Test volantu Thrustmaster T598: pohon Direct Drive ve střední třídě | Kapitola 3
V posledních letech začínají na trhu přibývat volanty s direct drive technologií, tedy s motorem force feedbacku přímo v ose. Obecně se jedná o high-end technologii, za kterou si nechávají výrobci štědře platit. Thrustmaster se ji pokusil dostat do vod mainstreamu. A výsledek nejen zakomponování Direct Drive zanechal dojem.
Ergonomie & dílenské zpracování
Pedály jsou fantastické. Takřka celokovové (pouze plošky pro chodidla jsou z plastu), představující značný posun od jiných Thrustmasterů, které jsem v minulosti zkoušel. Lze je instalovat jak v poloze „zdola“, tak i „shora“. Jsou naprosto pevné. Žádné pružení tam, kde nemá být. Možnosti konfigurace sil je příkladná, byť možná bych snesl ještě maličko větší tuhost na brzdě, ale celkově super. Líbí se mi i jednoduchý puristický vzhled. Příjemně se ovládají jak v ponožkách, tak i v obuvi.
Z pedálů jsem vlastně nadšený. Skutečně jedinou vadu na kráse v mých očích představuje „neuniverzálnost“. Jak jsem zmiňoval v předmluvě: Osobně bych určitě ocenil třípedálovou konfiguraci, ta je však zatím pouze v plánu a do distribuce dorazí teprve někdy v blízké budoucnosti (v současnosti ji lze předobjednat). Věřím ale, že velká řada závodníků si vystačí se dvěma pedály a spojku ke svému štěstí nepotřebuje.
No a pak tu máme volant. Tady už trošku té kritiky přinesu. Úhel volantu s osou stolu mi vyhovuje. Počítejte ale s tím, že kvůli specifické konstrukci je osa volantu poměrně výrazně výše, než pravděpodobně budete zvyklí. Na playseatu si často můžete volant zvýšit, nebo snížit, u stolu to může být poněkud nepříjemné. U mě to bylo naprosto na hraně, ale spíše už v oblasti mírného nekomfortu. Pro úplné prcky nebo pro děti může vadit i samotná vysoká základna. Pokud jste zvyklí se dopředu dívat i přes věnec volantu (třeba na playseatu), může vám základna zavazet. Při mojí výšce 185 cm jsem byl u běžného stolu v pohodě, na playseatu jsem netestoval (už ho dlouhé roky nemám).
Základna volantu je částečně kovová a částečně plastová. Jsou na ní čtyři tlačítka a malý displej. Ten v některých aplikacích může ukazovat třeba otáčky nebo signalizovat, že už bude fajn v dohledné době přeřadit… aby třeba motor ještě před cílem závodu neměl tendenci předčasně opustit své lože. Ke zpracování základny nemám výhrad. Kovové části samozřejmě působí prémiověji, ale i plast vypadá solidně a nijak mě neuráží. Lícování je solidní, tuhost celé konstrukce příkladná. Mimochodem, základna vydává určité „elektrické“ zvuky. Nejspíše v ní trošku bzučí cívky. Při puštěném závodě nemáte šanci cokoliv postřehnout, ale v tiché místnosti ano. Je ale super, že Thrustmaster volant vybavil jednoduchým vypínačem, kterým se i těchto ne úplně příjemných zvuků zbavíte. A nemusíte jej tahat z USB.
Tlačítka a věnec volantu Thrustmaster
No a dále to ale bude trošku horší. Volant samotný se mi totiž nelíbí a nesedí mi. Proč?
Na většinu ze 17 tlačítek dosáhnu, byť některá jsou už s dostupností na hraně. Mít dětskou, nebo ženskou ruku, už by to bylo za hranou. Skutečně solidně dostupných je jich pro moji mužskou ruku „pouze“ šest. Tlačítka mají mírně vyšší zdvih, což sice poskytuje celkem dobrou haptickou odezvu, ale zároveň nepřináší zrovna prémiový dojem. Trochu jako nějaký levnější gamepad. V nemalém kontrastu naopak září pádla řazení. Ta jsou celokovová a pocity při přeřazení jsou jednoznačně perfektní. Vlastně to ve mně i celkem vyvolalo vzpomínku na má poslední dvě BMW… která už dávno vyklidila prostor v garáži rodinné Octavii. No jo no, fotřík od rodiny – ještě že mi manželka dovolila mašinu :-).
Jenže tlačítka nejsou to, proč jsem z volantu poněkud rozpačitý. Tím je věnec. Tedy přesně to, co 95% času držíme v rukách. Tady je omezený budget vidět určitě nejvíce. Strany jsou gumové (guma sice nepůsobí kdoví jak kvalitně, ale aspoň neklouže), vršek a spodek plastový a na pohled vyloženě laciný. Tyto části od sebe oddělují červené plíšky. Jsem tedy celkem zvyklý mít jeden z plíšků na vrcholu věnce, ale tato čtveřice působí přinejmenším divně – jakýkoliv praktický dopad je zmařen. Thrustmaster taktně (a nebojím se říci neférově) na oficiálních fotografiích retušuje věnec tak, aby nebylo vidět, že je celý rozdělený na přední a zadní část. Přesně v místech, kde máte dlaně a kde je naprosto klíčové, aby slícování bylo vynikající, Thrustmaster T598 ztrácí.
Po pár desítkách minut jízdy jsem pořád lícování vnímal. Navíc na věnci zezadu jsou otvory pro šrouby. Hned několikrát jsem během recenze přeskočil z T598 na výše zmíněnou Octavii a nazpátek. Dokonce jsem si šel pohladit i v gauči zaklizený stařičký Logitech G25. Věnec volantu T598 působí levně a nepříjemně. Vlastně si myslím, že jakýkoliv jiný volant, který jsem kdy od Thrustmasteru držel v ruce, byl v tomto směru lepší, ale třeba si jen maluji minulost narůžovo. Možná kdybych jezdil v rukavicích? Ale to já doma prostě nechci. Naštěstí je tady stále možnost pořídit k základně volant jiný, což tedy znamená investici navíc, ale řešení to je.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
