Recenze 500Hz monitoru Samsung Odyssey OLED G6: pro hráče i multimédia | Kapitola 2
Monitor Samsung Odyssey OLED G6 nabídne obnovovací frekvenci 500 Hz, perfektní pro hráče akčních her, ale je skvělý i v dalších oblastech.
Ergonomie
U stojanu Samsung sází na elegantní světlý design, podstavec je kovový, trošku rozměrnější, ale velmi nízký, takže si přes něj můžete dát klávesnici. Celá konstrukce je pevná, monitor se neviklá a s ohledem na čistý design to už asi nejde udělat o moc lépe. Tím, že je monitor určený především pro hráče, tak nechybí zadní ambientní ARGB, nicméně je udělané opět decentně, aby se hodilo i do reprezentativních prostor.
Ergonomie monitoru pokrývá vše podstatné, samozřejmostí je nastavení výšky, naklopení nahoru i dolů a také do stran. Monitor můžete přetočit do pozice na výšku, tedy má funkci pivot. Také lze měnit stojan za vlastní monitorové rameno díky úchytu VESA.
K ovládání slouží jediný joystick, což je nyní velmi časté řešení. Raději bych jej viděl v kombinaci s dodatečným tlačítkem pro vypnutí monitoru, protože joystick se častým mačkáním může časem vychodit. OSD nabídka je přehledná, jednoduchá a dobře se v ní naviguje. Jediná výtka směřuje k neurčitým volbám, kdy například výběru barevného prostoru monitoru nenajdete volby jako sRGB a případně DCI-P3 a Adobe RGB, ale neurčité tři možnosti. Dvě (nativní a normální) fungují jako nativní barevné pokrytí a režim automatický jako sRGB. Je škoda, že chybí režim pro DCI-P3, monitor na to barevné pokrytí má.
Konektory Samsung umisťuje přímo na záda, tedy kabely směřují dozadu, nikoli dolů. To je situační, někdy je takové zapojení lepší, jindy ne. Výrobce zde zcela zapomněl na USB-C, takže monitor nemá ani zpětné dobíjení nebo KVM, což je vzhledem k elegantnímu designu škoda. Dokázal bych si představit umístění monitoru někde v obýváku, kde by přes den mohl sloužit pro práci a po večerech pro hraní. Nabídka konektorů je jinak standardní, zahrnuje HDMI, DP a USB rozbočovač se dvěma výstupy v podobě USB-A.
Povrchová úprava a pixely
Samsung přichází s extrémně matnou povrchovou úpravou, až bych řekl, že to do velké míry eliminuje fialový nádech QD-OLEDů za denního světla. Jak jsem psal v úvodu, povrchová úprava je o osobní preferenci, zde mi nijak nevadí, možná lehce pomáhá s negativními záležitostmi jako fialovým nádechem, matnění nevadí zřetelnosti při této pixelové jemnosti, ale možná lekce ubírá na viditelnosti zelených a fialových obrazových artefaktů u písma a trošku ho pomáhá vyhladit.
Nicméně silná matná vrstva znamená, že monitor odlesk od světla rozprostře po velké ploše obrazovky, zatímco leskly monitor by ukázal jen lokální, byť silnější, světlo. V tomto ohledu jsem už viděl lepší matné povrchové úpravy.
U QD-OLEDů najdete subpixely uspořádané do trojúhelníku, tedy jinak než u LCD. Například písmo nepůsobí až tak vyhlazeně a na hranách lze spatřit zelený a fialový nádech. Když jsem používal QD-OLED přes půl roku, tak jsem si na to přivykl. Teď po přechodu z jemného IPS to opět vidím. Shrnul bych to slovy, že vnímání těchto obrazových artefaktů je individuální a nejspíše si na ně zvyknete.
Jas a příkon
Zde využiju toho, že jsem v krátké době testoval tři 27“ QHD OLEDy a srovnám je z hlediska jasu a příkonu. Nejprve srovnáme efektivitu, kde má tento Samsung s panelem QD-OLED při standardním měření příkonu na 120 nitů při zobrazení bílé na celé ploše příkon 54 W, u WOLEDů má monitor Gigabyte MO27Q28G 34 W a Asus ROG Swift PG27AQWP-W 38 W. Díky dodatečnému bílému subpixelu mají WOLEDy vyšší efektivitu.
| Samsung | Asus | Gigabyte | |
| min. jas | 63 nitů | 28 nitů | 28 nitů |
| příkon při jasu o řádek výše | 44 W | 32 W | 26 W |
| příkon na 120 nitů | 54 W | 38 W | 34 W |
| max. jas v SDR | 320 nitů | 326 nitů | 323 nitů |
| příkon při jasu o řádek výše | 95 W | 56 W | 53 W |
| max. celoplošný jas v HDR | 323 nitů | 407 nitů | 328 nitů |
| příkon při jasu o řádek výše | 98 W | 63 W | 53 W |
Můžeme se zaměřit i na minimální jas, kde opět QD-OLEDy ztrácí (technicky si u OLEDu můžete snížit minimální jas pomocí kontrastu, aniž ty to ovlivnilo kontrast), dobrou zprávou je, že v SDR je maximální jas všech monitorů velmi podobný a na vysoké úrovni proti minulosti. Celkově QD-OLEDy zaostávají v efektivitě, což je dáno bílým subpixelem u WOLEDů. Nicméně pokud byste si nechali zobrazit maximálně saturovanou barvu, QD-OLED bude mít klidně o 50 % vyšší svítivost, protože v takovém případě bílý subpixel nepomůže a ostatní subpixely má WOLED oproti QD-OLEDu slabší.
Ještě si srovnáme tři nedávno testované monitory v HDR a zobrazování bílé při určitém procentu rozsvícené obrazovky (APL). Zde se opět projeví bílý suppixel, ale také vlastní řešení odvodu tepla u Asusu, který ve špičce dosáhne i 1600 nitů, Samsung umí přes 1000 nitů, což ovšem pro filmy masterované na 1000 nitů a pro HDR 1000 stačí.