Ano, pokud mluvíme o celé historii Apple, tak máš pravdu – před Macintoshi tu byla ještě éra procesorů MOS Technology.Chronologicky to vypadá takto:
MOS Technology 6502 (8bit) Apple I (1976) a Apple II (1977)
takt kolem 1 MHz, jeden z nejúspěšnějších 8bitových procesorů své doby. pak vylepšený
Western Design Center 65C816 (16/8bit) / Apple IIGS (1986), zpětně kompatibilní s 6502, 16bitové registry a ALU, 24bitové adresování (16 MB adresního prostoru), velmi elegantní evoluce 6502.
až pak Motorola 68000 - Macintosh od roku 1984. Architektonicky 32bitový procesor s 16bitovou externí sběrnicí (proto se často označuje jako 16/32bitový).
@Ladis82
Proč z tebe mám neustálý pocit, že někdy rozdíly zveličuješ a držíš se upjatě minulosti a jindy za křičíš o novém - evidentně, jak a se ti to kde hodí. Dekodér už dávno není problém na úrovni, jak to popisuješ. A krom něj, jsou fakticky ARM i x86-64 velmi podobné na vnitřní úrovni.
A co se týká počtu firem ARM - je to prosté x86-64 je uzavřený klub a Intel chce, ať to tak zůstane. Proto nemá x86-64 licenční politiku jako ARM.
@Ladis82
To že z licenčních důvodů víc výrobců dělá ARM je fakt, to že dekodér x86 je složitější - taky fakt, ale co na front endu nejvíc omezuje výkon? - Out of order vykonávání a to přerovnává mikroinstrukce. A taky je to ta nejsložitější a největší část front endu.
@Ladis82
Proč, protože na ARM je možné koupit licenci i hotové návrhy a přestaň u architektur argumentovat něčím co nejméně dekádu už neplatí. RISC byly jednodušší tehdy. Dnes u těch výkonných prakticky není rozdíl a rozdělovat v tuto chvíli RISC a SISC fakticky u těchto nemá smysl, je to jen historický zvyk.
@Ladis82
Blbost, právě na cache jsou RISC náročnější, protože instrukce x86 sice mají variabilná délku, ale proti čistému RISC mají CISC obecně kopaktnější kód, takže jim stačí menší intrukční cache. Navíc se složitějším a širším out-of order front end a většími cache, integrací SIMD, je samotné dekódování z hlediska plochy křemíku celkem nevýznamné.
@JiVy
System 7 používal starý koncept kooperativního multitaskingu. V praxi to znamenalo, že aplikace samy určovaly, kdy předají procesorový čas ostatním. Pokud jedna aplikace zamrzla (nebo se zacyklila), shodila s sebou celý operační systém. Windows 95 sice také padaly, ale zavedly tzv. preemptivní multitasking, kde procesorový čas řídil přímo systém. Pokud spadla jedna 32bitová aplikace ve Windows 95, často šlo zavřít jen ji, aniž by zkolaboval celý počítač.
@Ladis82
A jak to souvisí s tím blábolem o balastu? Když srovnám, tak to vychází na 15 % až 20 % x86 a 12 % až 15 %. u ARM. Píšu o ploše / energii do front endu. To je asi obrovský rozdíl. Je to bráno na celé jádro i s cache a pokud bude cache menší, tak logicky, poměr bude horší. okud bude cache menší, tak logicky podíl front-endu na ploše a energii sice relativně stoupne, ale v reálném světě servery s menší cache nestavíš, protože bez ní ti procesor umře na hladovění paměťového subsystému.
@Ladis82
Blbost, právě na cache jsou RISC náročnější, protože instrukce x86 sice mají variabilná délku, ale proti čistému RISC mají CISC obecně kopaktnější kód, takže jim stačí menší intrukční cache. Navíc se složitějším a širším out-of order front end a většími cache, integrací SIMD, je samotné dekódování z hlediska plochy křemíku celkem nevýznamné.
@Ladis82
Proč, protože na ARM je možné koupit licenci i hotové návrhy a přestaň u architektur argumentovat něčím co nejméně dekádu už neplatí. RISC byly jednodušší tehdy. Dnes u těch výkonných prakticky není rozdíl a rozdělovat v tuto chvíli RISC a SISC fakticky u těchto nemá smysl, je to jen historický zvyk.
@Ladis82
To že z licenčních důvodů víc výrobců dělá ARM je fakt, to že dekodér x86 je složitější - taky fakt, ale co na front endu nejvíc omezuje výkon? - Out of order vykonávání a to přerovnává mikroinstrukce. A taky je to ta nejsložitější a největší část front endu.
