Notebook Asus Zenbook Duo (2025): Pro milovníky velkých displejů | Kapitola 2
Asus Zenbook Duo je díky dvěma OLED panelům asi nejrevolučnější notebook, který jsem za poslední léta viděl. Máme tu nový rok a novou iteraci stroje – jak se povedla?
Samozřejmě, dva OLED panely něco spotřebují a ten rozdíl je proti nejúspornějším strojům nové generace docela dost vidět. Zde nám Asus slibuje až 13 hodin práce na baterku, což bych realističtěji popsal „spíš něco lehce pod deset hodin“. Má novou generaci procesorů Intel, ten původní má Ultra 7 155H, zde jsem dostal zapůjčený model s Ultra 7 255H, který nabízí circa o 15 % delší výdrž na baterii. Není to přelomová změna, ale je to pozorovatelný rozdíl, zvlášť když se pohybujete na hraně výdrže. I tak bych ale doporučoval nechat si přibalené alespoň trafo, anebo powerbanku – ty dva OLED panely dělají prostě rozdíl. Pokud chcete stroj s opravdu dlouhou výdrží, je lepší sáhnout po nějakém opravdu úsporném stroji, se kterým se dostanete i přes 20 hodin.
Pokud jde o konektivitu, popsal bych ji jako slušnou, ale přece jenom omezenou. Máme tu dva Thunderbolt 4 / USB-C porty s Power Delivery, tentokrát je jeden nalevo a druhý napravo, což je praktičtější rozdělení než u původní verze. Nalevo najdeme ještě USB 3.2 plné velikosti a jack pro headset, napravo potom máme HDMI 2.1 plné velikosti a vedle něj jeden ze dvou PD portů, což dovoluje prakticky nabíjet z jedné i z druhé strany. Čtečka na paměťové karty tu není žádná, je rozumné si pořídit portreplikátor.
Klávesnice drží na těle magneticky, je v klasické konfiguraci propojena se strojem vlastním konektorem, po jejím oddělení je třeba aktivovat Bluetooth. Nabíjí se přiložením na tělo přístroje, anebo přes svůj vlastní USB-C konektor. Bezdrátové připojení zajišťuje Wifi 7 a Bluetooth 5.4, což je opět upgrade proti předchozí verzi. Neřekl bych, že to je revoluční změna, ale je to drobné evoluční plus.
Procesory můžeme mít dva, zmíněný Intel Ultra 7 155H a potom výkonnější Ultra 9 285H, který docela přirazí cenu nahoru – a popravdě, mě moc nedává smysl, protože už původní procesor dokázal být v zátěži docela žravý a v podstatě bylo lepší náročnou činnost dělat při připojení na síť. V tomto směru musím konstatovat, že bych naopak ocenil ještě úspornější procesor, který by přidal výdrž na baterii, i když ta je zrovna tady limitována spíš přítomností dvou OLED panelů, s tím prostě nic nenaděláte.
Pokud bych mohl stroj nějak vylepšit, orodoval bych za úspornější procesor, ještě větší baterii (100 Wh by dost bodlo) a klidně bych se smířil s tím, že by panely nebyly dotykové. Tenhle formát je opravdu velice praktický, ale přijde mi, že je možná zbytečné a zbytečně drahé dělat z něj nějaký výkonný powerhouse – tohle je naprosto dokonalý formát pro novinařinu, pro nějaké zkoumání zdrojů, možná i pro prezentace. Dovedl bych si představit, že kdo potřebuje opravdu extrémní pracovní stanici, dokázal by snést i, co já vím, třeba dvakrát 16“ panely a hmotnost blížící se třem kilům. Ten rozměr dva krát 14" a hmotnost kilo a půl je takový tlustý ultrabook určený pro práci v kavárně, na to je prostě ideální, ale tam bych kompromisy viděl jinde než u dotykovosti a výkonných CPU.
Za docela plus považuji to, že všechny stroje mají 32 GB RAM, včetně toho nejlevnějšího. To z něj dělá opravdu zajímavou volbu, oproti loňské verzi je jenom o pět tisíc dražší, ale má výkonnější a přitom úspornější procesor a podle mého názoru jde o opravdu velmi zajímavý stroj. Myslím si, že pro psaní textů je stále i verze se 16 GB RAM luxusní, ale ten cenový rozdíl tam není tak velký a když k tomu vezmu fakt, že dostanete úspornější procesor a v ceně i obal a dotykové pero, tak není co řešit. Procesor má, pravda, NPU jenom se 13 TOPS, takže „není AI“, ale popravdě to není něco, co by mi vhánělo slzy do očí.
Článek nevyjadřuje názor provozovatele a provozovatel není jeho autorem a ani zadavatelem. Článek vyjadřuje subjektivní názor jeho autora.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
