští do podpory Linuxu a vývojáři aplikací do vývoje verzí pro Linux, že je třeba jedné "unifikované distribuce apod.). Proto jsem se rozepsal, aby pochopily, že ani počet větví Linuxu, ani počet distribucí na to vliv nemá a že reálně existují cesty, jak dělat moduly a aplikace pro "Linux" a ne jednotlivé distribuce. Přesto je to na každém výrobci HW či vývojáři SW, zda-li bude nebo nebude podporovat/psát verzi pro Linux. Vůbec netvrdím, že vše funguje a to dokonale. Naopak si jsem vědom toho, a opakovaně to říkám, že nikdo nemá povinnost podporovat systém, který podporovat nechce. Jen mi vadí, když to někdo na něco svádí, přičemž ví, že leže (výrobci, vývojáři) nebo neví o čem mluví (diskutující na síti). Pokud někdo řekne, že to dělat nebude, tak jsem s tím v pohodě, nalili jsme si čistého vína, za mě ok.

Jak jsem vysvětlil výše, modifikace HW (typicky laptopy) si žádají také modifikované nebo nové moduly od výrobce HW, které buď dodá nebo ne. S tím žádný vývojář od úrovně vývoje distribuce až po úroveň vývoje jádra systému nic neudělá. Je to jen a pouze na výrobci HW. Jinými slovy, i kdyby se stalo, co píšeš, tedy se domluvila většina vývojářů distribucí na absolutní spolupráci, nemají možnost to ovlivnit, ani kdyby si nacvičili číslo, kdy budou skákat všichni v rytmu samby na levém uchu. Je třeba pochopit, že pokud výrobce HW nedodá modul(y) (ovladače) pro Linux, tak jím upravený/vyrobený HW, v Linuxu fungovat nebude. Nikdo nemá dokumentaci a specifikace, jen výrobce HW. I proto ti zlobí laptop, ne proto, že máš AM5 (AMD dodalo do kernelu moduly s předstihem), ale pravděpodobně proto, že tam zřejmě výrobce přidal/upravil nějaký obvod a není k tomu "ovladač" v jádře (a nebo - nevím, jaké distro používáš, může to být i tím, že k tobě ještě nedoputovala požadovaná verze kernelu a spol.). Ale to se už posouváme na úroveň poradny, což nebylo mým záměrem. Mým záměrem bylo, abychom si tu vysvětlili, jak se věci mají a proč.

To že MS ochotněji spolupracuje se společnostmi jako Apple či Google, než aby spolupracovala s vývojáři třeba toho LibreOffice nebo obecně OSS, je známá věc a opět zopakuji, abychom to pochopili, že pokud výrobce uzavřeného SW neuvolní specifikace, API..., tak pak s tím nikdo z vývojářů opensource nic neudělá, ani kdyby k tomu výše popsanému cirkusovému číslu přidal přeskakování mezi levým a pravým uchem. Situace, kterou popisuješ, není vinou na straně vývojářů ze světa Linuxu/OSS, ale na straně druhé. Mohli bychom tu dohledávat legislativní část, která MS de facto nařizuje, jak má postupovat v případě formátů dokumentů apod., ale to by bylo naprosto zbytečné. Nevyřeší to ani to, co uživatelé zažívají (část popisuješ) ani to, že EP/EK nevymáhá to, co nařídila. Popravdě řečeno, uživatelům je to jedno, protože buď to funguje nebo ne. Málokdo se bude zabývat extrakcí mailů z MS Outlock (což je ten problém s otevřením e-mailu a zároveň způsob, jak obejít legislativu a komplikovat to dál) a výsledek je, že to uživatele štve. A já je chápu a i proto radím si Linux neinstalovat (což jsem výše psal), protože tyhle věci, ať už od výrobců HW nebo samotného MS atd., vyžadují další informace, další energii a někdy i další znalosti. A někdy by byly prostě neřešitelné i pro nás, kteří systém známe poměrně dobře, proto jsme se dávno naučili si vybrat HW, periferie a další příslušenství od výrobců, kteří tu podporu dávají i to, že když mi někdo pošle mail z MS Outlock, tak mu odepíši, že zapomněl, že když posílá něco mě, má to má poslat z jiného klienta (a ty to taky štve, ale to už je jejich boj, protože já se z Linuxu asi už nehnu). Militantní linuxáci by mě za toto tvrzení nejraději ukřižovali, ale tak to je. Jsem linuxák, protože mi ten systém vyhovuje nejvíce ze všech (během let jsem zkusil asi všechno) a jsem ochotný tomu přizpůsobit výběr HW (u desktopu to už není o kompromisech jako dřív), laptopu, tiskárny, skeneru, foťáku i kamery (což dnes taky již neplatí). Tohle je na každém, jestli se tím chce zabývat nebo ne. Já nikdy netvrdil a ani tvrdit nebudu, že je Linux pro každého za každých okolností. Sám si dobře pamatuji, jak složité bylo už jen to, abych donutil úřady ČR dodržovat platnou legislativu = abych dostával dokumenty v otevřených formátech, protože úředníkům to nikdo nevysvětlil ani je to nenaučil (neměli ponětí o čem mluvím a někteří si mne dodnes pamatují a to víc jak 10let živnostníkem nejsem). Takže ano, pro lecos existují cesty, pro něco málo ne, ale pokud někdo zažívá problémy, je lepší zůstat na systému, kde ty problémy nemá, což jej nebude stát ani čas, ani energii, ani se nebude muset učit novému.

