Paměti, SSD, AI: Trojí krize na obzoru? A může být ještě hůře | Kapitola 3

O současné AI se říká, že to je stejná bublina jako dotcom – a je to dost možná pravda v tom smyslu, že dotcom nebyl krizí způsobenou tím, že by internet a jeho přísliby byly nesmyslné nebo nerealizovatelné, ale v tom smyslu, že se pod vlivem levných investičních peněz cpaly neuvěřitelné částky do projektů, které existovaly pouze jako koncepty a které měly hodně daleko k dosažení zralosti. Řada internetových projektů byla velice specifická, například Amazon cpal doslova všechno do svého vlastního růstu a dlouhá léta nevyplácel svým akcionářům vůbec nic.

V případě nových technologií, jako je AI nebo kvantové počítače, je možné, že doba, kdy se tyto firmy dostanou do operačního plusu, je docela daleko. Zatím se ta věc stále napůl experimentálně nasazuje v praxi, zkoumá se, co funguje a co nefunguje – a objevují se průšvihy, které se musí poprvé nějak vážně řešit. Technooptimismus je hezký, ale má tendenci mentálně přeskakovat „těch 20 % vývoje, které zaberou 80 % času ke svému dořešení“. 

A jak se v praxi ukazuje, AI je sice príma věc, ale musíte ji brát s rezervou, protože když ji neberete s rezervou a nekontrolujete ji, může to dopadnout špatně. Doslova po celém světě se objevují fiaska spojená s nasazením AI v oblasti práva, protože AI má tendenci halucinovat zákony i precedenty, což je problém. I u nás se objevil problém s tím, že případ Jiříkovského, který daroval Bitcoiny, řešili s ChatGPT a obvinili ho podle neplatného zákona. Tohle se děje doslova všude!

Americký soud rozhodl, že je v pořádku, když právníci používají AI, ale pouze tehdy, když má status juniorního koncipienta, tedy začátečníka, který připravuje podklady pro případ. I v takovém případě je třeba, aby si jeho spisy vzal starší právník, který je kontroluje a schvaluje a nese za ně tedy zodpovědnost. To v praxi znamená, že lidi stále potřebujeme, i když do značné míry v pozici obětního beránka, který tu je od toho, aby se zodpovídal za to, co schválil a pustil dál.

To znamená, že optimismem tažený AI boom, který dnes pohání vize o explozivním růstu AI a rychlé náhradě obrovského počtu zaměstnanců, je pravděpodobně přehnaný. AI je hezká věc, pokud ji umíte používat, ale občas z ní lezou těžko pochopitelné věci, které se dají zkontrolovat a vyvrátit jednoduchým vyhledáváním. 

Před nedávnem jsem zadal ChatGPT 5.2 dotaz, „kolik je v západní Evropě měst s více než milionem obyvatel“, na což mi stroj odpověděl, že „odhadem asi pět“, což je očividná blbost. Někdo může argumentovat, že když vezmeme v úvahu určité definice toho, co je region západní Evropy a složíme to s určitými definicemi toho, co je to vlastně město, tak je to plus minus dobře, i když i tak to vychází na devět. Pokud je správné položení otázky takový problém, že vyžaduje specialistu, tak rozhodně nejsme s AI tam, kde jsme chtěli být.