NZXT Phantom 530: návrat legendy | Kapitola 4
Seznam kapitol
Nadpis možná působí trochu nadneseně, ale u výrobce NZXT a speciálně u řady Phantom to platí doslovně. Právě ta totiž stála za nejvýraznějším rozmachem skříní této značky. A to především v temných dobách slonovinové šedi a „krabicoidních“ tvarů. Najednou tu byla case nejenom kulatější, ale také barevnější a extravagantnější.
Při pohledu na spodní část skříně asi nepřekvapí, že se ani zde nešetřilo s děrováním. Přes celou délku case se totiž rozkládá prachový filtr, tedy respektive dva filtry. Už jsem se málem radoval, že by konečně některý z výrobců pochopil, kam je ideální vysouvat spodní filtr – tedy dopředu, ale ono ne. Ono dopředu vysunete jen část, která slouží pro přídavné ventilátory nebo výměník vodního chlazení. Filtr, který se stará o sací otvor zdroje se zase tradičně vysunuje dozadu.
A toto řešení mi opravdu vadí, protože právě tento filtr bude zaneřáděný asi nejvíce a je logické, že málokterý uživatel se bude o jeho čištění starat až tak pravidelně. Přitom by stačilo filtr jen nerozdělovat a ponechat možnost vysunutí celé délky směrem dopředu. Ale to je již taková věčná písnička u nových case.
Filtry jsou jinak klasické, tedy plastový rámeček s jemnou tkaninou, kterou je možné i opláchnout vodou. Trochu složitější je ale trefit se s filtrem zpět do kolejniček, když case takto nesklopíte. Asi jde o cvik.
Výrazným dojmem také působí nožky, které zaručují dostatečnou světlou výšku nad podložkou. Vzduch zde může poměrně bez obtíží cirkulovat. Plastové nožky válcovitého tvaru jsou ještě osazeny gumovou podložkou, která tlumí vibrace a zaručuje šetrnější kontakt s podložkou. Díky černému provedení opět skvěle kontrastují s bílým lakem.
Zadní část pak působí tak nějak tradičně, jak asi u full-toweru čekáme, ale několik originálních detailů se zde přeci jen najde. Ve spodní části je klasicky umístěn napájecí zdroj, který je možno namontovat v obou směrech, osobně bych tedy díky horší dostupnosti filtru doporučoval sát vzduch z útrob skříně.
Ihned nad zdrojem začínají pozice přídavných karet, kterých je zde celkem 8, což odpovídá full-toweru. Zakryty jsou perforovanou záslepkou s ručním šroubem. Hned vedle je pak jakási snaha o zpevnění dvojicí prolisů, mezi které se ještě vešly malé žábry pro průchod vzduchu a samozřejmě nesmí chybět dvojice plastových průchodek pro hadice vodního chlazení.
Dle standardu ATX navazuje I/Oshield, který je stejně, jako pozice pro karty nasvícen LED, o čemž jsme se bavili v předchozí kapitole. Jedná se o příjemný detail, který ocení jak počítačoví nadšenci, tak možná i hráči či casemoddeři. Pro běžného smrtelníka, který na kabely sáhne jednou za uherský rok, ale zrovna toto světlo asi valného významu nemá. NZXT si ale na tuto vychytávku dost potrpí.
Ani zde samozřejmě nemůže chybět pozice pro přídavný ventilátor. Ta umožňuje montáž jak 120mm, tak i 140mm ventilátoru, který je již v základu dodáván výrobcem.
Výhodou jsou navíc montážní drážky, jež umožňují posun ventilátoru v rozsahu 15mm, čemuž jej lépe nasměrujete dle použitého chladiče procesoru, apod. Ochranná mřížka je provedena perforací plechu s jemným vylisováním směrem ven.
Nad ventilátorem pak už zůstávají slabé dva centimetry prostoru, které ale rádi využijí především majitelé vodního chlazení.