Jinak wmv je přehratelný snad co Linux používám, ale všeobecně deklarovaný "nejlepší přehrávač" VLC, není nejlepším přehrávačem (ani omylem). Pokud si dobře pamatuji, tak přehrávače postavené na mplayeru problém v té době neměli a později jej nahradil přehrávač mpv, který slupne také kde co.

littleon

Level 2

18. 1. 2025 17:24 (Upraveno)

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Tomáš Němec @Tomáš Němec když už jsem se zapojil... to neplatí plošně pro rolling update distribuce (odložení aktualizace a pak problém). To byl jeden z mála důvodů, proč sem před lety opustil openSUSE Tumbleweed - návrat z dovolené, aktualizace, problém. Třeba na Manjaru jsem se s takovým problémem nesetkal od roku 2018 do 2024 v rámci několika strojů, včetně domácího serveru. A na testovacím stroji mám CachyOS právě na pozorování toho jevu, měsíc zatím nevadil, uvidíme kvartál, ale na to si budu muset počkat.

Koncept rolling update je de facto potřebný pro libovolného uživatele, který si udržuje nový HW a chce Linux. A k tomu se s tím prostě naučit aspoň trochu musí, jinak bude mít problémy bez ohledu na způsob aktualizace distra. Na tohle téma mne napadla otázka na tebe (na tělo :) ) - neplánuješ třeba na nějakém novém HW, který teď vyšel a vyjde, udělat test výkonu mezi rolling update a konzervativní/stable/LTS distribucí zahrnující aplikace, třeba i ffmpeg a hry? Jak co funguje, jak funguje akcelerace videa, HDR atd.?

littleon

Level 2

18. 1. 2025 14:48 (Upraveno)

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@littleon @mloveckyorigin už chápu, kam směřuješ. K pochopení této problematiky, kterou nastiňuješ, je potřeba vědět, jak celý ekosystém funguje a pak pochopíš, že to je celé úplně jinak. Sice na to budu potřebovat trochu více písmenek, tak snad bude PCT tolerantní. Rozdělím to do pár kategorií, abychom to pochopili celé lépe.

Začneme ovladači. Zase budu zjednodušovat. Ovladač je vlastně co. Je to soubor informací a třeba i instrukcí, jak má systém HW identifikovat a jak s ním pracovat = kategorii, funkci atd. Takový ovladač je malinký a ve světě Linuxu se mu říká modul, který je buď přímo v jádře systému (nejjednodušejší způsob) nebo jej lze distribuovat mimo jádro a použít složitější způsoby, jak jej s jádrem sestavit, například tak, že se použije dkms (ne úplně optimální způsob), kdy se po aktualizaci jádra modul znovu sestaví v automatickém procesu. Pak je způsob třetí a to ten, že výrobce HW bude sestavovat s modul sám, třeba ve svém repozitáři, v rámci konkrétní distribuce (nejsložitější způsob, nebojím se říct nejpitomější). Nejjednodušší způsob je, že vloží výrobce HW svůj modul přímo do jádra. Proto si určitě někdy zaznamenal tvrzení, že Linux je jen jeden. Linux je vlastně "jen" jádro operačního systému (linux kernel) a pokud se rozhodneš jako výrobce mít svůj modul v Linuxu, tak ho tam mít můžeš. Libovolná linuxová distribuce sestavuje linux kernel jako stěžejní základ, hnací motor své distribuce a v tomto ohledu platí, že kdo do kernelu svůj modul dal, tak jej má ve všech distribucích. Proto ti bude fungovat CPU, čipset atd. v libovolné linuxové distribuci - výrobci integrují moduly do kernelu klidně půl roku před vydáním HW. Zde žádná roztříštěnost neexistuje, protože jádro používají všichni stejné, protože je jen jedno. Rozdíl v distribucích pak je v tom, jakou verzi jádra použije. Pokud výrobce dá NOVĚ modul do vývojové verze jádra, tak se dostane k uživatelů v různý čas. Po vydání jádra např. verze 6.10 je rozdíl, za jak dlouho se dostane k uživateli tzv. rolling update distribuce, ten bude mít tu verzi jádra k dispozici záhy, uživatel konzervativní distribuce jej může dostat třeba za půl roku, v extrémním případě ještě později. I když to se už mění, ale to bychom zabředávali do mnoho textu navíc, v principu to postačí takto.

