PCT speciál – jak jsem stavěl domácí server, závěrečný díl | Kapitola 5
Seznam kapitol
Probrali jsme teorii, konkrétní komponenty a už jen dáme všechno dohromady. V dnešním posledním díle se podíváme na finální výběr komponent a reálné zkušenosti. Provedeme nutná nastavení, změříme spotřebu a ukážeme si související faktory. Nakonec zkontrolujeme teploty a vypočítáme náklady na roční provoz. Není to ani stovka měsíčně!
Pro měření teploty jsem použil jednak senzorů počítače, tak také klasický bezkontaktní infračervený (laserový) teploměr.
Teploměr to není nijak nóbl (byl opravdu levný), ale pro jednoduché měření postačí
Teploty byly zjišťovány při zavřené skříni, pouze pro měření teploměrem byla skříň otevřena a rychle provedeno měření. V okolí bylo 24 stupňů.
Klidový stav
Podívejme se nejdříve na teploty v klidovém stavu.
Teploty jsou sice opticky vysoké, vezmeme-li ale v úvahu, že jde o plně pasivní chlazení, jsou naopak nízké. 46 stupňů na procesoru je daleko od limitu 81 stupňů daného výrobcem. Stejně tak 40 stupňů na north bridge je naprosto v pořádku i pro dlouhodobý provoz. Teplota DIMM modulů podle senzorů činila 38,9 a 38,8 stupně Celsia (zjištěno přes program HWiNFO32).
Některé z vás možná bude mást, proč teplota jádra je jen 29 stupňů. V praxi není, jen čidlo je špatně kalibrované. Co je reálně správně, je nejsnazší zjistit změřením teploty chladiče.
Teploty změřené teploměrem více méně odpovídají. Jen u north bridge byla změřená teplota o něco vyšší, než kolik hlásí čidlo. Jako potenciálně problémová oblast se jeví napájecí okruhy – tam i v okamžiku nevytížení bylo dosaženo 49 stupňů, což je asi o deset víc než na samotném procesoru.
Teplota Seasonicu dosáhla 38 stupňů.
Zátěž
A nyní zátěž – spuštěný DX9 test a Prime95.
Teplota procesoru velmi pozvolna (opravdu velmi pomalu) stoupala, až dosáhla podle analogového senzoru 67 stupňů. Teplota systému 39 stupňů a teplota north bridge 52 stupňů. Teplota DIMM modulů pak 51,5 a 51,3 stupně. Výsledky v zásadě v normě, všechno má ještě velkou rezervu do specifikací. Podle údajů z procesoru (zjištěných pomocí Turion Power Control) nedošlo ke zpomalování.
Výsledky z teploměru v zásadě potvrzují výsledky ze senzorů. Teploty chladičů kolem 57 stupňů, teplota DIMM modulu blíže k chladiči 48 stupňů, teplota picoPSU 49 stupňů. Nejvyšší teploty bylo dosaženo u napájecích okruhů a 61 stupňů. Toto je zjevně kritické místo pro chlazení a je jistě vhodné vybavit MOSFETy přídavnými chladičemi. Bylo by to obzvlášť nutné, pokud bych použil procesor s vyšším proudovým odběrem (např. čtyřjádro).
Teplota Seasonicu dosáhla 41 stupňů.
Pozor na skříň
Z výsledků měření jste si možná všimli jedné věci. Celkový nárůst teplot byl i přes pasivní chlazení relativně malý. Největší rozdíl je 21 stupňů na procesoru. Co je však poměrně zajímavé, že teplota i v oblasti PCI slotů, kde není žádný velký zdroj tepla, dosáhla i v klidovém stavu 38 stupňů. To je přeci jenom poměrně hodně. Značí to, že hlavním problémem pasivně chlazených počítačů je cirkulace vzduchu – jinými slovy chce to skříň, ve které je opravdu hodně děr a to všude. Jakmile takovou skříň budete mít, s chlazením nebude problém.
Věřím tomu, že s větším chladičem (pokud nebudete limitováni low-profile skříní) a hodně děrovanou skříní, bude možné uchladit i procesor s TDP až kolem 40 wattů na přijatelné teploty pasivně.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