@Ladis82
Proč z tebe mám neustálý pocit, že někdy rozdíly zveličuješ a držíš se upjatě minulosti a jindy za křičíš o novém - evidentně, jak a se ti to kde hodí. Dekodér už dávno není problém na úrovni, jak to popisuješ. A krom něj, jsou fakticky ARM i x86-64 velmi podobné na vnitřní úrovni.
A co se týká počtu firem ARM - je to prosté x86-64 je uzavřený klub a Intel chce, ať to tak zůstane. Proto nemá x86-64 licenční politiku jako ARM.
@JiVy
OK beru překlep Win 97, fakt nebyly. A druhá věc, stažit se s OS určeným pro domácnosti konkurovat Apple? To snad ne, na to přece byla rodina Win NT, která žije dodnes...
@Ladis82
Ten balast vadí tak, že EPYC s jádry ZEN 5c konkurují ARM, aha. problém současných ARM vůbec není tak moc v jádře, ale v MESH propojení, které může být zvlášť v kombinaci s malou cache veliká brzda. Pamatuješ intel Larabee? Dojel jak na ovladače, tak na propojení. Doporučuju testyprocesorů Ampere na Phoronix, dost podrobně to rozebírali a víckrát.
@Ladis82
Až na to, že i x86 jádra narostla do šířky, takže poměr toho balastu dost klesl. A kdyb někoho napadlo, že ARM umí dekódovat víc instrukcí za takt - z 86x instrukce dekodér získá víc mikroinstrukcí. Už dávno to tak prosté není.
@JiVy
Ale to byly ty začátky, pak spojením IBM a MS tedy OS/2 a Windows byla velká šance Apple utéct, ale nestalo se. I tak řada NT byla o dost lepší než bežné desktopy. Takže při srovnávání pracovních počítačů porovnávání s Win 9x není úplně OK.
@JiVy
Já o tom náskoku slyšel trochu jinak. Byl to grafik, co měl Mac a pracovní stanici PC kupované ve stejné době a stejné cenové relaci a doslova řekl: "Něco bylo rychlejší na PowerPC a něco zas na Intelu." Neřekl, že by Mac byl jednoznačně rychlejší. Ta převaha, kterou historicky měl byla dána True Type fonty a smlouvou na SW Adobe, hlavně Page Maker. Ale obojí pak ztratil. Navíc Apple byl známý tím, že kde to šlo, tam HW šidil. U Power PC například aplikoval užší sbernice než IBM a podobně. Vážně je dobré odlišovat mýty a realitu.
@JiVy
V tom se shodneme, ale vždy tam bylo přechodné období s emulací. Jenže zásadní rozdíl je v tom, že Apple má pevně v rukou jak HW tak OS. A jen drobnost Motorola se na PowerPC sice podílela, ale bez výchozího IBM POWER, by nemohlo vzniknout a ve skutečnosti první modely kombinují jádro IBM a sběrnici Motorola.
Ta poznámka o paralelizaci x86 u Intel mne pobavila, problém by patrně v implementaci. On totiž moc není důvod, proč by jádro s danou ISA měla mít obecně problém proti jiné instrukční sadě. Záleží hlavně na topologii propojení.
@JiVy
Zejména Apple, to je hodně velké zjednodušení. Z pohledu běžného uživatele to tak vypadat mohlo, ale IBM by se takový stav nemohl vyplatit. Pro ně Power PC byl low end k velkým POWER. Nehledě na to, že v té době ještě fungovaly i další RISC / UNIX platformy. Žádný x86 systém se výkonem FPU a propustností sběrnice nemohl k velkému RISC ani přiblížit. Navíc na přelomu tisíciletí s příchodem AMD Athlon se Intel tozhodl pro "speciální obchodní strategii". A tím AMD přinutil k úspornému chování, aby vůbec celá firma přežila.
Vždy velice rychle poznám, že někdo má omezenou slovní zásobu - takovou která mu sice stačí na zvládnutí angličtiny či AI, ale když má slovní projev delší než 1 minutu, je vidět, jak opakuje výrazy. A stává se jim i to, že na místě českého slova použije anglické, protože on ten český výraz už ani nezná.
Test vůbec nedělal TomsHardware, ale je z computerbase.de, kde se mi nikde nepovedlo najít, na jakém HW a s jakým nastavením vůbec dělali video, které potom pouštěli těm lidem k posouzení. Takže o nějaké věrohodnosti mám pochyby.