Takže pravdou je, že pokud výrobce skutečně chce svůj HW v Linuxu podporovat, tak vůbec neplatí, že by musel dělat milion ovladačů, ale může vytvořit jen jaderný modul a udržovat jej, aby v případě změny v jádře pořád fungoval. A to je skutečný důvod, proč na to někteří výrobci prdí. Musí jej udržovat, jinak je z jádra vyřazen. Pravdou je, že tomu tak je i ve světě Windows. Už neplatí, že vydají ovladače pro Win7 a aktualizují jej jen v případě nějakého service packu (změna jádra systému Windows), ale musí jej od Win10 aktualizovat s každým velkým updatem, kde proběhne často aktualizace jádra systému. To jen tak pro srovnání a vysvětlení skutečného stavu věci.

Další částí ovladačů, jak je vnímají uživatelé Windows, je aplikace, která pomáhá uživateli ten HW nastavit. Tuto aplikaci je potřeba sestavovat pro každou distribuci zvlášť? Zase ne. Zde jsou dvě cesty, které si musí výrobce zvolit sám a někdy má různými softwarovými patenty svázané ruce, takže příliš voleb nemá. Ale zase to trochu zjednodušme - funguje nám všem od Valve aplikace Steam napříč distribucemi? Ano, stejně jako další aplikace, které musí být sestaveny samotným výrobcem. Samotná aplikace je totiž napsaná v nějakém programovacím jazyce a pokud aplikaci napíšeš pro nějaký framework, je jistota, že bude fungovat v libovolné distribuci, protože ty je obsahují. Takže si polož otázku, je opravdu tak složité dustribuovat ovladače (modul(y) a aplikaci) napříč linuxovým světem? Pravdou je, že není. Linuxová distribuce je skládačka hotových věcí, stojící na tom jednom Linuxu a když to opět zjednoduším, tak vývojáři distribucí jsou z tohoto pohledu jen a pouze kuchaři, který mají svůj recept, jak uvařit nejlepší guláš. Ale základ je všude stejný, každý do něj hodí cibuli a maso. Samozřejmě bych neměl opomenout třetí možnost, vydávat aplikaci jako opensource, třeba s předkompilovanými binárkama věcí, které spadají pod SW patenty a v tu chvíli si ze zdrojových kódů rádi vývojáři připraví balíčky pro svojí distribuci sami, což ostatně dělají se vším, co v distribuci najdeme.

Jistě existují některé věci a situace, kdy se musí k něčemu přihlédnout, ale to není nic neřešitelného. Zde je to jen o tom, jestli někdo to rozhodnutí udělá nebo ne. Z jednoho soudku jsou ovladače Nvidie, která sestavuje plně uzavřený kód a přesto se dostane k uživateli napříč distribucemi a to v zásadě sestaví jednu binárku (něco jako ve světě Windows "exe soubor"), který si stáhneš z webu Nvidie a můžeš si jej nainstalovat sám do své distribuce. Vývojáři dister (typicky to stojí na základních distribucích konkrtétní větve Linuxu, ale není to nutné) to pak zjednodušují tím, že z toho vytváří balíček do svého repozitáře. Z jiného soudku je AMD, které vytvořilo moduly, které jsou součástí jádra a doprovodný SW kompilují pro konkrétní distribuci. Jako by chtěli navázat na hloupou tradici společnosti ATi, která vydávala ovladače, které fungovali jen s konkrétní verzí linuxového jádra a pro jistotu i s konkrétní verzí "linuxové grafické části" (X). Zde se patří dodat, že Nvidia má v rámci nějakou tu aplikaci, hodně ořezanou a prdí na to a AMD na aplikaci pro jistotu hodilo bobek úplně. Vždy je to na výrobci HW.

Takže teď už myslím trochu chápeme, že výrobce HW má možnost dát svůj modul (ovladač) do Linuxu a to bez ohledu na to, kolik distribucí na jádře vznikne. Také asi už chápeme, že lze vytvořit aplikaci, která opět nebude závislá na počtu distribucí, které ji použijí. Záleží jen a pouze na výrobci HW, jestli se vydá jednoduchou, složitější a nebo nejsložitější cestou. Nebo zvolí cestu tu, že bude tvrdit uživatelům něco o roztříštěnosti Linuxu a hodí na to bobek = bude lhát, protože se mu nechce. Výrobce nemá povinnost podporovat operační systém, který podporovat nechce, ale měl by mít koule na to přiznat, že se mu nechce a ne nepokrytě lhát. Takhle se jmenuje "roztříštěnost Linuxu" z pohledu výrobců HW a jeho podpora.

Jinou kategorií jsou ovšem výrobci tiskáren, kteří v nějaké době přistoupili na to, že ovladače dodají a někdo z linuxovýho světa jim hodil klacky pod nohy zásadní změnou tuším v projektu CUPS? Nepamatuji si to přesně, ale je třeba říct, že se něco takového také odehrálo. Přesto existuje nemálo výrobců periferií, kteří se hecli i přes ten klacek překročili a světe div se, zase nemusejí vydávat ovladače pro jednotlivé distribuce. Pravda, někteří to dělají pořádně, jiní ne tak úplně dobře. Ale to už je zase volba výrobce HW.

Takže ne, ani počet distribucí Linuxu, ani skutečný počet větví Linuxu neovlivňují náročnost "dostat do Linuxu ovladače" či aplikace. Dal jsem sem informace, které uživatelé nemají, protože se o to nezajímají. Ale po přečtení výše napsaného, si můžeš udělat vlastní názor na to, jestli to, co jsi výše tvrdil, je pravda a nebo to je celé úplně jinak. A jako třešničku na dortu bych přidal otázku → pokud si nainstaluji Steam (napříč distribucemi), musí se v rámci instalace linuxové verze hry kompilovat v dané distribuci a nebo se prostě stáhne a hraje se? (napovím, že B je správně = zase je fuk, kolik dister existuje)

Zmínil si, že SteamOS do toho šlape. No, tak si to zase hoďme do reality. Valve přešlo z Debianu na Arch Linux. A proč? Protože Arch Linux je rolling update distribuce = AMD vloží do jádra modul pro nějaké nové APU, které používá Valve v konzoli a tak má celkem záhy ve svém Archu (SteamOS) potřebné "ovladače" a s tím související věci, kterými vás nebudu zatěžovat. V Debianu by muselo Valve čekat dlouho dobu, než se to do repozitáře dostane. Debian je skvělá distribuce, mam jí rád, ale jako konzervativní distribuce není vhodná na takovéto věci = ten guláš se tam vaří jinak. Takže ano, Valve do toho hodně šlape, Steam, spolupráce s projektem WINE, který sestavuje v rámci Steamu (ne SteamOS) jako Proton atd. Ale rozhodně Valve nešlape do toho, že by vytvořilo nějakou distribuci pro všechny tak, jak si jí, promiň, mylně představuješ*. Jen si vybralo takovou, která splňuje její požadavky - Arch Linux.

Na závěr bych to chtěl nějak shrnout. Když už víme, že je jedno, klik existuje větví základních linuxových dister a jejich forků, když víme, že podpora HW i na úrovni aplikace od výrobce není tímto ovlivněna, tak asi už nemůžeme tvrdit, že je svět Linuxu roztříštěný tak, jak se obecně tvrdí. Narážel si na generický HW vs upravený HW nějakým výrobcem. ještě zavzpomínejme, že se tak dělo třeba i na poli grafických karet. Např. Asus toto dělal rád a pak musel pro Windows vydávat ovladače upravené o vlastní obvody. Pokud si pamatuji dobře, tak vyšly od výrobce grafiky 3-4 ovladače s optimalizacemi, ale Asus vydal za stejnou dobu jedny a lidi přicházeli o výkon a hlavně o optimalizace pro hry a byli nasr..štvaný.. Proto od toho Asus upustil, musel by se věnovat mnohem více ovladačům. Pokud si stejný princi převedeš do současnosti a toho, co říkáš, tak je běžné, že výrobce (typicky notebooku) modifikuje čipset a další HW a pak k notebooku musí vydávat ovladače pro Windows. A je jen a pouze na něm, jestli vydá, resp přidá, modul do jádra Linuxu. Někteří to dělají, někteří se zpožděním a další to nedělají vůbec. Někteří dělají úplnou podporu, jiní částečnou a další nulovou, to se týká třeba i tebou zmiňovaných některých zvukovek, nejlépe zastává tuto pozici Creative (naprostá nula). A opravdu to není domnělou roztříštěností Linuxu, jak teď už víš.

* - hledání té správné distribuce je hlavním tématem uživatelů, kteří vedou žabomyší války. Ve své podstatě jde jen o to, aby uživatel pochopil, jestli potřebuje konzervativní nebo rolling update distribuci a z těch pár větví Linuxu vybral, který guláš mu chutná nejvíc. Všechna tvrzení o tom, že nějaká konkrétní distribuce je pro začátečníka nejlepší, je holý nesmysl. Ano, skutečně existuje několik distribucí, které se orientují na domácí uživatele, ale jak jsem psal v jiném příspěvku, pokud se nejsou ochotni s novým systémem naučit, vývojáři se mohou stavět na hlavu a stejně to k ničemu nebude. Tahle volba je uživateli = chci pro mne nový operační systém? Musím se s ním naučit. Platí to pro uživatele Windows, kteří pokukují po tučňákovi, stejně jako pro mé rodiče, kteří se rozhodli namísto klasického vysavače používat robotický... žádné zázraky se dít nebudou, učit se s novými věcmi musíme celý život. A nebo se do nich pouštět nemá smysl, protože to nedopadne dobře.

littleon

Level 2

17. 1. 2025 15:37 (Upraveno)

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@littleon @mloveckyorigin abych řekl pravdu, nejsem si úplně jistý, o čem konkrétně mluvíš. Také jsem začínal na větvi Mandrake, takže zde předpokládám, že mluvíš o drakconf, ale u Ubuntu a Steam to úplně interpretovat nedokáži. Unifikací myslíš co?

Co cítím z tvého příspěvku je, že mícháš nativní aplikace s aplikacemi pro jiný operační systém a tedy dáváš za vinu Linuxu to, že někdo (nevím co máš konkrétně na mysli) nepíše nativní aplikace pro Linux. UT 2004 byl nativní aplikací (existuje od autora verze pro Linux), takže logicky nebyl problém jej v Linuxu spustit a jestli ti běžel lépe než ve Windows, to není neobvyklé dodnes, když existuje hra i ve verzi pro Linux a je od autora pro Linux optimalizovaná.

S čím rozhodně nemůžu souhlasit je tvé tvrzení o stagnaci. Do Linuxu (jádra) přispívá nesrovnatelně více firem a je díky tomu podporováno podstatně více HW, než tomu bylo třeba v době vzestupu Ubuntu, desktop i aplikace se posunuly o vesmír jinam. Jistě existují segmenty, kde něco chybí.

Nakonec mi přijde hodně zvláštní tvrzení: "...že z toho vznikne něco opravdu použitelného ne jen pro pár aplikací." To mi přijde dost nefér, spíš až trochu mimo.

Abychom si rozuměli, já jsem linuxák, co rozmlouvá lidem si nainstalovat Linux, protože vím, že nejsou v drtivé většině ochotni se s novým systémem naučit. 10-20let používají jeden systém, tak se s ním logicky do jisté míry naučili zacházet a automaticky očekávají, že jejich znalosti jim k něčemu v Linuxu budou a diví se, že jen velmi málo a to až v případě, že vstřebají základní povědomí o Linuxu. A úplně se děsím toho, že zase částečně zaberou rady "končí desítky, dejte si Linux, nebudete muset kupovat nový HW a všechno fachá ok" (jen k tomu nikdo nenapíše, že to fachá lidem, co s tím systémem aspoň trochu umí). Už jsme to tu měli jednou, po ukončení WinXP a na fórech distribucí to vypadalo hůř, jak v poradně na živě. Ale teď to může nabrat naprosto jiných rozměrů. Takže já tu nehájím "svůj systém", jen mám rád, když se nazývají věci pravými jmény a říkají se fakta.

littleon

Level 2

16. 1. 2025 16:52

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

Už 6 let používám distribuce z větve Arch Linuxu a protože jsem lenoch, tak jsem někdy v roce 2018 hledal tu nejvíce klikací a skončil jsem na Manjaru. Před vánoci jsem se dokopal k tomu, abych přešel na jinou, protože v Manjaru zazdili tuším v roce 2023 akceleraci videa pro amdgpu a musel jsem si sestavovat mesu sám jen proto, že jsem byl línej vybrat jinou. Ve virtuálu jsem jich zkusil několik a právě CachyOS jsem vybral jako nástupce. A musím říct, že je to jako přestěhovat se do stejného bytu, ve kterém není rozbité světlo, jako v bytě původním. Jasně, některá výchozí nastavení (např. fish) jsou divočárna, ale stejně jako vizuál je otázka pár kliků, aby byl člověk zase doma. Za mě dobré klikací distro z Archu.

littleon

Level 2

16. 1. 2025 16:40

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Jan @Jan @ mloveckyorigin Normálně na toto nereaguji, ale na PCT pod články o Linuxu a distribucích se to objevuje často a dneska asi potřebu reagovat mám.

"Milion verzí linuxu", "1000+1 distribucí" atd. V dobré víře bych vám chtěl říct, že je to reálně úplný nesmyl. Pokud někdo vezme Ubuntu nebo Arch Linux a přemaluje vzhled (typické forky Ubuntu) a nazve to jinak, tak to stojí na repozitářích Ubuntu = ovládá se to jako Ubuntu, funguje to jako Ubuntu a je to Ubuntu, jen to vypadá trochu jinak a jinak se to jmenuje, to je vše. Takových "distribucí" je opravdu mnoho, ale je to v konečné fázi ta samá distribuce. Skutečným rozlišovacím způsobem je, o jakou větev Linuxu jde. Těch je jenom pár a to je skutečný počet "verzí Linuxu", když to tak budeme chtít nazvat a mezi větvemi Linuxu jsou pak skutečné rozdíly. V rámci konkrétní větve Linuxu pak nalezneme řadu distribucí, které se příliš neliší od distribuce základní a až na výjimky je celá řada distribucí pak jen její kopií = i když je "milion" forků Ubuntu, s milionem názvů, je to v konečné fázi vlastně to samé. Tím chci jemně naznačit, že pokud píšete, že existuje tisíc nebo milion distribucích a jsou roztříštěné atd. atd., tak vlastně píšete nesmysl.

Např. větev Debian, ze které vzešlo Ubuntu, ze kterého vzešel Mint Linux (a pak se přeorientoval na Debian). Ubuntu lecos změnilo, lecos přineslo do světa OSS, tudíž je právem vnímána jako "skutečná" distribuce, stejně jako Mint, který zase zapracoval na DE (včetně integrace nástrojů), která dávají smysl. Ale zbytek toho "milionu" dister jsou pouhé kopie, které fungují stejně, stojí na stejných repozitářích a tak k "roztříštěnosti" apod. úplně nepřispívají, co myslíte. Jen takové dovzdělání, abyste lépe chápali věc, o které píšete, stejně jako spousta lidí na síti a tak trochu vlastně píší úplný nesmysl.

Pro linuxáky → vynechal jsem několik věcí, abych zjednodušil princip k pochopení, tak přimhouřete vočíčko.

littleon

Level 2

16. 4. 2024 18:26

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@littleon @Ybob rozumím ti, jak to myslíš - na běžné užívání. Dnes už není běžné, že má každý doma desktop. Spousta lidí nepoužívá počítač (desktop, laptop) vůbec a vystačí si s mobily. Hodně lidí, kteří počítač mají, často používá laptopy. Pokud začnou pokukovat po Linuxu, často nastane první chyba, kterou je výběr distribuce. Když se někde zeptají nebo budou hledat informace, velká část uživatelů, popř. článků budou doporučovat nějakou konzervativní distribuci, z čehož vzejde první problém, protože pokud má takový uživatel novější/nový hardware, nebude všechno fungovat na první dobrou, může se stát i to, že něco nepůjde vůbec nebo třeba výkon hardwaru nebude takový, jaký být má - protože se do konzervativní distribuce vše dostává dlouho. Takový uživatel si nechá poradit/načte články v dobré víře a pak přijde velké zklamání jen proto, že se nedozví, že si má vybrat jinou, než konzervativní distribuci. A pak samozřejmě uživatel získá pocit, že to "v tom Linuxu" nefunguje a bude to leckde tvrdit s absolutním přesvědčením. A ono je to ve skutečnosti jinak.

Já Linux nikomu nevymlouvám, ale všem říkám to samé - pokud jsi zvyklý dělat správu systému "sám sobě sám", budeš se muset učit, pochopit tento svět a uvědom si, že je to naprosto jiný systém, do kterého vstupuješ s nulou znalostí. Budeš muset používat hlavu. Linux je sice jen jeden, ale linuxových větví je několik a musíš pochopit, která větev je na co dobrá, resp. pro tebe a tvůj HW vhodná. Až se touto vstupní branou prokoušeš, jsem ti k dispozici - a tenhle přístup se mi osvědčil, většina lidí to vzdá, protože na to nemá čas nebo prostě nemá chuť se učit, což chápu. Ušetříme si spoustu času navzájem.

littleon

Level 2

15. 4. 2024 23:37

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Tomáš Němec @Tomáš Němec... vím, že celý svůj počin na PCT myslíš dobře a upřímně - dycinky si to přečtu. Je jasné, že o Linuxu lecos víš a hodně tě baví. Líbí se mi na tobě, že si nehraješ na experta, což je v této době vzácné. Tím chci říct, že tě nejdu kritizovat, ale chválím tě. Beru i to, že vymlouváš Linux pařanům, protože Linux není pro hráče správnou volbou. Ale je potřeba také nebát se říct, že linuxák si spustí libovolnou hru a ani se u toho nezamračí. Problémy byly v dobách dx9 her, ale v současné době (kdy se do toho vložilo před pár lety Valve), dxvk/wine-proton nemá problém s hrami od dx10, je maximálně v minoritních případech nutnost si jen doplnit nějakou knihovnu, popř. sáhne třeba po protonu GE atd. Ale to nechme být.

Proč reaguji... pisatel příspěvku výše nemluvil o podpoře HDR v DE, ale o podpoře HDR videa, která byla implementována před několika lety. Samotná implementace k HW záleží na výrobci HW, kdy jí implementuje do svých "ovladačů." Mám postavený multimediální systém na APU AMD, čili zde vím, že byla implementována úplná podpora do kernelu (amdgpu) verze 5.3, což už několik let zpátky (tuším rok 2019?). Kdy to udělala nVidia (nevím kdy, ale udělala) a jestli to už udělal Intel nebo ne (Intel na Linux prdí, jeho linuxové ovladače by mohly vyjít jako další Shakespearovská tragédie), to nevím. A samozřejmě záleží na vývojářích přehrávače, třeba mpv to dostal do vínku záhy, Kodi o rok později a některé přehrávače to neumí dodnes. K mému překvapení funguje i propertiální DolbyVision HDR, minimálně v Kodi, třeba mpv se propertiálním řešením nezabývá, tak v něm to nejde (stejně jako třeba AMF). S Unreal Engine máš pravdu. Jen poskytuji info. Hodně zdaru!

littleon

Level 2

15. 4. 2024 22:56

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Ybob @Ybob... osobně si myslím, že naopak lepší je, když to mnoho lidí nezkouší, protože pak další potencionální zájemci čtou různé zkreslené, zavádějící až nesmyslné názory/tvrzení, které nalezneme i v této diskuzi. To že někdo, kdo ten systém nezná a má problém v něm lecos používat, neznamená, že ten, kdo jej zná, dojde ke stejnému výsledku. Pravdou je, že dojdou k různým výsledkům. První věc, kterou se potencionální zájemce o Linux musí dozvědět, že se bude muset učit, jak sám píšeš a vlastně i zdůvodňuješ, proč se to v drtivé většině případů nestane, a jako druhou věc, že budou muset změnit přístup a myšlení. A to je možná ještě větší problém, než učení samotné. Ty používáš více systémů, tak dobře víš, že v každém z nich musíš přistupovat ke stejnému problému jinak. Člověk, který ale používá několik let jeden a ten samý systém, neřeší problém analyticky, ale naučenými postupy, při kterých o něm v zásadě nepřemýšlí, ale řeší jej vyšlapanou cestou. Nebo, a to se děje dodnes velmi často, prostě přeinstaluje Windows. To je největší kámen úrazu z toho, co jsem viděl u uživatelů, kteří se pokoušejí o, pro ně, nový systém. V principu je jedno, jestli se bavímě o Linuxu nebo o systému jiném.

littleon

Level 2

26. 3. 2024 15:06

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Abby @Pa3ck... ano, to je zcela jistě pravda. Já si pamatuji např. grafickou kartu (Asus), která na sobě měla přidaný čip mimo standard výrobce (ATi) a také pro ni výrobce nevydával ovladače pro Linux (moc ani pro Windows). Takové příklady jsou chybně interprtovány, že je to problém Linuxu. Ten problém se jmenuje jinak, výrobce nedělá pro Linux ovladače, na což má bezpochyby právo. Ale není v pořádku zaměňovat rozhodnutí výrobce HW za nefunkčnost Linuxu. Je to třeba správně pojemnovat a pak s tím nemám problém. Takových výrobců je několik, bývalo jich mnohem více a to naštěstí dneska již pravdou není. Ale zrovna u zvukovek je to typicky a dlouhodobě třeba Creative.

U zkukovek byl také častý problém s definováním primární zvukovky a přepínám mezi nimi. To byla bolístka, která mně štvala hodně a vyřešilo to až pulseaudio. Dodnes třeba není součástí velkých DE přepínání napájecích profilů. Pořád se musí použít "další aplikace". To je mojí optikou zbytečná chyba a je jich několik - jakože věci, které se dají doplnit snadno, rychle a bez komplikací = chybí jen jednoduché klikátko v rámci nastavení DE.

littleon

Level 2

26. 3. 2024 14:48

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Abby @dnb_S.AN.D.Y... ano, popletl jsem nicky, to se omlouvám

littleon

Level 2

18. 3. 2024 17:16

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Abby @Nedos... škoda, že jsi neodpověděl na dotaz...
To co popisuješ ukazuje to, co jsem psal v předchozím postu. Ve Windows víš, jak to udělat, protože je používáš 20 let. Já jsem loni po dlouhé řadě let z hecu instaloval Windows a bavil jsem známého tím, jak jsem v nich byl ztracený. Až se nade mnou slitoval a vypsal mi řetězce pro úpravy registru, aby systém vypadal a fungoval tak, jak jsem si představoval. V Linuxu pár kliknutí, ve Windows jsem to bez pomoci nevymyslel. Protože je řadu let nepoužívám a ten systém vlastně už skoro neznám.

Můžeme si takto předhazovat příklady, se SW nebo HW asi do bezvědomí, a je to samozřejmě nesmysl, nikam bychom se neposunuli. Pravdou je, že já ten systém neznám a proto jsem v něm byl ztracený, kdybych jej používal a znal jej, takovéto "banality" by mně zcela jistě nerozhodily. A pokud dáš ruku na srdce, zřejmě ze stejného důvodu se ti nedaří nastavit v Linuxu to, co potřebuješ.

Ono to dává smysl, nemůžeš se bez dlouhého učení dostat v Linuxu tam, kde jsi ve Windows po 20 letech.

littleon

Level 2

17. 3. 2024 03:51 (Upraveno)

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Abby @dnb_S.AN.D.Y samozřejmě, že pokud na PC 20let jedeš primárně na Windows, tak je pro tebe vhodnější systém Windows, o tom není žádných pochyb. Na co se chci ale zeptat, jakou či jaké distribuce jsi zkoušel, že bys potřeboval tolik příkazů? Základní nastavení proběhne automaticky, doladění se nakliká a do terminálu se podívat, to se tolik nestává - když tak nad tím přemýšlím, tak z běžného užívání, z pohledu běžného uživatele nevím, kdy bych byl v terminálu naposledy (ne že bych terminal nepoužíval, ale nejsem běžný uživatel). V podstatě opravdu záleží na volbě distribuce. Pochopil jsem, že Linux nemáš rád, to respektuji, ale tvrdit, že se za 20 let změnila maximálně plocha, to je už velmi silná káva. Já se v IT světě pohybuji ještě o několik HW generací déle, konkrétně od 486, používal jsem celou řadu systémů a vždy jsem se musel s novým systémem naučit pracovat. Bez toho to nikdy nešlo, ani v DOSu, ani když přišly první Windows, stejně tak při sloučení Windows na řadu NT, ani s OS2, ani s UNIXem, ani s Linuxem. Pokud chceš používat pro tebe nový systém, vždy se s ním musíš naučit (bez toho to nejde) a nebo zůstat u systému, který znáš a vůbec se do toho nepouštět. Linux nikdy nebude fungovat jako Windows, stejně jako Windows nikdy nebudou fungovat jako Linux. Nelze očekávat, že se skušenostmi a naučenými postupy ze systému jednoho, budu automaticky schopen fungovat v systému jiném. Ono to ostatně platí i u aplikací, ač ne v takové míře.

littleon

Level 2

23. 1. 2024 21:19

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@huby99 @huby99 Zotac GTX 480 uložena vloni do skříně, protože zbyla. Funguje dodnes. Palit GTX 960 to samé. Obě dnes muzeum, přesto fungují. Zkušenosti jenom dobré.

littleon

Level 2

15. 2. 2022 12:11

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Tomáš Němec @Tomk Jopp, je to úplně jiný spouštěč. Ještě když přešli na Vulkan, tak se dalo po spuštění hry vybrat účet. Teď to už nejde. Tak jsem mystifikoval, pardon :)

littleon

Level 2

15. 2. 2022 11:53

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Tomáš Němec @Tomk tak to myslím také. Zkoušel jsem to známému, protože měl velmi pomalý net. S jeho účtem z webu Wargaming (on Steam nevede) se mi otevřely další položky. Vyzkouším, nahlásím :)

littleon

Level 2

15. 2. 2022 11:00

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Tomáš Němec @Tomk tak to se změnilo, zkoušel jsem i to.... poprubuju

littleon

Level 2

15. 2. 2022 10:20

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Tomáš Němec @Tomk... skrze Steam fungovaly hry vloni out of box. (manjaro steam-native)

littleon

Level 2

18. 11. 2021 21:39

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Tomáš Němec @Tomk já čtu pečlivě a proto tě chválím. Jen jsem nadhodil to, že některé informace pro začátečníky, podle mě chybí v tom smyslu, aby nový uživatel věděl, proč co a jak. Uvědomuji si, že nemůžeš pokrýt vše. V tomto kontextu se hodně přimlouvám za to, abys v případě ukázek distribucí ukázal i to, že "linux není jen konzole" ve smyslu nastavování systému, ale že je v některých distrech možnost i klikací. Sám používám neklikací distro, ale v duchu tvých článků bych se na to minimálně v jedné kapitole zaměřil. Je to totiž jedna z věcí, kterou slýcháme řadu let, byť to není nutně pravda. Držím ti palce a těším se na další články.

littleon

Level 2

18. 11. 2021 12:21

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@autor... vnímám tvoje články a snahu pozitivně, ale je dobré nezapomínat na zásadní informace a vysvětlení k nim. V minulém článku jsi nerozlišil a nevysvětlil existenci stable/rolling dister a jejich vztah k novému hardwaru ve smyslu, že pokud má uživatel nový hardware a nainstaluje si stable/LTS distro, mohou nastat problémy s funkčností hardwaru, vzhledem ke staršímu kernelu a jiných částí systému. To je pro nováčka poměrně zásadní informace, protože pokud nainstaluje nevhodné distro, připojí se k armádě lidí, co tuto v minulosti udělali, často nevědomky, protože jim leckde nezodpovědně poradí *buntu LTS jako ideální volbu za každých okolností. Následně pak zjistí, že "v Linuxu trpí velkým rozdílem ve výkonu grafiky či je systém na jeho HW nestabilní, popř. něco nefunguje". Dále by v minulém článku bylo dobré uvést u openSUSE, že v nedávné minulosti býval propad ve výkonu na AMD (Ryzen, Navi) platformě až o 30%, oproti jiným distribucím. Býval v Tumbleweed, pořád přetrvává v Leap. Na druhou stranu bych se nebál udělat kapitolu o možnostech dister ohledně systémových nastavení a ukázat je (yast, drakconf, MX či Manjaro klikátka atd.), aby uživatel nečekal, že např. *buntu může nastavit stejně jednoduše, jako třeba zmíněnou Zuzku (openSUSE).

V tomto článku chybí, podle mého názoru, informace k systémovému oddílu. Typický uživatel Windows nebude tušit, že instalace aplikací z repozitáře se děje do systémového oddílu. Uživatelé jsou zvyklí, že mohou instalovat ve Windows do jiných oddílů. Do návrhu jsi uvedl velikost oddílu 20-50GB, ale tato informace chybí, v závislosti na aplikacích.

Tynyt pak v diskuzi zmínil instalaci na malé SSD, které na takové osahání linuxové platformy stačí, s čímž plně souhlasím. Pak je dobré říci, že může uživatel použít třeba nějaké staré SSD 30GB+ a v tu chvíli nemusí vytvářet zvlášť oddíly, ale může zadat jeden systémový oddíl (klidně nepoužít EFI), přičemž se mu home vytvoří stejně a pokud má např. 8GB+ RAM, pro osahání si nemusí vytvářet ani swap (já ho nepoužívá vůbec celou řadu let). Pak je možné připojit NTFS oddíl do libovolného adresáře a pokud v dalších článcích vysvětlíš i princip připojování oddílů a zmíníš symlinky, může uživatel s 30GB SSD vyzkoušet de facto úplně vše.

Neber to jako kritiku. Dobře vím, jak složité je na nic nezapomenout, při takto rozsáhlých tématech a článcích. Já tvoji snahu smáznout některá klišé chápu a chválím. Za mne pochvala.